kroužek

Kronika šk. rok 2014/2015

Bílinské sojky"

Vyhodnocení celoroční soutěže Sojka roku

Ve školním roce 2014/2015 jsme spolu strávili čas celkem na 40 akcích. Kdo chtěl a mohl se s námi vidět až 60 dní.

18.7.-26.7.2015 - Tábor v Hradcích - proběhl k naší spokojenosti.

Ve spolupráci základní organizace ČSOP Třeboň a obdobných oddílů jako jsou naše Bílinské sojky se podařilo zorganizovat pro děti se zájmem o přírodu týdenní tábor, kde děti měly možnost formou exkursí s fundovanými specialisty, soutěží, her a přednášek posílit svoje přírodovědné znalosti a setkat se se svými kamarády ze soutěže Zlatý list. Tábor se konal v prostoru základny Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské university v Českých Budějovicích v obci Hradce jihozápadně od Českých Budějovic. Základna sestává z desítky chatek, kuchyně, jídelny, klubovny a sociálních zařízení a dalších budov a je tedy kompletně vybavená pro pobyt dětského tábora. Kapacita byla omezená na cca 40 dětí v chatkách, proto nás část trávila tábor ve stanech. Z našeho oddílu se akce zúčastnilo nakonec 8 dětí. Doprava tam a nazpět byla zajištěna auty. Doprovodný program a hry se odehrávaly v duchu na tématu Ferda mravenec (práce všeho druhu, říše hmyzu atd.).

Program vedli zkušení odborníci známí ze soutěže Zlatý list : Leoš Lippl - krutá botanika, Vašek Bartuška (velký šéf tábora) - kreslení a malování zvířat, Petr Stýblo - zoologie, lov ptactva, přednáška o cestách na Sibiř, Fanda Nuc - ornitologie, lov ptactva, Pěnkava - ornitologie, Albert Damaška - entomologie, povídání z cest, Majda Lučanová - botanika, Radek Lučan zvaný Kris - ornitologie a netopýři, Jarmila Ichová - biologie všeobecně, Hynek Bílý - meteorologie a lesnictví, manželé Robovští - zoologie, Karel Mach - geologie, Markéta Machová - genetika, kreslení, čtení autorských povídek, Dan Opatrný - horolezecká technika na stromech. Volný čas vyplňovali vodopádem her mladíci a mladice z přírodovědecké fakulty Jihočeské university (Dan, David, Fanda, Lenka ). O proviant se na výbornou starala Ivana Nucová s manželem a "Babka týmem". Zdravotnictví na táboře reprezentovala Leona Veselá.

No a tak nic nebránilo v tom, abychom si to tam řádně s kamarády od třeboňských Volavek, rokycanských Brontosaurů, budějovických Kaštanů, Meziříčských Falca a Orlovců užili. Děti byly neznámým klíčem rozděleny do oddílů, ve kterých se dělo herní soutěžení. Na exkurse s odborníky, které byly dopoledne i odpoledne se všichni hlásili individuálně, takže jsme se tam všichni dokonale promíchali a spřátelili.

První čtyři dny bylo sice děsné vedro, takže lidi jak ve stanech tak v chatkách dost trpěli a museli si to kompenzovat častým chlazením pod sprchami či v rybníku, ale jinak moc nebyl čas na flákání. Program měl spád a moc se nechtělo spát. V sedm stávat, v osm odchod na exkurse, ve dvanáct oběd, do třetí hodiny koupání v rybníku, odpočinek a hry, od tří zase exkurse, v šest večeře a hned zase hry a večer promítání, nebo další hry. Dobrými zážitky byly také dva skoro celodenní výlety do údolí Křemžského potoka a Vltavy a také na Kleť.

Domů jsme dorazili všichni zdrávi a spokojení a to je hlavní. Těšíme se, že něco podobného zažijeme i příští prázdniny.

Osádka stanu č.3

Jedna z mnoha táborových her.

Diskuse na Kleti

Přednáška na hvězdárně na Kleti.

Cestou na Kleť

Naši vedoucí - Dan, Leoš a Karel

25.6.2015 - vznik nového Junior Klubu

Po návratu ze soutěže vedoucí rozhodl o rozdělení členstva Bílinských sojek na mladší a starší část. Důvodem byl příliš hlučný průběh schůzek, stagnace znalostí a s oho plynoucí klesající úroveň naší účasti na soutěžích. Ukázalo se, že nelze schůzky najednou organizovat pro děti nad 14 let a zároveň pro ty nejmenší. Starší členové proto byli vyčleněni do samoaktivní sebevzdělávací skupiny, která si bude svoji činnost organizovat sama pod vedením Kuby Vokurky. počet dětí v klubovně se tak sníží na únosnou mez a bude možno přijmout nové mladší členy, starší se pokusí o účast v ekologické olympiádě v září a samozřejmě ze společných výletů, brigád exkursí a táborů nejsou vyloučeni..

