Sedimentární  vývoj oblasti lze velmi dobře popsat na blokdiagramu vývoje  tzv. bílinské delty, která se v ranném miocénu rozkládala na polovině plochy Bílinska. Usazeniny se kupily především v severozápadní části Bílinska a na jihozápad, sever a severozápad odtud. Na ostatní ploše probíhalo pravděpodobně intenzivní větrání a eroze starších útvarů -  převážně křídových mořských usazenin a oligocenních vulkanických hornin.   Blokdiagram je orientován tak, že pohled je veden asi od Hostomic směrem k bývalým Libkovicím, tedy od VJV  k ZSZ.  Sever je tedy zhruba vlevo.

vývoj povrchu a geologické situace	popis
	V ranném miocénu započalo na  postvulkanickém reliéfu vzniklém na konci oligocénu  intenzivní zaplňování mostecké pánve svahovými, říčními,  jezerními a močálovými usazeninami. Tyto usazeniny postupně zarovnaly původně členitý reliéf a na velké části mostecké pánve se rozšířily močály, menší jezera a říční nivy. Přínos vody a vodou nesených kalů a písku z počátku probíhal převážně od severozápadu. V močálech vznikaly první vrstvy  rašeliny.
	Po většinu ranného miocénu se v mostecké pánvi rozkládal rašelinotvorný močál, ve kterém díky relativnímu poklesu pánevního dna docházelo k intenzivnímu kupení rostlinné hmoty přeměňované na rašelinu. Močál byl zásobován vodou od jihozápadu (z Žatecka), kde také probíhalo usazování vodou nesených kalů a písku. V důsledku toho se v té době na Bílinsku kupila velmi čistá rašelina. Celkem se vytvořila vrstva rašeliny přes 200m mocná.
	Klidné období kupení rašeliny bylo postupně nahrazeno obdobím, kdy se jílové kaly z jižního přítoku občas během záplav dostávaly a ž na Bílinsko a ve vrstvě rašeliny se vytvořilo několik  jílových proplástků. Vlivem tektonických změn v oblasti mostecké pánve se ústí řeky napájející močál postupně přesunulo přímo do naší oblasti a mezi Ledvicemi   a Libkovicemi se postupně vytvořilo jazykovité jezero asi 1km široké. samotné ústí řeky - delta se vytvořila mezi Bílinou a Ledvicemi.
	Na více než 200 m mocné vrstvě rašeliny se v jezeru začaly kupit jíly a písek, přinášený řekou. Pod vahou jílovitých a písčitých usazenin s silně stlačitelná vrstva rašeliny sedala, byla z ní vytlačována voda (rašelina obsahuje přes 80% vody) a intenzivně se rozběhl proces prouhelnění. Souběžně s prouhelňovacím procesem docházelo pod vahou písčitých deltových těles k deformování tvárné vrstvy rašeliny a vzniku takzvaných anomálních oblastí vývoje sloje.
	Řeka napájející v té době Bílinskou deltu nebyla řekou nijak velikou. Jednalo se o tok s maximální šířkou koryta kolem 30 m, bylo to tedy cosi mezi Bílinou  Ohří.  Přesto tato řeka především v době  povodní přinášela z jihozápadní části Českého masivu množství kalu a písku, což způsobovalo další stlačování rašeliny v podloží a zároveň rozšiřování jezera na západ a na sever. Vlastní ústí řeky - delta v čase a prostoru migrovala a ovlivňovala vývoj v okolním rašelinotvorném močálu
	Protože jílovité a písčité usazeniny během času postupně vyčerpaly možnosti stlačování vrstvy rašeliny, která se postupně změnila v lignit, měnila se periodicky oblast jezera na rozsáhlou bažinatou říční nivu a pobřežní linie jezera se posouvala za hranice Bílinska. Močály a lužní lesy v okolí meandrujícího říčního koryta měly poněkud jiný charakter, než okolní rašelinotvorný močál - rostlinná hmota se zde kupila méně - usazovaly se zde spíše jemné jílovité povodňové usazeniny.
	Vývoj bílinské delty ukončila rozsáhlá tektonická přestavba oblasti, která vyvolala zatopení celé mostecké pánve a vznik velmi rozsáhlého mělkého jezera. Delta se nejprve přesunula k jihu (do oblasti Braňan) a posléze za jižní hrance naší oblasti. Jezero se postupně zanášelo jílovým kalem, kterého se postupně usadila až 200m mocná vrstva (libkovické vrstvy). Rrašelina a lignit v podloží se v té době proměnila na dnešní uhelnou sloj.