PYROP (skupina granátu) 

Chemický vzorec:   Mg₃Al₂(SiO₄)₃   obsahuje rovněž až 8 % Cr₂O₃, 6 % CaO a 0,66 % TiO₂

Krystalová soustava:   krychlová

Barva:  krvavě červená, fialově červená, oranžově červená - barva je řízena příměsí chromu, vápníku a titanu - pyropy spíše fialové mají větší obsah chromu a vápníku, červené mají naopak zvýšený obsah Titanuspíše

Vryp:   -

Lesk:   skelný

Štěpnost:   chybí

Tvrdost:   7,0  

Hustota:   3,70

Lokality: Granátový vrch u Měrunic, Linhorka, Svinky, pyropové štěrky u Třebívlic, Dřemčic, Podsedic

Speciality: Pyropy na lokalitách jihozápadního okraje Českého středohoří mají původ v hlubinných ultrabazických  horninách - granátických lherzolitech (hlavní složkou horniny je olivín a pyroxen). Granáty jsou totiž obecně minerály vznikající za vysokých tlaků. Tyto horniny s velmi nízkým obsahem SiO₂ byly vytlačeny z nejmělčích částí pláště naší planety během horotvorných pochodů v dávné minulosti. Jejich úlomky se pak k povrchu dostaly během explozivní vulkanické činnosti v oligogénu (třetihory), když sopečné přívodní dráhy pronikaly tělesy těchto prastarých hornin. V Českém středohoří je známo těchto přívodních drah několik. Větráním povrchových partií těchto přívodních drah, tvořených většinou čedičovou explozivní brekcií, se pyropová zrna spolu s dalšími minerály uvolnila do čtvrtohorních štěrků, kde jsou dnes těžena. Vrtný průzkum odhalil rovněž  druhotná ložiska pyropu na bázi karbonských slakovodních usazenin (dostaly se sem větráním z pyroponosných lherzolitů a peridotitů) a křídových mořských usazenin ( eroze a větrání karbonu). Pyrop je celosvětově geology  považován za souputníka diamantu, proto byl v šedesátých letech minulého století proveden rozsáhlý (neúspěšný) geologický průzkum našich pyropových lokalit na výskyt diamantu.  Historicky doloženy jsou tři nálezy drobných diamantů v pyroponosných horninách ovšem jejich zdroj není zcela jasný a čedičové brekcie přes svoji příbuznost s kimberlity nelze považovat za diamantonosné horniny.   O historii těžby českých granátů a jejich využití ve šperkařství se více dozvíte v Muzeu českého granátu v Třebenicích.    

Těžba pyropů: V současné době těžba pyropů probíhá V katastru obce Podsedice a předmětem těžby jsou čtvrtohorní štěrkové nánosy. První písemné zprávy o těžbě pyropů zde jsou z roku 1546.  Geologický průzkum v sedmdesátých letech 20. století ukázal, že zhruba 60% zásob produktivních štěrků  již bylo vytěženo, zbývá zhruba 800 tun pyropu ovšem z toho pouze 8 tun je považováno za ekonomicky využitelné zásoby. Současná těžba probíhá v povrchové otvírce asi 5 m hluboké na ploše cca 1,5 ha. Pyropy jsou koncentrovány ve dvou několika decimetrových štěrkových vrstvičkách štěrku a jsou přikryty  3 - 5 m  vrstvou jílovité zeminy. Denně se v těžebně vytěží kolem 210 tun štěrku s průměrným obsahem pyropu 12.5 g na tunu. Denně se tedy vytěží asi 2,6 kg pyropů. Štěrk je prosíván na sítech 20 a 6 cm a materiál do 6 cm je promýván a následně dále tříděn až do produktivní frakce  2 - 8 mm, která je dále rozdělována na nátřasných třídičích podle hustoty. Vzniklý koncentrát je odvážen do turnovského družstva Granát k ručnímu třídění. Veškerý odpad třídění je vracen do vytěžených ploch, ty jsou rekultivovány a vraceny k zemědělskému využití.   V minulých stoletích byla těžba prováděna většinou pomocí 5 m hlubokých selských šachtiček ve čtvrtohorních sedimentech. Bílinští pánové Lobkovicové ovládali těžbo pyropů z granátonosných brekcií na Granátovém Vršku u Měrunic a Linhorce u Starého. Tato ložiska vyla těžena hlubinně až 60 m hlubokými doly. Báňský dozor zde prováděli mj. otec a syn Reussovi.