15.6.-21.6.2015 - Národní kolo Zlatého listu v Náměšti nad Oslavou.

Po vítězství obou našich družstev v krajském kole soutěže Zlatý list, konané v Ústí nad Labem, jsme sestavili úderné týmy v kategori mladší i starších pro národní kolo a 15. června ráno jsme vlakem vyrazili do Náměště. Soutěžící se museli oproti složení z krajského kola trochu obměnit a mladší tým pomohla doplnit Eliška z lounského týmu. Jako pomocný vedoucí jel Kuba, který již nemůže soutěžit. Cesta vlakem vypadala zpočátku docela fajn, v Praze jsme nasedli do RailJetu a vypadalo to, že rychlostí až 150 km/h budem na místě v pohodě a brzy. problém vznikl, když jsme zjistili, že sedíme v takzvané tiché zóně, takže se nám jaksi nedovoluje mluvit. I přes veškerou snahu byl vagón s našimi družstvy tím nejhlučnějším v celé soupravě, takže jsme byli několikrát upozorněni, že takhle by to tedy nešlo, přesunout nás ale neměli kam. Na víc se vlaku porouchala mašina a tak jsme se zadrhli ve stanici Uhersko na 1 a půl hodiny a do Brna přijeli pozdě. Naštěstí jsme ještě stihli spoj do Náměště, který nám zajistil dojezd do 17. hodiny, což znamenalo, že nám organizátoři pomůžou dopravit bágl do tábora "U Vlasáka" v údolí řeky dodávkou a my si těch pár kilometrů budeme moci projít jen tak. Na místě nás čekalo ubytování v chatkách o šesti postelích, kde se moc nedaly zavírat dveře, ale jinak vcelku čistých. Hned večer jsme se zúčastnili seznamovacího ceremoniálu, kde jsme s několika veselými chybami předvedli rýmované představení každého z nás a vyposlechli si totéž od ostatních týmů. Již večeře ukázala, že to s výdejem stravy nebude jen tak jednoduché a večerní rozdělování na exkurse trvající i po setmění zřetelně ukázalo, že nový organizátor soutěže poněkud k neprospěchu věci mění zaběhlé mechanizmy. Rozdělení na exkurse dopadlo tak, že některé děti neměly na svých rozvrzích zaplněnou polovinu času a bylo potřeba to následně dohánět mimořádnými opatřeními.

Aby se více využil malý potenciál odborníků, byly exkurse rozděleny na čtvrtiny dne, takže se nestíhalo nikam dojít a většina z nich skončila nedaleko od tábora konstatováním, že je potřeba se vrátit na střídání. V tomto krásném prostředí to bylo zcela určitě na škodu. Okolí tábora tvoří úzké a hluboké údolí řeky se strmými místy skalnatými svahy budovanými amfibolity a granulity.

Obsluha tábora v kuchyni první dva dny nestíhala, takže bylo nutno posunout čas zahájení snídaně a stejně byli všichni na nervy z toho, že je čeká fronta v jídelně. Muselo se ustoupit od pečení domácích housek a od středy se už jelo na kupované, aby snídaně odsýpala. Nicméně exkurzní dny uplynuly, nějak se to zvládlo a účastníky to víceméně bavilo a užívali si faktu, že počasí k nám bylo milosrdné, nepršelo a nebylo vedro. Přes realtivní chladno i kdekdo vlezl do studeného táborového bazénu napájeného z nedalekého potoka. Nakonec svého jídla i vytoužených exkursí dosáhl každý. Hitem tohoto ročníku se stala klíšťata. Táborová zdravotnice vytahovala tyto potvůrky neustále a za celý tábor se jich na různá místa těl účastníků přisálo skoro 200.

Již během exkursních dnů probíhaly také odpolední obhajoby práce pro přírodu starších i mladších. Poprvé to u mladší bylo i s počítačovou presentací. Oba naše týmy to celkem zvládly, zisk kolem 7,5 bodu z deseti byl slušným nadprůměrem. Při obhajobách se nejvíce pohotovostí a výřečností vyznamenal matador Michal a z mladších hlavně Vojta a David.

