povrchový lom Bílina (dříve velkolom Maxim Gorkij) 

Navigace :  Povrchový lom Bílina je hnědouhelný důl, těžící ročně 9 - 10 miliónů tun uhlí a 45 - 55  miliónů metrů krychlových nadložních zemin. Objem jámy nacházející se v současnosti pod původním povrchem terénu činí 1,222 miliardy m³. Tento "chybějící" objem se v současnosti nachází v podobě výsypkového jílovitého a písčitého materiálu  jednak na mírně převýšené  vnitřní výsypce dolu a dále na dvou výsypkách vnějších - radovesické (vice než polovina - 680 milionů m³ ) a pokrokské (250 milionů m³).   Nachází se mezi městy Bílina, Duchcov, Osek a obcemi Braňany, Ledvice Mariánské Radčice a Lom. Pokrývá významnou část  plochy Bílinska.  Délka horního předního okraje jámy je cca 4 km délka porubní fronty na nejnižším uhelném řezu se blíží 3 km. Momentálně nejhlubší místo dolu se nachází na úrovni 20 m nad mořem a jedná se tak o nejníže položené místo v českých zemích, kde můžete spatřit nad hlavou nebe.

Geologie : lokalita představuje část třetihorní (miocenní) výplně mostecké pánve a je tedy tvořena převážně usazenými horninami a zeminami. Podloží sedimentárního souvrství je tvořeno vulkanickými horninami (oligocén) , pod nimi je možno narazit na křídové mořské usazeniny a nejhlouběji, kam naše znalosti sahají nalezneme proterozoickou rulu. Některé z těchto jednotek vystupují na povrch během těžby dolu.  Další detaily viz stránky s geolgickým zaměřením.  

Minerály a fosílie :  lokalita má především význam paleontologický - z plochy současného dolu  pochází drtivá většina zkamenělin miocénní flóry a fauny z Bílinska vázané na vodní, bažinné, říční  a deltové prostředí. V tomto směru se jedná o lokalitu  doslova světového významu a jednu ze tří nejdůležitějších lokalit spodního  miocénu v Čechách. Zkameněliny miocénní flóry a fauny poskytuje především až  200 m mocné písčito-jílovité nadloží hnědouhelné sloje. Seznam druhů fosilní flóry překonává 130 položek seznam fosilních živočichů je sice kratší, ale neméně významný. Místní nálezy hartitu, markazitu, whewellitu, barytu a duxitu však patří rovněž  k velmi významným mineralogickým zajímavostem. V souvislostí s těžbou nadložních zemin a uhelné sloje  jsou běžnými minerály pyrit, markazit, siderit v podobě konkrecí (nejznámější  jsou údajně léčivé "bílinské koule"), křemen krystalizovaný uvnitř třetihorních kmenů stromů často ve společnosti s duxitem - fosilní pryskyřicí. Aragonit a baryt se vyskytuje na výchozech  podložních vulkanických hornin, kalcit v podložních křídových vápenatých sedimentech.  V souvislosti se vznikem požárů uhelné sloje v minulosti vznikala i řada minerálů přímo před očima - síra, mascagnit, kladnoit a další.

Poznámka : Důl provozuje společnost Severočeské doly, a.s. se sídlem v Chomutově. Ředitelství dolu (Doly Bílina) se nachází v Bílině. Lokalita je veřejnosti nepřístupná, vstup do dobývacího prostoru Dolů Bílina a na vnější výsypku Pokrok je zakázán a celé území je střeženo bezpečnostní agenturou.  Vzhledem k rozměrům dolu a rychlému postupu těžby (výskyt minerálu lze někdy pozorovat pouze několik dní)  jsou mineralogické nálezy možné pouze při detailní znalosti prostředí. Protože se jedná o provoz plný pohybujících se technologických zařízení, linek vysokého napětí,pásových dopravníků, kilometry dlouhých až 30 m vysokých srázů s nestabilními svahy je pohyb po lokalitě mimořádně nebezpečnou záležitostí a mimořádně náročný na orientaci a znalost chodu provozu.  Na lokalitu je možno dostat se pouze formou oficiální exkurse v doprovodu pracovníka dolu. Sbírání minerálů na lokalitě se věnuje kolektiv geologického oddělení Dolů Bílina, kam je možno se obrátit v případě potřeby dalších informací.  Rovněž prostřednictvím naší společnosti je možno dohodnout exkursi na lokalitu.

Životnost lokallity:   Podle současně platných rozhodnutí by důl měl skončit provoz kolem roku 2035 v případě prolomení územně ekologických limitů vlády z roku 1992 by bylo možno bez likvidace jakékoli další obce pokračovat v těžbě až do roku 2045 -47.

Fauna a flóra:   Většina plochy zasažená těžbou se zcela vymyká normálu - jedná se o plochu devastovanou, zpočátku  charakterem připomínající poušť. Tyto pouštní podmínky dovolují prospívat specifické asociaci živočichů a rostlin, kteří jsou těmto podmínkám přizpůsobeni. Paradoxně postupná sukcese a rekultivace ploch zasažených těžbou přináší nebývalou pestrost a dynamiku  biotopů, takže především mezi živočichy lze na devastovaných plochách spatřit místy větší biodiverzitu než na okolních "původních plochách" nebo na plochách řízeně rekultivovaných.   Bílinská přírodovědná společnost působila v minulosti na výsypkách a v předpolí dolu se svolením SD a.s. při zachraňování ohrožených živočichů před postupy rypadel a zakladačů, nyní předvším zabezpečuje popularizaci geologických poznatků o lokalitě formou organizování exkursí.