Březový vrch u Kostomlat
Navigace : Březový vrch u Kostomlat byste dnes marně hledali. Tato lokalita byla přístupná do roku 1999 v předpolí radovesické výsypky Dolů Bílina. Následně byla zasypána mnohametrovou vrstvou jílu z nadloží sloje na lomu Bílina. Původní poloha je tedy mezi Kostomlaty a bývalými Radovesicemi asi 500m jižně od Mrtvého vrchu. Původně se jednalo o nevýrazný zalesněný vršíček, před zasypáním byl odlesněn a v jeho okolí byly těženy křídové slínovce pro rekultivační účely. Tím došlo k odhalení vnitřní stavby vršku a následně i mineralogickým nálezům.
Geologie : Podle původních geologických představ se jednalo o velmi omezený erodovaný čedičový přívodní kanál. Odhalením stavby vršku těžebními pracemi po jeho obvodu a stržením orniční vrstvy z povrchu bylo nutno tento pohled poopravit. Těleso má skutečně formu přívodní vulkanické dráhy, ale spíše se jedná o diatremu. Většinu objemu totiž tvoří čedičová vulkanická brekcie protkaná nepravidelnými žilami často zcela rozloženého čediče. Síť čedičových žil zapříčinila vytvoření dojmu masivní výplně přívodní dráhy. V okolí tělesa bylo geology Dolů Bílina nalezeno a dokumentováno několik strmě ukloněných čedičových žil a rovněž jedna žíla ložní většinou o mocnostech kolem jednoho metru.
Minerály : Na jihozápadním úpatí vršku byla těžbou slínovce otevřena jedna z žil silně rozloženého čediče. Čedič zde měl podobu mandlovce. Mandle měly rozměry od několika milimetrů do dvou decimetrů a výplň byla většinou tvořena několika generacemi různobarevných karbonátů - klacitu a aragonitu. Vzácně byl zachycen i mladší baryt ve formě milimetrových vodově čistých bezbarvých tyčinkovitých krystalech. Kalcit s aragonitem povlékají povrch dutin v ledvinitých agregátech s vnitřní radiální texturou a jednotlivé generace se odlišují barevně (většinou odstíny od bílé do hnědé nebo zelenavé). Po rozříznutí a naleštění vzniklo mnoho nádherných ukázek achátového charakteru.
Poznámka : Jak již je uvedeno výše lokalita již dnes bohužel neexistuje. Většina vzorků odtud pocházejících je ve sbírce Z. Dvořáka.
|