Dalším velkým úderem, který nám připravil organizátor byly změny pravidel vlastní soutěže, kdy došlo k tomu, že obě soutěže, jak mladších, tak starších proběhly v jeden den na dvou částečně souběžných okruzích. Protože pro takový způsob organizace soutěže byl nedostatek rozhodčích, musel se omezit počet stanovišť, zapojili se i někteří týmoví vedoucí a některá stanovitě se překrývala pro starší i mladší. Navíc na většině stanovišť byly dva obory a tak se tam týmy, které byly oprototi zvyklosti vysílány na trasu v kompletní šestici a rozdělovaly se až na stanovišti, zdržely až 40 minut, což způsobilo i dvouhodinové čekání před některými stanovišti. Aby vše bylo dostatečně složité, měli ještě kromě znalostí soutěžící prokazovat na stanovištích plnění praktických úkolů, které soutěž také nesmírně zdržovaly. Starší navíc dostali okruh o velké délce určitě přes 8 km, který nebyl vyfáborkován a dostali k orientaci pouze černobílou kopii turistické mapy s tím, že mají jít pobarevných turistických značkách. Již před zahájením soutěže zkušení vedoucí upozorňovali, že to takhle není možno časově zvládnout a také to následně špatně dopadlo. Mladší svůj zkrácený vyznačený okruh jakž takž zvládli, ale starší měli velké problémy a třetina týmů na trase zabloudila, ten náš dokonce dvakrát a podruhé už se na vlastní trasu nedokázal vrátit, když kráčel s jedním vybitým a druhým od brodění řekou namočený mobilem hodinu zcela mimo okruh. Naším problémem byl i podvrtnutý Michalovo kotník, který nás dost omezoval a skončil tak, že Michal musel být z poloviny trasy odvezen do tábora. Polovina starších týmů do setmění soutěž nestihla celou absolvovat a tak muselo být nakonec několik posledních stanovišť v soutěži anulováno a výsledky se kalkulovaly jen z těch stanovišť, které prošly všechny týmy. Naštěstí pro náš ztracený tým to byla ta stanoviště, která jsme stihli před konečným sejitím z trasy. Bohužel náš dívčí tým starších po ztráte Michala si vysloužil nálepku největších bloudičů. Přese všechno se ale všichni v pátek večer dostali do postele zdrávi a najedeni i když třeba až po půlnoci. V táborových novinách "korunní plátky" se svým nešikovným výronem proslavil Michal a rozpoutáním celotáborové "1.šiškové války", která se na nějaký čas vymkla kontrole dospělých, naši mladší borci. V sobotu jsme si ještě udělali dva pěší výlety (nejbližší hrad Lamberk a Náměšť) a sešli se s ostatními na vyhlášení výsledků a v neděli ráno, opět s podporou dopravy báglů jsem z náměšti odfrčeli přes Jihlavu a Prahu domů. Cesta proběhla v pohodě, vlaky jely bez zpoždění a bylo v nich dostatek místa i pro naší partu s haldou zavazadel.

Naše letošní výsledky byly nejhorší za řadu posledních let, i když špatnými je rozhodně nazvat nelze. Vždyť jsme nejlepší v kraji. Mladší překonali svým 6. místem 7. místo starších a ukázali, že právě v nich je naše budoucnost. Národního kola se pravidlně zúčastňuje 15 týmů v obou kategoriích, předvedli jsme se tedy jako lepší průměr. To je dobré.

6. a 7. místo na náodním kole ZL 2015

Nahoře zleva Kuba, starší tým - Michal, Kamča, klára, Katka, Alča, Viki .

Dole Mladší tým - Vojta, Radek, David, Eliška, Péťa, Péťa.

15.5.-16.5.2015 - Národní kolo Indiánské stezky ve Stráži pod Ralskem.

