|
Štrbická
pískovna
Navigace: Severně od obce Štrbic vlevo od silnice Světec - Kostomlaty na úpatí Pohradické hory. Přístupná pouze po silnici autem nebo autobusem přímo do Štrbic. Ode dna pískovny na vrchol stěny je místy až 40 m, většina spodní poloviny stěny je však zasucena. Geologie: Štrbická pískovna je klasickou ukázkou toho, že na Bílinsku probíhala jedna z nejmladších vulkanických aktivit v Mostecké pánvi. Vulkanické horniny zde v podobě žil a ložních žil pronikají do usazenin třetihorního - miocenního stáří - písků a jílů.Tato fáze je dnes označována jako třetí amldší jsou v českém masivu pouze sopky čtvrtohorní (Komorní hůrka, Železná hůrka, Uhlířský vrch). Přímo v pískovně mají tyto proniky podobu bochníkovitých těles s mocností několik metrů. Rozšířeny jsou zejména ve vrchní části východní poloviny pískovny. Kromě těchto proniků patrných v pískovně jsou známy ještě další proniky téže horniny v okolí v podobě malých vyvýšenin a skalek na temeni Pohradické hory (Aloiska a Horka) stejně tak jsou tyto výskyty známy z hlubinných důlních děl dolu Svornost, který fungoval v Ohníči a pod celou pod oblastí Pohradické hory těžil miocénní hnědouheinou sloj. Žíly čedičové horniny - bazanitu pronikají miocénními sedimenty a z toho je zřejmé, že musí být mladší než 20 milionů let. Absolutní datování izotopovými metodami dalo stáří horniny mezi 8 a 12 miliony let. Tam, kde žhavá láva přišla do styku s uhelnou slojí, vznikl v blízkosti proniku hnědouhelný koks nebo došlo k slabšímu metamorfismu uhlí. Tam, kde pronikla do zvodnělých jílů nebo písků, láva utuhla rozpukala a následně na obvodu tělesa proběhl proces hydratace horniny velmi podobný procesu větrání. Kromě této lokality, tvořené v podstatě jedním velmi členitým tělesem jsou mladší vulkanické proniky známy ještě z bývalého dolu Jirásek v Ledvicích (již odtěženo) z Křemýže (ploché mocné čedičové těleso zde kryje ložisko hnědého uhlí) a z Louky u Litvínova, kde v poli dolu Pluto proniká mladý vulkanit v podobě trubkovitého až nálevkového tělesa celou mocností miocénních sedimentů. Mineralogie a paleontologie : Mineralogické složení původní horniny - analcimicko nefelinického bazanitu - Augit, olivín, nefelín s analcimem a bazický živec plagioklaz s magnetitem bylo na kontaktech magmatu s jíly, a písky a uhelnou slojí radikálně změněno hydratací horniny zatepla - vznikla směs mikroskopických jílových minerálů skupiny montmorillonitu a oxidů železa. Lokalita není mineralogicky zajímavá, v minulosti zde bylo možno v jílech nacházet fosilní zbytky miocénního rostlinstva v nevalné kvalitě ale v zajímavém složení (bříza, vrba, ořešák, vodní a bahenní trávy, patisovec - Glyptostrobus, salvinie). Poznámka: Lokalita je dnes oplocena a těžko přístupná, pohled od silnice však dovoluje pozorovat velmi dobře souvrství jílů a písků do kterého pronikají tělesa čediče. Vhodnější je návštěva v zimě, kdy olistění náletových dřevin nebrání výhledu.
|
