Lahošť - Jeníkov (zakonzervovaný kamenolom)
Navigace : Lokalita Lahošť - Jeníkov lom se nachází mezi obcemi Lahošť, Jeníkov a Okdřichov. Z Oldřichovského nádraží se tam snadno dostanete pěšky (20 min) tak, že po opuštění nádraží překonáte most přes železnici - dostanete se tak do části obce Oldřichov, která se rozkládá na opačné straně trati. Po nájezdem na most narazíte na křižovatku , po které se dáte vlevo mezi zahrádky a domy. Po cca 300 metrech narazíte na přerušení silnice násypem. Násyp překonáte a jste na místě. Obdobně je možno se na lokalitu z druhé strany dostat ze železniční stanice Duchcov. Zde vyjdete z nádražní budovy, vpravo podejdete viadukt a po cestě pro pěší dojdete do obce Lahošť. Obcí pokračujete rovně až za obec (ve směru Teplice) kde narazíte na odbočku vlevo k úpravně suroviny. Od této úpravny již je to do lomu pouze cca 100m. Geologie : ložisko je z geologického hlediska velmi zajímavé a stojí za návštěvu i bez vstupu do samotného lomu. Těženou surovinou je zde křemenec. Ten se zde vyskytuje v podobě cca 15 m mocné vrstvy upadající od severozápadu směrem k jihozápadu. Již vytěžená - západní část ložiska začínala výchozem na povrch, zatímco ve východní stěně lomu je patrná značná mocnost skrývky nad samotným ložiskem a dno lomu se sem svažuje. Podloží ložiska tvoří paleoryolitové těleso (teplický křemenný porfyr) - jedná se o kyselou vulkanickou horninu - ignimbrit karbonského stáří. Na tomto podloží, které se v období křídy stalo dnem moře se usadila vrstva křemenného písku. Písek v době křídy představoval plážové usazeniny na pobřeží moře stejně jako brekcie, které jej oddělují od paleoryolitu představují výsledek zpevnění útesové balvanité sutě, vznikající během transgrese moře na pevninu. Vrstva písku byla pozdějšími procesy větrání, rozpoučtění a opětovné krystalizace křemene zpevněna na hornihu, která svojí pevností a tvrdostí nemá v naší oblasti konkurenci. Další transgresí moře (zvýšením hladiny) se oblast ponořila do cca 50 -70m hlubokého moře. Během nárůstu hladiny se usadila tenká vrstva jedovatě zeleného glaukonitového písku (dnes zpevněn na pískovec), na kterou se již posléze snášely vápnité schránky mořských řas, prach a jíl které spolu vytvořily mocnou vrstvu horniny zvané slínovec. Tato vrstva dnes tvoří skrývku ložiska. Ložisko není vytěženo, je pouze zakonzervováno pro další využití v budoucnu (majitelem byla firma Keramost, dnes je lom v držnení soukromníka, který již je nevyužívá k těžebním ůčelům). V minulosti se křemenec využíval na výrobu materiálů s vysokým obsahem SiO2 např, dinasových cihel. Minerály a fosílie : Lokalita je atraktivní jak z hlediska mineralogigkého, tak paleontologického. V nadložních slínovcích lze nalézt fosílie mnohých mořských živočichů z křídového období - žraločí zuby, rejnočí zuby, skořápky ústřic pyritizované mořské houby. Pukliny nadložních slínovců jsou místy vyhojeny drůzami bílých čočkovitých klenců kalcitu s krystaly až 2 cm v průměru. Velmi vzácné jsou destičkovité krystalky barytu jako mladší minerál dutin kalcitových žil. Někdy lze nalézt velmi hezké drobné krystalky pyritu samostatné nebo srostlé po několika kusech, uzavřené ve slínovci. Mineralogickým hitem lokality jsou celé povlaky puklin tvořené minerálem barytem. Ty lze nalézt jak v porfyrovém podloží, tak velmi hojně v samotmém tělese křemence. Kosočtverečné tlustě destičkovité krystaly barytu se v podstatě vyskytují ve dvou podobách - medově hnědé a žluté až temně šedozelené. medově hnědé krystaly velmi připomínají podobné barytové výskyty z Pudláku a Letné v Teplicích, temně šedozelená barva je příznakem výskytu orientovaných mikrokrystalů pyritu uvnitř barytu. Především posledně jmenovaný typ barytu se vyznačuje také vysokou radioaktivitou , způsobenou obsahem Radia, které v krystalové mřížce nahrazuje část Barya. Výskyty v křemenci jsou často spojeny s výskytem pyritu v samotné hornině. Pokud jsou takové vzorky skladovány ve vlhku, dochází k rozkladu pyritu a tím k rozložení vzorku. Jsou odtud známy až 3 cm velké krystaly barytu. Poznámka : Na lokalitu je majitelem vstup zakázán, což je důrazně oznamováno kolem celého lomu nápisy na balvanech křemence. Zákaz má zejména bezpečnostní příčiny - několikametrové stěny lomu hrozí jak pádem návštěvníka, tak pádem kamenů. Zákaz se však běžně porušuje zejména v horkých letních dnech, kdy se na dno lomu místní obyvatelstvo chodí zchladit do průzračné vody soustředěné v nejnižší etáži. Rovněž činnost sběratelů je v lomu patrná.
|