Období  ranného  miocénu (před 17,5 - 23,8 mln let)

         Miocén je třetihorní epocha tvořící spolu s mladším pliocénem mladší část třetihor - neogén. Tato epocha trvala přibližně od 23,8 do 5,3 miliónů let. Na Bílinsku nalézáme doklady o starší části této epochy - spodního miocénu především v souvislosti s těžbou uhlí a nadložních zemin na povrchovém lomu Bílina.  

          V oblasti dnešní mostecké pánve se tehdy dlouhou dobu rozkládal velmi rozsáhlý rašelinotvorný močál, který byl napájen nevelkou řekou ústící do močálu po většinu jeho existence od jihu (na Žatecku) posléze od jihovýchodu (na Bílinsku).   Na ploše i v čase se prostředí velmi měnilo. Provedeme Vás ranně miocenní krajinou prostřednictvím rekonstrukcí  K. Macha sestavených ve spolupráci s předními českými paleontology.

              Celkový pohled na plochu Bílinska od severozápadu  v závěru existence rašelinotvorného močálu ukazuje pestrost krajiny.

              A - kopcovitý terén vulkanických těles českého středohoří s nenáročným pravděpodobně stromovým porostem

              B - těsné okolí řeky, zásobující močál a později jezero vodou, s porostem vlhkomilných stromů, keřů a lián

              C - deltová plošina a niva řeky s trvale bažinnými a lužními pralesy

              D - rašelinotvorný močál stromového typu

              E - okraje jezera a rašelinotvorný močál bylinného a keřového typu    

         Rašelinotvorný močál s dominancí dřevin – lesního typu.  Pohledu do nitra lesního rašelinotvorného močálu vévodí hladina mělké tůně porostlá vodní kapradinou nepukalkou (Salvinia) a plovoucími  vodními  rostlinami babelkou (Pistia) a řezanem (Stratiotest). Sušší výběžek do tůňky kolem padlého stromu s rozšířenou spodní částí kmene je obsazen kapradimami rodu pronephrium, a zázvorovitou rostlinou  rodu spirematospermum, po padlém kmeni šplhá popínavá kapradina rodu Lygodium. Stromový porost je tvořen převážně jehličnany rodů Glyptostrobus a Quasisequoia. Život v močálovém substrátu vede u těchto stromů k zesílení spodní části kmene  a u některých ke vzniku nad vodu trčících dýchacích kořenů (pneumatoforů). Součástí podrostu je rovněž kapradina rodu Blechnum s drobně speřenými listy. Břehy vodní plochy lemuje porost zevaru (Sparganium). V pravé části obrázku  je zřejmý rovněž keřový porost vrby (Salix) nad nímž se vypíná lípě příbuzná Craigia  s rozměrnými trojzubými listy. Podrost je místy tvořen rovněž palmami rodu Sabal. Pod úrovní vody se hromadí rašelinná hmota.

           Výhled do rašelinotvorného bylino-keřového močálu z okraje deltové plošiny. Levý kraj obrazu rámuje exemplář stromu rodu tupela (Nyssa). Pravý okraj výhledu zakrývá mohutný exemplář opadavého jehličnanu rodu Taxodium s rozšířenou spodní částí kmene a podrostem kapradiny rodu Pronephrium. Popředí tvoří hustý porost bylin. Dominují orbinec (Typha) a Spirematospermum běžný je rovněž zevar (Sparganium) vlevo je tento porost nahrazen hustou spletí plazivé palmy rodu Calamus.  Vodní plochu částečně pokrývá porost vodních rostlin – leknínů (Nymphaea), nepukalek (Salvinia) a řezanů (Stratiotest). Pozadí tvoří rozlehlý bylino-keřový rašelinotvorný močál. Keřovou složku tvoří mimo jiné myrika (Myrica). Otevřená krajina s hojností vodních ploch dává příležitost vyniknout vodním ptákům – čápům, chřástalům a kormoránům, kteří zde nacházejí hojnost obživy a vynikající hnízdní podmínky (žáby, hmyz, ryby).

                   Okolí říčního přítoku do močálu nebo jezera. Ústředním motivem pohledu je zákrut cca 20 m široké, mělké řeky. V řece je nízký – mimopovodňový stav vody. Vnitřní stranu ohybu řeky tvoří mladý postupně klesající břeh, zarůstající rychle se šířící vegetací, především bylinami (Typha), vrbou (Salix) a keři rodů trnovec (Paliurus) nebo hlohyhě (Pyracantha). V pozadí keřového patra se rýsuje stromový porost břežního valu řeky tvořený javory (Acer),  olšemi (Alnus) a topoly (Populus).  Okraj stromového porostu je hustě porostlý liánami – révou (Vitis) a loubincem (Ampelopsis).  Na prosluněném břehu se vyhřívají krokodýli. Popředí dominuje mohutný javor, vytvářející spolu s ostatními stromy vnějšího břehu hustý stromový zápoj s málo vyvinutým podrostem, tvořeným pouze kapradinami a semenáčky různých stromů. Pouze poblíž břehů je vyvinut porost vlhkomilných travin. Podrost spásá skupinka drobných jelenovitých kopytníků (Amfitragulus).  V  pozadí levé části obrázku proud vody odnáší písčitojílovitý břeh a způsobuje tak padání mohutných kmenů jehličnanu rodu Taxodium do řeky. Tyto jehličnany obsadily spolu s tupelou (nyssa) močálovité sníženiny, lemujícím břehy řeky v oblasti nivy.

Prales na vyvýšených plochách říční nivy a deltové plošiny. Růst vegetace v oblasti lužního lesa  - ploch vyvýšených dostatečně nad běžnou vodní hladinou, zaplavovaných pouze periodicky během povodní umožňuje dospět do pralesního stádia. Ústředním motivem pohledu je trouchnivějící kmen  padlého lesního velikána, který svým pádem vytvořil v zapojeném lese světlinu umožňující vývoj mladých stromů, keřového  a bylinného patra. V popředí dominují dva obrovské kmeny ořešáku rodu Juglans  (vlevo) a javoru (Acer - vpravo). Nižší patro tvoří mladé stromky a semenáčky javorů, ořešáku a jehličnanu rodu Taxodium.  Spodní část kmene velkého javoru zakrývá keř bahenní růže (Rosa), vpravo je to vrba (Salix). Nejnižší patro tvoří nízké exempláře palem rodu Sabal  a kapradiny Pronephrium.  Padlý kmen je stravován houbami, na mlází se pasou listožraví příbuzní koní Chalikoteria , stromy jsou ošetřovány datlem.  Hustý les složený převážně z listnatých stromů rodů Parrotia, Ulmus, Acer, Juglans , Carya, Zelkova, Alnus atd. pokračuje i v pozadí obrázku.