Celková charakteristika oblasti z hlediska ochrany a tvorby přírody a krajiny

 

  Územní ochrana - přírodní rezervace,  přírodní památky ....                Rekultivované lokality naším pohledem 

 

  Rekultivace dolů a výsypek - SD a.s.      

  Plány revitalizace radovesické výsypky - Terra Natura  

  Ochrana ovzduší-ČEZ a.s 

  Automatický imisní monitoring

  Znečištění vodních toků - Povodí Ohře  a.s.                          nefunguje Vám mapa znečištění toků Povodí Ohře?

      

 Bílinsko je oblastí s extrémními kontrasty z pohledu ochrany přírody a krajiny. Na straně jedné zde nalezneme málo dotčené a malebné území Chráněné krajinné oblasti České středohoří a řadu chráněných území menšího rozsahu ceněných především z floristického hlediska, na straně druhé zde nalezneme urbanizované a průmyslové plochy a velmi rozsáhlé  plochy zcela devastované důlní činností viditelné z družic a plochy, kde se prostřednictvím rekultivací devastovaných území rodí zcela nová krajina podle představ projektantů. 

           Horské potoky, pramenící v Krušných horách nebo v Českém středohoří ústí do nejznečištěnějšího toku v České republice - řeky Bíliny, která sama pramení v Krušných horách nad Jirkovem jako docela čistá horská bystřina.

Ovzduší je v naší oblasti neustále silně zatěžováno exhalacemi ze spalování fosilních paliv všeho druhu, z chemických a jiných průmyslových provozů, automobilové dopravy, těžby uhlí. Nepříliš dobrý vztah lidí ke svému okolí vytváří předpoklad pro neustálý vznik černých skládek odpadu dokonce i v nitru Českého středohoří.

           Již v osmdesátých letech 20. století se začaly rodit myšlenky o neudržitelnosti stavu životního prostředí v Severozápadních Čechách. Těžba uhlí a objem jeho spalování dosáhl vrcholu kolem roku 1987 a s ním i objem plynných exhalací   a popílku vypouštěných do ovzduší  způsobující katastrofální úhyn lesů v horských oblastech v okolí pánve a zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva.  Postoj obyvatelstva k neudržitelné ekologické situaci v severozápadních Čechách byl jednou z roznětek politických změn r. 1989. Politické změny začátku devadesátých let 20. století a následné legislativní změny a v poslední době  ještě tlak ze strany Evropské unie však vytvořily dostatečný  předpoklad pro radikální změny stavu přírody a krajiny, jichž jsme svědky.            

          Největšího pokroku bylo dosaženo ve zlepšení čistoty ovzduší - v Bílině byla zrušena řada uhelných teplárniček ("kotelen") a výroba tepla byla převedena na efektivnější centrální zdroj v Elektrárně Ledvice, došlo ke snížení výkonu elektrárny, výstavbě  odsiřovacích jednotek a posílení elektrostatického odlučování polétavého prachu. Pod vlivem státní podpůrné politiky velké množství domácností přešlo na spalování zemního plynu namísto  uhlí. 

          Rovněž došlo k radikálnímu (nikoli však uspokojivému)  zlepšení stavu čistoty vod, především vybudováním čističek odpadních vod při větších městech a průmyslových podnicích. V řece Bílině zase žijí některé ryby a někteří obojživelníci.         

          Rozsáhlé plochy zdevastované těžbou zásluhou  " české rekultivační školy" založené na nutnosti vrácení krajiny po těžbě do opětovného využívání jsou uváděny do stavu, ve kterém již těžko rozlišujeme, zda jde o krajinu původní nebo zdevastovanou. V oblasti rekultivací byla vypracována vynikající metodika a investovány značné prostředky, aby našim potomkům byla předána krajina v mnohem přijatelnější podobě, než do jaké jsme ji uvedli. Těžba uhlí na povrchovém lomu Bílina bude pokračovat pravděpodobně nejméně do roku 2035 (v případě prolomení tzv. Územně-ekologických limitů vlády z roku 1992 až do r. 2050), nedojde však již ke zrušení žádné obce, těžbou budou zasaženy hlavně plochy již zdevastované předchozí hlubinnou těžbou. Plochy, kde bude těžba ukončena, budou průběžně rekultivovány a vraceny k lesnickému, zemědělskému a rekreačnímu využití.

Bylo ukončeno sypání skrývky na radovesické výsypce - zmizel tak jeden ze zdrojů hluku a prachu ve městě Bílině a okolí.

          Kromě zlepšování jsme však i svědky negativních tendencí.  Vlivem státní dopravní politiky došlo k výraznému nárůstu silniční  jak osobní tak nákladní dopravy.   Postupně sice  zmizel olovnatý benzín, bohužel však nárůst automobilové dopravy je tak obrovský, že nejproblematičtějším exhalátem dnes není oxid siřičitý ze spalování uhlí, ale oxidy dusíku vznikající při spalování nafty, benzínu a zemního plynu. Za velmi negativní jev je třeba považovat fakt, že  výrazně vzrostla silniční přeprava i takové komodity jako je uhlí produkované Doly Bílina, což výrazně zatěžuje právě okolí silnic v naší oblasti.