Kaštanovník jedlý (Castanea sativa

  

  21 Podzimní nálada  Samotný strom - v květu. Olistění Samčí květy Plod se semeny Kůra.
MAPA

 

Navigace : Jediný zástupce tohoto druhu roste v Bílině v lázeňském parku na Kyselce východně od Lesní kavárny, přímo pod svahem, nad kterém kavárna stojí.      

 

Zdravotní stav stromu :  Kromě několika uschlých větví  směrem ke kavárně je strom v dobrém zdravotním stavu, pravidelně intenzivně kvete a plodí. Pouze výjimečně (např. v roce 2003) je možno pod stromem najít i plody s dostatečně vyvinutými jedlými semeny. Z důvodu nedostatku opylení   a  vhodných klimatických podmínek však je většina semen zakrnělá.    

 

Biologie : Kaštanovník jedlý   (Castanea sativa)    pochází z jižní Evropy, severní Africe, a západní Asie kde  dorůstá až 30 m výšky a odkud se do střední Evropy rozšířil již v době římské. Koruna je zpočátku tlustě kuželovitá v pozdějším věku sloupovitější. Kmen bývá tlustý nízko nad zemí větvený. Výrazné listy jsou až 30 cm dlouhé, podlouhle kopinaté, zubaté. Samčí jehnědy jsou velmi četné asi 15 cm dlouhé, samičí květy většinou při jejich bázi ve skupinách po 2 - 5. Plody jsou hustě  ježaté pichlavé pukající čtyřmi chlopněmi, v plodu bývá 2 až 5 semen. Kaštanovník má rád hluboké  vápnité půdy.

 

Význam : Tento jediný exemplář stromu je významný svojí ojedinělostí  a exotickým původem .

 

Fosilní záznam :  Rod Castanea  je zřídka znám  z třetihorních usazenin mostecké pánve v podobě pylu, obzvláště rozšířen byl ovšem ve starších třetihorách. Nálezy jeho listů a dřeva jsou známy například ze svrchnooligocenních usazenin na Žatecku a dřevo v podobě objemných kalcifikovaných  kmenů je známo z vulkanických tufů Doupovských hor u Kadaně. Kaštanovník tedy nepochybně v třetihorách na bílinsku rostl také.