Náš all star tým opět velmi dobře reprezentoval naší společnost i město Bílinu na národním kole Indiánské stezky, soutěže přírodovědné a tábornické všestrannosti. Na soutěž jsme se vypravili den předem, abychom se na místě aklimatizovali a a řádně užili pohostinnosti PO Výrů ze Stráže pod Ralskem. Doprava byla krkolomnější než loni, ale zato se nás soutěže mohlo zúčastnit více. Po noci strávené na zemi ve školní družině s večerkou až někdy kolem půlnoci, jsme se hbitě vybalili ze spacáků, vrhli se na doučení toho, co jsme dosud zanedbali a po zahájení začala soutěž v krásném prostředí borového lesa za městem. Naše jasná želízka v ohni potvrdila svoje ambice a tak především dorostenci (Kuba s Honzou) a starší žáci (Michal s Matějem) ukázali to nejlepší co v nich je a svoje kategorie s obrovskými náskoky vyhráli. Bylo to zřejmé již ze samotných běžeckých časů a znalosti a dovednosti to rozhodně nezhoršily. Kluci v kategorii starších v této kategorii soutěžili prvně a i přes to se nezratili. 4. místo loňských vítězů mladší kategorie Davida s Radkem a sedmé Petra s louňákem Martinem je příslibem do budoucna. Mladší kluci - Vojta a Péťa s jedenáctým místem ze 16 zúčastněných dvojic při první účasti nebyli zdaleka nejhorší, kluci se teprve rozkoukávali. Starší dívky, kde jsme měli dva týmy, také vůbec nezklamaly. Po loňském debaklu s azimuty který potkal Kláru s Viki, letos Klára s Katkou urvaly třetí místo a Viki s Janou osmé místo. Velice úspěšní byli naši milí kolegové z Loun pod vedením L. Rychtrové, kteří se vůbec neztratili, přijeli se stejně velkým týmem jako my a získali medaile v dalších kategoriích - zlatou v mladších dívkách a stříbrnou v nejmladších děvčatech a řadu dalších cenných míst. V podobě Petra a Martina jsme dokonce sestavili společný tým. Konkurence byla letos silná, startovalo celkem 98 dvojic, žádná medaile nebyla zadarmo, dokonce i v dorosteneckých kategoriích bylo dost týmů. Organizátoři bohužel vypustili střelbu lukem a hod oštěpem, tradiční indiánské disciplíny a přidaly jiné. Jak se zdá, zas tak nám to nevadilo.

Svojí účastí nás podporovaly také starší sojky - vysokoškolačky Maky a Lada.

Soutěž po dvoluletém úpadku zase nabírá na obrátkách a lze to určitě přičíst výborné organizaci PO Výři ve spolupráci s tamní ZDŠ. Výrům děkujeme za pěkný zážitek a závidíme jim pěknou bouldervací stěnu, kterou jsme si s gustem v pátek večer vyzkoušeli. Takovou věc bychom také v Bílině uvítali. Počasí vyšlo super, nocleh ve škole byl príma, snad jen ta doprava by na místo a zpět mohla být lepší. Domů jsme dorazili v sobotu večer. To měli ještě Michal s Matějem na hrudi medaile s dvojkou, druhý den se zjistila velmi hrubá chyba ve výpočtu výsledků a dodatečně jsme dostali zlatou.

Je to v kapse.. čekáme na autobus.

Hladce a obrace, dám-li já ten ambulák dohromady...

Hlavně křížkovat, žádné kroužky.

Nová disciplína - no toto?.

Zkoušíme lezeckou stěnu - jde to ztuha ale je to bájo.

18.4.2015 - krajské kolo soutěže Zlatý list - vítězství na všech frontách

Po roce se Bílinské sojky zase vypravily prezentovat svoje znalosti na krajské kolo Zlatého listu. 10 soutěžících doprovázela M.Machová jako doprovod a K. Mach a J. Vokurka s M. Horákem jako rozhodčí na stanovištích geologie a ornitologie. Přijeli jsme vlakem poněkud dříve, tak jsme měli ještě čas rozdmýchat ohýnek v bývalém lomu pod Mariánskou skálou a načichnout tak provobytně pospolným bojovým odérem. Tentokrát se nám podařilo dát dohromady minimální 4 lidi i v mladší kategorii a tak jsme svoje šance na postoupení do národního kola posílili. Sice nám chybělo pár zkušených borců, kteří odjeji s gymnáziem na výlet do Anglie, ale ukázalo se, že to pro nás není zásadní problém. I tak jsme ve strší kategorii dali dohromady družstvo, které dokázalo porazit další v pořadí o 10% bodů (15 bodů náskok). Starší měli v tomto roce docela velkou konkurenci (11 rýmů) ale ve složení Michal, Kamča, Kačka D, Matěj, Alča, a Kačka H. to zvládli na jedničku. Obě trojice dokázaly získat více bodů než všechny ostatní. Naši mladší sice měli menší konkurenci (7 týmů) ale za to byli jen ve čtyřech. Radek a Petr + David a Vojtou v součtu rovněž porazili všechny ostatní týmy. Bylo to sice jen o 4 body, ale co na plat byli jsme nejlepší. Na záda nám těsně dýchali naši kolegové z Loun, které vede také členka Bílinské přírodovědné společnosti L.Rychtrová. Loni byli na národním kole oni, letos to budeme my. Ámosákům ale blahopřejeme!

