|
Želénky - bývalý porcelanitový lom
Navigace : Bývalý dnes zrekultivovaný povrchový lom na porcelanit se nachází východně od spojnice obcí Želénky a Zabrušany na táhlém návrší. Dostanete se sem stejně dobře ze Zabrušan jako z Želének (ze Zabrušan cestou za školou a z Želének polní cestou na východním okraji obce směrem nahoru) .
Geologie : Zrekultivovaný povrchový lom představuje klasickou lokalitu oblasti přírodně vyhořelé hnědouhelné sloje. V období čtvrtohor zde přírodními procesy došlo k odhalení uhelné sloje, jejímu samovznícení na výchozu a postupnému vyhoření sloje až na úroveň hladiny podzemní vody. Teplo vzniklé hořením sloje způsobilo přeměnu nadložních jílovitých zemin v přírodní keramiku většinou oranžově a růžově červené barvy, vlastní uhelná sloj po sobě zanechala vrstvu popela nebo strusky Na místech, kde sloj nevyhořela, zvětrala na směs huminových kyselin zvanou oxyhumolit.
Minerály a fosílie : Tam, kde vznikly specifické podmínky hoření sloje a tam kde byly v jílových zeminách soustředěny vetší množství minerálů železa hořčíku a vápníku (většinou karbonáty) došlo k rozkladu těchto minerálů a vzniku minerálů jiných -stabilních za teplot hoření. Vznikla tak místy struskovitá hmota (spečenec - buchit), exotická asociace minerálů skupiny jednodušších oxidů a silikátů (magnetit, esseneit, melilit, hematit, anorthit, anhydrit, perovskit, spinelidy, limonit - stále se zde určují nové minerály - v roce 2005 byl například identifikován srebrodolskit, vápnitý ferit a bariový hexaferit) a během kolování teplých roztoků vypálenými jíly se vytvořil v puklinách například jílový minerál halloizit a jehličkovitý aragonit. V případě bariového hexaferitu jde o jediný známý přírodní výskyt tohoto minerálu vůbec. Složení spečenců se mění centimetr od centimetru - během spékání hmoty zde nedocházelo k významné homogenizaci složení. S vlastním vznikem ložiska uhlí souvisí výskyt markazitu v podloží sloje a s větráním ložiska výskyt drobných krystalů sádrovce. V počátečních stádiích těžby porcelanitu nebyl vzácností výskyt vysublimovaných povlaků krystalků ryzí síry. Lokalita je také velmi významným paleontologickým nalezištěm - ve vypálených jílech (porcelanitech nebo erdbrantech) se zachovaly otisky spodnomiocenní flóry, reprezentující porosty deltového a říčního prostředí (do dneška byly nalezeny zbytky přes 50 druhů rostlin). Samotný porcelanit je často zajímavý svou kresbou a barevnými variacemi - je dobře leštitelný a v minulosti byl i navrhován jako šperkový kámen. Většina suroviny ale v minulosti byla využita jako materiál na budování důlních cest na povrchových hnědouhelných dolech fungujících v okolí.
Poznámka : Lokalita je běžně přístupná. Místy se povalující úlomky erdbrantu a strusek jsou stále zdrojem minerálů a fosílií. V části prostoru stále existuje ložisko oxyhumolitu s jehož těžbou se počítá v budoucnu.
|
