Kaštanovník
jedlý (Castanea sativa)
Navigace : Jediný zástupce
tohoto druhu roste v Bílině v lázeňském parku na Kyselce
východně od Lesní kavárny, přímo pod svahem, nad kterém kavárna
stojí.
Zdravotní stav stromu : Kromě
několika uschlých větví směrem
ke kavárně je strom v dobrém zdravotním stavu, pravidelně
intenzivně kvete a plodí. Pouze výjimečně (např. v roce 2003)
je možno pod stromem najít i plody s dostatečně vyvinutými
jedlými semeny. Z důvodu nedostatku opylení
a vhodných klimatických podmínek však je většina semen
zakrnělá.
Biologie : Kaštanovník
jedlý (Castanea sativa)
pochází z jižní
Evropy, severní Africe, a západní Asie kde
dorůstá až 30 m výšky a odkud se do střední Evropy rozšířil
již v době římské. Koruna je zpočátku tlustě kuželovitá v pozdějším
věku sloupovitější. Kmen bývá tlustý nízko nad zemí větvený.
Výrazné listy jsou až 30 cm dlouhé, podlouhle kopinaté, zubaté.
Samčí jehnědy jsou velmi četné asi 15 cm dlouhé, samičí květy většinou
při jejich bázi ve skupinách po 2 - 5. Plody jsou hustě
ježaté pichlavé pukající čtyřmi chlopněmi, v plodu bývá
2 až 5 semen. Kaštanovník má rád hluboké
vápnité půdy.
Význam : Tento jediný
exemplář stromu je významný svojí ojedinělostí
a exotickým původem .
Fosilní záznam :
Rod Castanea je zřídka
znám z třetihorních
usazenin mostecké pánve v podobě pylu, obzvláště rozšířen byl
ovšem ve starších třetihorách. Nálezy jeho listů a dřeva jsou známy
například ze svrchnooligocenních usazenin na Žatecku a dřevo v
podobě objemných kalcifikovaných kmenů je známo
z vulkanických tufů Doupovských hor u Kadaně. Kaštanovník tedy
nepochybně v třetihorách na bílinsku rostl také.
|