Radovesická výsypka 

Navigace :  Radovesická výsypka se nachází východně od Bíliny,i značná část její plochy se ovšem  nachází v katastru obce Hrobčice. Momentálně tato výsypka není veřejnosti oficiálně přístupná, protože zde ještě probíhají práce související se zahlazením důsledků důlní činnosti a rekultivace. Přesto je možno na okraj výsypky vstoupit a to zejména ze strany od Českého středohoří tedy od bývalé obce Hetov a od Kostomlat. V budoucnu se plánuje silniční propojení přes výsypku z Kostomlat do Štěpánova, Razic a Bíliny. 

Geologie : Lokalita je unikátní tím, že je zde převážně na původní křídové a rulové, místy též vulkanické podloží uloženo až 130 m miocénních jílů a písků přemístěných z lomu Bílina. Průměrně se mocnost výsypky pohybuje mezi 50 a 70 metry. V severní části zvané Jirásek byl skrývkový materiál z dolu Jirásek v Ledvicích a posléze skrývka z Velkolomu Maxim Gorkij (dnes lom Bílina) ukládán do bývalého vytěženého povrchového dolu Jirásek, takže převýšení výsypky nad původním terénem zde není tak markantní. Největších mocností dosahuje výsypka v ose údolí bývalého radovesického potoka. Vrstvy skrývky byly na výsypku ukládány až třemi zakladači ve vrstvách mocných kolem 25 m. Pro odvodnění předpolí výsypky   byla v roce 1982 vyražena v rulovém a křídovém podloží výsypky vyražena 2.5 km dlouhá štola podél údolí bývalého Radovesického potoka. Štola je dodnes funkční   drenáží podloží výsypky. Celkově bylo do jámy Jirásek a na původní terén přemístěno 680 milionů m³ zemin. Během sypání radovesické výsypky byla prováděna v jejím předpolí těžba ornice, spraše, křídových slínovců a rovněž některých vulkanických těles, během této těžby byla zjištěna mnohá nová geologická fakta o této rozsáhlé ploše a provedeno mnoho významných nálezů paleontologických a mineralogických.  Zejména těžba slínovců, určených pro rekultivaci povrchu výsypky jako ochrana půdního horizontu proti kyselým roztokům, vznikajícím ve výsypce větráním sulfidů železa, přinesla ohromné množství nálezů svrchnokřídové mořské fauny, a odhalila síť do té doby neznámých tenkých čedičových žil, protínajících okolí Březového vrchu. Zajímavá je problematika zjílovění těchto čedičových těles. Těžba vulkanických  lokalit Kajba a Březový vrch  změnila pohled na tato sopečná tělíska a přinesla zajímavé mineralogické nálezy. Vše bylo dokumentováno geologickou službou Dolů Bílina.

Minerály a fosílie :  lokalita měla během těžby slínovců především význam paleontologický.  Nálezy svrchnokřídové fauny byly z oblasti Radovesické výsypky známé již dávno před vlastními přípravnými pracemi na sypání výsypky, protože zde odedávna fungovalo několik drobných  těžeben slínovce a vápence na výrobu vápna. Možnost sbírat zkameněliny na rozsáhlých výchozech těžby před postupem výsypky a následně na deponiích slínovce na výsypce  však dala sbírání zkaměnělin na této ploše zcela jiné dimenze. I z mineralogického hlediska se ukázaly slínovce jako zajímavé, když byly nalezeny krystalky křišťálu uvnitř dutých ulit Ramenonožců, pyritizované houby nebo houby silicifikované chalcedonem případně samostatné pyritové konkrece centimetrových rozměrů. Další mineralogické nálezy jsou vázány na vulkanická tělesa a jsou popsány u jednotlivých mineralogických lokalit (Březový vrch). Samotný skrývkový materiál miocenního stáří na Radovesické výsypce není z hlediska sbírání zkamenělin použitelný, protože jíly na povrchu výsypky již zvětraly do stadia, kdy z nich hezké otisky nelze vydobít. Jistou možnost skrývají pouze různé karbonátové konkrece, ty se sem dostaly pouze v malých úlomcích.

Životnost lokallity:   Na výsypce bylo ukončeno sypání  skrývky v červenci  roku  2003. Lokality zkamenělin křídové fauny budou k dispozici až do ukončení rekultivačních prací na výsypce, mineralogické lokality Březový vrch a Kajba byly zcela pohlceny výsypkou stejně jako plochy těžby slínovce.  Historie budování výsypky.

Fauna a flóra:   Prostředí Radovesické výsypky je unikátním studijním prostředím, kde lze sledovat vliv postupné sukcese na nerekultivované ploše a vliv rekultivačních prací na další vývoj fauny a flóry celého území. Na sukcesních (přirozeně osidlovaných) stanovištích dochází k dramatickým časovým změnám a velké pestrosti biotopů, přinášející i velkou dynamiku do složení fauny a flóry. Naopak rekultivované plochy se po několika letech stávají poměrně stabilním prostředím se stabilním osídlením faunou i flórou, připomínající běžnou zemědělsky a lesnicky obhospodařovávanou krajinu. V 70. a 80. letech 20. století v předpolí výsypky působil mládežnický výzkumný  tým Bořena, který vznikl na bázi členů archeologického kroužku a zabýval se  jak výzkumem předpolí výsypky, tak i záchrannými akcemi v případě některých druhů rostlin (např. len žlutý) na tehdy chráněných lokalitách. Tato studentská skupina vedená J. Petrlíkem a M. Patrikem i významně promluvila do metod rekultivace výsypky a do použití  zúrodnitelných zemin k rekultivaci. V rámci výsypky dnes existuje lovecký revír,  jehož ustanovení reaguje na devastující přemnožení spárkaté zvěře v prostoru výsypky.

Lidské osídlení: Záchranný archeologický výzkum, prováděný v 70. letech 20. století na území výsypky odhalil dlouhodobé osídlení oblasti (neolit, doba bronzová, ...). V sedmdesátých letech  byly na území výsypky zlikvidovány 4 obce (Dřínek, Lyskovice, Hetov, Radovesice). Záměrem společnosti Terra Natura  je vybudovat bna základech bývalé obce Hetov ekologickou fatmu.   

Poznámka : Výsypka je v současné době v držení  společnosti Severočeské doly, a.s. se sídlem v Chomutově. Ředitelství dolu (Doly Bílina) se nachází v Bílině. Lokalita je veřejnosti nepřístupná, vstup do dobývacího prostoru Dolů Bílina a na vnější výsypky je zakázán a celé území je střeženo bezpečnostní agenturou.  Exkursi na lokalitu v doprovodu pracovníka dolu lze dohodnout s vedením Dolů Bílina, případně prostřednictvím naší společnosti. Přeměna dosud nerekultivované části výsypky na krajinu pro člověka a přírodu je cílem všeobecně prospěšné společnosti Terra Natura - sdružení obcí a podnikatelských subjektů z okolí výsypky.