Hora Milešovka
Navigace : Kóta 838 m.n.m. Nejvyšší hora Českého středohoří. Významný turistický bod s meteorologickou observatoří. Nejbližší železniční stanice je v Bořislavi. Nejčastěji turisté používají přístup na horu po turistických značkách z Milešova (po červené), Černčic (po modré) a Bílky (po červené). Po modré se dá také přijít z Velemína a po žluté od Paškapole. Každopádně je vždy třeba nakonec jít pěšky a do kopce. Při příjezdu do nejbližších obcí osobními vozidly je potřeba mít na paměti, že se nacházíte v Chráněné krajinné oblasti a tudíž zde platí zákaz odstavování vozidel na místech, která k tomu nejsou určena. Jinak řečeno, mimo komunikace a parkoviště se dopouštíte přestupku. Odměnou po namáhavém výstupu na horu je pěkný výhled, turistická známka, hospoda, případná placená exkurse na legendární meteorologickou observatoř a vědomí, že jste něco dobrého udělali pro svoji tělesnou schránku. V některých dnech zde ale bývá docela rušno, takže pro milovníky klidné procházky přírodou doporučujeme dny, kdy počasí nevěstí dobrý výhled.
Geologie : Hora Milešovka se svým geologickým původem příliš neliší od ostatních znělcových kopců Českého středohoří. Absolutní datování ukazuje na stáří 27-31.5 miliónu let, vznik tělesa Milešovky tedy spadá do hlavní vulkanické fáze vzniku Českého středohoří. Geologické mapy a průvodce uvádějí jako název horniny, kterou je hora tvořena, sodalitický trachyt. Jedná se v podstatě o znělec s větším podílem draselného i sodnovápenatého živce (od klasických znělců se chemicky mírně liší) . V době vzniku pravděpodobně podpovrchového tělesa se tedy jednalo o značně vazké magma, které bylo podél trhlin v zemské kůře vtlačeno do podpovrchových vrstev v podobě kopulovitého útvaru. Svým objemem, který přesahuje jen nad úrovní 600 m.n.m. 60 miliónů metrů krychlových je Milešovka široko daleko největším znělcovým tělesem. Typickým příznakem znělců , zřetelným i na Milešovce, je deskovitá odlučnost, projevující se v rozpadu horniny na relativně tenké desky s nerovným povrchem. Suťová pole s takovými deskami jsou na znělcových kopcích běžná a obzvláště ve vrcholových partiích Milešovky se s deskami trachytu setkáte. Deskovitá odlučnost sleduje plochy stejně rychlého chladnutí magmatu a proto je na tělese vyvinuta podobně jako slupky na cibuli.
Minerály a fosílie : Samotná hora není považována ani za mineralogickou ani paleontologickou lokalitu. Vlastní hornina - šedozelenavý sodalitický trachyt je tvořen převážně mikrokrystaly alkalických živců s příměsí sodalitu, vyrostlicemi (makroskopicky zřetelnými krystaly) sanidinu - rovněž alkalického živce a s malým podílem tmavých minerálů hlavně zeleného egirínu.
Poznámka : Lokalita má od roku 1951 statut rezervace (dnes národní přírodní rezervace). O její cennosti svědčí i fakt že je zahrnuta i do evropského systému Natura 2000 (zahrnuje asi dvacetkrát větší plochu než samotná rezervace). Sběr čehokoli (vyjma odpadků, které zde zanechávají neukáznění turisté) je na lokalitě zakázán, pohyb je povolen pouze po vymezených trasách. Jedná se o lokalitu turisticky silně zatíženou. Další zajímavosti o Milešovce se dozvíte na stránkách Obecně prospěšné společnosti Milešovka. |
