Želénky  - bývalý porcelanitový lom 

   

MAPA Letecký pohled Historie těžby 1. Historie těžby 2.
 GEO

 

Navigace :  Bývalý dnes zrekultivovaný povrchový lom na porcelanit se nachází východně od spojnice obcí Želénky a Zabrušany na táhlém návrší. Dostanete se sem stejně dobře ze Zabrušan jako z Želének  (ze Zabrušan cestou za školou a z Želének polní cestou na východním okraji obce směrem nahoru) .    

 

Geologie : Zrekultivovaný povrchový lom  představuje klasickou lokalitu oblasti přírodně  vyhořelé  hnědouhelné sloje. V období čtvrtohor zde přírodními procesy došlo k odhalení uhelné sloje, jejímu samovznícení na výchozu a postupnému vyhoření sloje až na úroveň hladiny podzemní vody. Teplo vzniklé hořením sloje způsobilo přeměnu nadložních jílovitých zemin v přírodní keramiku většinou oranžově a růžově červené barvy, vlastní uhelná sloj po sobě zanechala vrstvu popela nebo strusky Na místech, kde sloj nevyhořela, zvětrala na směs huminových kyselin zvanou oxyhumolit. 

 

Minerály a fosílie : Tam, kde vznikly specifické podmínky hoření sloje a tam kde byly v jílových zeminách soustředěny vetší množství minerálů železa hořčíku a vápníku (většinou karbonáty) došlo k rozkladu těchto minerálů a vzniku minerálů jiných -stabilních za teplot hoření. Vznikla tak místy struskovitá hmota (spečenec - buchit), exotická asociace minerálů skupiny jednodušších oxidů a silikátů (magnetit, esseneit, melilit, hematit, anorthit, anhydrit, perovskit, spinelidy,  limonit - stále se zde určují nové minerály - v roce 2005 byl například identifikován  srebrodolskit, vápnitý ferit a bariový hexaferit)  a během kolování teplých roztoků vypálenými jíly se vytvořil v puklinách například jílový minerál halloizit a jehličkovitý aragonit. V případě bariového hexaferitu jde o  jediný známý přírodní výskyt tohoto minerálu vůbec. Složení spečenců se mění centimetr od centimetru - během spékání hmoty zde nedocházelo k významné homogenizaci složení.  S vlastním vznikem ložiska uhlí souvisí výskyt markazitu v podloží sloje a s větráním ložiska výskyt drobných krystalů sádrovce. V počátečních stádiích těžby porcelanitu nebyl vzácností výskyt vysublimovaných povlaků krystalků ryzí síry. Lokalita je také velmi významným paleontologickým nalezištěm - ve vypálených jílech (porcelanitech nebo erdbrantech) se zachovaly otisky spodnomiocenní flóry, reprezentující porosty deltového a říčního prostředí (do dneška byly nalezeny zbytky přes 50 druhů rostlin). Samotný porcelanit je často zajímavý svou kresbou a barevnými variacemi - je dobře leštitelný a v minulosti byl i navrhován jako šperkový kámen. Většina suroviny ale v minulosti byla využita jako materiál na budování důlních cest na povrchových hnědouhelných dolech fungujících v okolí.

 

Poznámka : Lokalita je běžně přístupná.  Místy se povalující úlomky erdbrantu a strusek jsou stále zdrojem minerálů a fosílií. V části prostoru stále existuje ložisko oxyhumolitu s jehož těžbou se počítá v budoucnu.