Dolánky – kamenolom (vrch Lysec)

MAPA Letecký pohled na lokalitu. Stěny lomu. Úsek zvětralé brekcie.
 GEO

 

 

Navigace: Kamenolom Dolánky se nachází na vrchu Lysec v záhybu železniční trati a řeky Bíliny mezi obcemi Dolánky a Lysec. Nejlépe se sem dostanete z obce Ohníč, kde je jak železniční zastávka, tak zde staví autobus. Po cca 500 m za obcí po silnici směrem na Bžany  a Hradiště narazíte na odbočku vlevo přímo ke kamenolomu. 

Geologie: Těžené vulkanické  těleso oligocenního stáří je tvořeno bazanitem (alkalický čedič s obsahem olivínu nad 5 %). Vrtné práce pravděpodobně odhalily  přívodní dráhu, která se nachází přibližně uprostřed tělesa. Přívodní dráha je lokalizována podle trychtýřovité základny tělesa v nejnižším bodě.  Plášť tělesa má vyklenutou formu, takže celkově má těleso tvar houby. Přívodní dráha proráží mimo jiné pod tímto tělesem se rozkládající těleso nefelinitu – staršího lávového příkrovu. Přímo nad přívodní dráhou se nakupily shluky napěněného čediče (strusky) a dalších produktů počáteční explozivní fáze výlevu, která vytvořila nálevkovitý útvar, který pak čedičová láva zaplnila. Tyto shluky jsou většinou přeměněny na jílové minerály a pro těžaře jsou tudíž nepříjemnou hlušinou. Lokalita je velmi zajímavá    hojným výskytem různorodých xenolitů – úlomků hornin, které láva zachytila na cestě ze svrchního pláště k povrchu. Některé xenolity dosahují až decimetrových velikostí a většinou se jedná o úlomky magmatických hlubinných hornin složení blízkého vlastnímu bazanitu – středně zrnitá alkalická gabbra. Běžné jsou rovněž silně resorbované  megakrystaly  oxikaersutitu (příbuzný čedičového amfibolu) což jsou až 10 cm velké úlomky i celé krystaly amfibolu. Proces resorbce (zpětného vstřebávání  magmatem) se na těchto produktech hlubinné krystalizace magmatu projevil jejich částečným rozkladem na směs minerálů stabilních ve žhavém magmatu za nízkého (výlevného) tlaku – augit + rhönit + ilmenit + magnetit + iddingsit +apatit . V podloží tělesa bazanitu byl vrtnými pracemi zjištěn  příkrov staršího čedičového tělesa - melilitického olivinického nefelinitu. Ze vzorku tohoto tělesa bylo stanoveno K-Ar metodou stáří 60 milionů let. Jedná se tedy o jedno z nejstarších těles čediče  v českém středohoří.  

Mineralogie: Kromě výše zmíněných obrovských, ale nepříliš vzhledných a z masivního bazanitu těžko vydobytelných krystalů oxikaersutitu   je lokalita známá tím, že mírně zpěněné okrajové partie tělesa poskytly dutiny se zajímavou asociací zeolitů. Nejvýznamnějším zeolitem je zde phillipsit a to v unikátně velkých krystalech (až 7mm dlouhé) typického phillipsitového tvaru. I když rozměrné krystaly  nejsou zcela běžné, jedná se zcela jistě o největší krystaly phillipsitu v naší zemi. Tento většinou bílý až žlutavý , výjimečně šedozelený minerál pokrývá amébovité dutiny v čediči. Na něm místy vykrystalizovaly izometrické zaoblené klence  žlutého kalcitu až 1 cm velké.  Vzácněji se v modravých dutinkách vyskytuje průzračný milimetrový analcim či drobounké vějířky natrolitu, thompsonitu  a aragonitových jehliček. Zcela výjimečně byla v osmdesátých letech minulého století poblíž centrální části tělesa těžena puklina s výskytem až 5 cm dlouhých a 3 cm tlustých dvojbarevných krystalů aragonitu hořeneckého typu. Ve spodní a jaderné části krystalu jsou tyto aragonity fialové vrchol a obalová část je žlutá. 

Poznámka: Kamenolom je činný  a provozuje ho firma Tarmac - Severokámen a.s. Pro lokalitu platí totéž, co pro ostatní činné kamenolomy – nelze je navštěvovat bez vědomí provozovatele, protože se jedná o velmi nebezpečnou lokalitu s trhacími pracemi, velmi vysokými  nestabilními stěnami a množstvím pohybující se techniky.