Bílina - Kyselka  

MAPA

 Navigace :  Oblast Bílina - Kyselka je nejjižnější částí  města Bíliny  západně od řeky Bíliny  a kromě lázní se stáčírnou minerálky a parkem  zahrnuje několik sportovních a společenských areálů (lehkoatletický a fotbalový stadion, koupaliště, tenisové dvorce, kuželkárnu a minigolf, letní kino, lesní kavárna). Z hlediska přírodovědného je nejzajímavěší okolí lázní s přilehlým lesoparkem na úpatí a ve svazích vrchu Mnichovce. Z centra lázní začíná naučná stezka na horu Bořeň. Přímo na Kyselce se nachází železniční stanice Bílina - Kyselka, kde staví osobní vlaky (nestaví zde rychlíky). Na Kyselku je možno dojít krásnou procházkou z centra města. Po západním břehu řeky Bíliny vede velmi příjemná asfaltová komunikace pro pěší i pro cyklisty. Nejbližší zastávka autobusu je na trase Most Bílina zastávka Bílina- Újezd.  

Geologie : Z geologického hlediska je tato oblast významná především jako místo výstupu minerální vody - bílinské kyselky, která se zde využívá po několik století. Výskyt minerálky je zde vázán na puklinové systémy v rulovém masivu proterozoického stáří, který zde v údolí vytvarovaném pravěkou Ohří a dnešní Bílinou vystupuje na povrch. Výchozy ruly jsou známy i z dalších údolí v okolí Bíliny (Bezovka a Žižkovo údolí neboli Čistce), ale pouze v oblasti dnešního lázeňského areálu existuje puklinový systém po kterém se z hlubin na povrch dere CO₂ a který má dostatečnou kapacitu, aby jímal vodu, která se tímto CO₂ sytí. Puklinový systém je hlubinného založení a jeho vznik souvisí s třetihorní tektonikou oblasti a s vulkanickou činností. Voda, jejímž zdrojem jsou terasové a nivní štěrky řeky Bíliny a hlavně rozsáhlé povrchové povodí svahu vrchu Mnichovce,  proniká již miliony let do puklin  rule a je vystavena opačnému proudu unikajícího CO₂. Tento plyn se ve vodě rozpouští, částečně ji disociuje a vytváří z ní slabou kyselinu, která rozpouští živce a slídové minerály v rule.  Za vysoké koncentrace CO₂ a neustálého tlaku vodního sloupce se z rozpouštěných minerálů uvolňují do vodního roztoku různé ionty, především alkalické kovy (Na⁺, K⁺) a kovy alkalických zemin (Ca²⁺, Mg²⁺) ale také řada dalších prvků a iontů (Cl^-, F^-, SO₄^-2, Li, Al, Fe).   Rozpukanou rulu kryje na svahu Mnichovce 100 m mocná vrstva křídových slínovců, kterou pronikají a pokrývají  třetihorní vulkanické horniny. Od třetihorní struktury mostecké pánve je oblast oddělena Bílinským zlomem, který se nachází cca 1.5 km severně odtud. Na tomto zlomu se rulový masiv noří o 100 m hlouběji. Za bílinským zlomem již v rulovém masivu významné proplynění podzemní vody nebylo zaznamenáno, přesto byla hranice vnějšího ochranného pásma bílinské minerálky rozšířena až k hranici s ochrannými pásmy Teplických lázeňských vod a probíhá tak dnes středem povrchového uhelného lomu Bílina. Těžba uhlí lázeňskou vodu nijak neohrožuje, protože rulové podloží je od uhelné sloje odděleno až 150 m mocnou izolující vrstvou křídových slínovců a vulkanických třetihorních hornin.  Minerálka byla původně objevena jako povrchový pramen, její dlouhodobé využívání však její hladinu snížilo, takže je dnes čerpána z vrtů. Aby byla dlouhodobě udržena stálá hladina minerálky a nedocházelo k jejímu mísení se znečištěnými  povrchovými vodami (hlavně vodami z řeky Bíliny) je její současné čerpání omezeno limitem 35 litrů za minutu tedy téměř 18 milionů litrů za rok.   Relief svahu Mnichovce je pozměněn četnými sesuvy zvětralých slínovcových vrstev. Plochou nivu řeky, kde se nachází většina sportovišť, vytváří několikametrová vrstva říčního štěrku tvořeného slabě opracovanými úlomky ruly , znělce a čedičů a ohlazenými úlomky krušnohorských metamorfovaných a vyvřelých hornin. 

Podrobnosti o léčivých vlastnostech kyselky, minerálním složení a jejím současné produkci  najdete na stránkách Bohemia healing mineral  waters CZ  

Stručnou historii využívání pramenů naleznete zde.     

Minerály a fosílie :  Oblast není významnou mineralogickou ani paleontologickou lokalitou, ačkoli křídové slínovce pokrývající rulový masiv nepochybně ukrývají množství druhohorních mořských fosílií. Občas se při náhodné těžbě  štěrků v nivě řeky Bíliny  dá narazit i na krušnohorský achát nebo jaspis, který sem přinesla holocenní předchůdce Bíliny -  Praohře.    

Botanika : Především lázeňský park a okolní les je významnou přírodní zónou v blízkosti města. Lázeňský park ukrývá řadu dendrologických zajímavostí. Lázeňské trávníky i lesní podrost pravidelně rozkvétá řadou druhů květin. Zjara zde kvete čemeřice, plicník, křivatec, dymnivka, sasanky a mnoho dalších druhů rostlin.   

Fauna : oblast je rájem ptactva. Kdykoli zde narazíte na 5-10 druhů ptáků převážně pěvců. Běžná je zde sýkora koňadra, hýl obecný, sojka obecná, strakapoud velký, šoupálek obecný, brhlík lesní,  červenka obecná a pěnkava obecná. Hnízdí zde rovněž káně lesní.  V údolí řeky ale i v lázeňské fontáně lze spatřit skokana hnědého, zavítá sem liška i  jezevec.