Vrba "náhrobní"
(Salix x sepulcralis)
Navigace: Jde
o strom v Bílině sporadicky rozšířený, ale pouze jeden
strom byl pro svoje mimořádné vlastnosti vybrán mezi významné
stromy. Je jím velice pohledná vrba, kterou najdeme nedaleko křižovatky
silnice č.I/13 a ulice Břežánská úhlopříčně přes křižovatku
přímo naproti radnice tedy v uličce Nábřežní.
Zdravotní stav stromu : Tato
mohutná smuteční vrba na břehu řeky Bíliny prosperuje a dosáhla
poměrně nezanedbatelných rozměrů, které z ní dělají nádhernou
soliteru přímo utvářející charakter nábřeží v těch místech.
Pod vlivem silných větrů posledních let se v její koruně vyskytují
zlomené uschlé větve. Strom není starší než 40 let.
Biologie : Vrba (Salix
x sepulcralis)
je
křížencem přírodní vrby bílé, běžného stromu
mokřadů a lužních lesů Evropy a Asie a vrby babylonské žijící
v oblastech středního východu. Dosahuje výšky
20 m. Kříženec s i z vrby babylonské vzal tvar a z vrby bílé
odolnost. Korunu má spíše spíše
nižší rozprostřenou do šířky, což je dáno jak charakterem nících
větví, tak tím, že bývá vysazována především na místech, kde
se může vyvinout do šířky. Kůra stromu je šedohnědá až žlutošedá,
mladé větvičky jsou žlutohnědé. Borka straších stromů je podélně
rozpraskaná a dosahuje tloušťky několika centimetrů. Dřevo je křehké,
trpí polomy při velkých větrech. Listy jsou podlouhlé -
kopinaté až 10 cm dlouhé na líci zelené na rubu bíle plstnaté.
Okraj listů je jemně pilovitý. Vrba kvete koncem dubna až v květnu
po vyrašení listů. Květy jsou zvlášť samčí a samičí jehnědy.
S. x sepulcralis je poměrně odolná proti mrazu i exhalacím.
Význam :Vrba náhrobní na nábřeží
řeky Bíliny je vysloveně dekorativním prvkem, bez jehož kaskády
listí až na hladinu řeky a mohutného stinného baldachýnu si dokážeme
těžko tato místa představit. I když jde o dřevinu málo trvanlivou
a jinak poměrně běžnou, roste do takové velikosti několik desítek
let a v případě jejího zničení by o tento krásný pohled byla
ochuzena celá jedna generace. Zajímavé je, že stávající vrba byla
vysazena v blízkosti místa, kde stávala podobná vrtba ještě v dobách
starého kamenného mostu, tedy před začátkem 50. let minulého
století, kdy byla provedena přestavba těchto míst spojená s regulací
koryta řeky Bíliny a vybudováním silnice I/13.
Fosilní záznam :
Rod Salix
je znám v třetihorních
(spodní miocén - 20 mln. let) usazeninách mostecké pánve ve dvou druzích jak v podobě listů, tak pylu.
Podle intenzity výskytu jednalo se o jeden z nejhojnějších
stromů nebo keřů okolí třetihorních řek a třetihorních močálů.
|