Celá soutěž se konala v Ústí nad Labem v nečekaně hezké lesnaté oblasti mezi Mariánskou skálou a Bertiným údolím. Trasa vedla mimo jiné přímo úžasnou strží Berina údolí. Kromě nás tu probíhala jedna turistická akce a také akce ukliďme svět. Různí nadšenci, kteří mají rádi přírodu a životní prostředí obecně tedy byli na tomto místě ve vysoké koncentraci. cesta domů proběhla ve dobré náladě, nikomu se nic nestalo, vezli jsme si ceny a tak nám ani nevadilo, že vlak byl beznadějně obsazen a tak jsme se usadili v chobbičce vagónu na kola.

Národní kolo se koná od 15.6.2015 do 21.6.2015. Kdo pojede se domluvíme podle možností, kdo bude moci a kdo ne. Mladší musí jet v každém případě všichni! Mezi staršími uvidíme, pokud bude více zájemců, pojedou třeba Ti, kdo mají větší účast na schůzkách v tomto školním roce.

Bílinské sojky v Ústí pod Mariánskou skálou

David a Vojta na stanovišti geologie

Připravuje se unikátní týdenní tábor pro mladé přírodovědce.

Od 18. do 26.července proběhne unikátní dětský tábor na jehož přípavě spolupracuje K. Mach. Myšlenka tábora vznikla právě v hlavě K. Macha, který několik let upozorňoval organizátory Zlatého listu, že děti by určitě rády strávily čas přírodovědnými exkursemi s odborníky tak jako na soutěži i o prázdninách. Konečně tato myšlenka padla na úrodnou půdu, postupně se dala do chodu organizovací mašinerie pod vedením V. Bartušky, a tak se v Hradcích u Českých Budějovic takový tábor uskuteční. Kapacita je omezená, od nás se zúčastní 5 - 7 lidí. Pro účastníky je dole pár snímků tábora, spát se bude v chatkách nebo ve stanu (někdo asi bude muset, abychom se vešli). Jak tam ještě pojedem se uvidí, pokud by byl k dispozici nějaký hodný rodič, mohli bychom jet autem, pokud ne vyrazíme vlakem. Na táboře nás čekají exkurse do přírody , přírodovědné soutěže a hry, bude nám tam vařit Babka team, no prostě paráda...

9.4.2015 - tradiční úklid naučné stezky Bořeň

Konečně je jaro a dá se chodit ven! Na druhý pokus po dešti v minulém týdnu jsme vyrazili na Bořeň, abychom tradičně provedli jarní úklid. Počasí se vydařilo, sbírání odpadků moc ne - téměř nebylo co sbírat. dolů jsme snesli dva poloprázdné pytle. Buď to se lidé ukáznili, nebo prostě už nejsme jediní, kdo v okolí naučné stezky uklízí. Důležité ale je hlavně to, že na sezónu je z tohoto pohledu stezka připravena. Bohužel utrpěly některé plakátky ve schránkách. Ty budeme muset vyměnit. To ale také nevadí - opotřebovanost svědčí o používání a to rádi vidíme, že se lidé o Bořeň zajímají. Konec schůzky se protáhl o hodinu déle poněvadž se nám z Bořně nechtělo dolů a procházka jarní přírodou stála za to. V lese pod severními svahy už kvetly podléšky, sasanky, plicníky, orseje a dokonce křivatce - nádhera.

31.3.2015 - další spolupráce na testování přírodovědného průvodce okolím města. Začátkem března bylo obdobně jako s Bílinskými sojkami v říjnu provedeno testování přírodovědného průvodce po lázeňském parku Kyselka v rámci diplomové práce J. Machové se žáky ZŠ praktická a hned na to se žáky ZŠ Aléská. Po vyhodnocení výsledků koncem března bylo jednak konstatováno, že tak, jak je terénní výuka formou exkursí připravena je prakticky realizovatelná a hlavně velmi účinná. To my ostatně víme - trávíme v přírodě v okolí Bíliny i jinde více jak 50% času. Bohužel to tak neprobíhá při výuce přírodopisu na základních školách. Proto se samozřejmě mnohem vyšší účinek návštěvy parku projevil na zlepšení znalostí žáků ZŠ, pro které byla tato forma výuky něčím novým a lázeňský park dosud s cílem poznávat přírodu nenavštívili. V našem případě se zlepšení také odehrálo, ale vzhledem k tomu, že je to prostředí nám velice dobře známé, ukázali jsme hned nazačátku tak vysoké znalosti, že byl potom trochu problém něco vylepšit. Ze všech testovaných kolektivů jsme tak byli nejlepší ve všech výsledcích, ale relativní zlepšení znalostí po exkursi bylo menší než u ostatních kolektivů.

8.3.2015 - vyvěšování budek - Hrobčice

K pozoruhodné akci se nás několik sešlo společně s občany obce Hrobčice. Po dohodě M. Horáka a K. Macha s paní učitelkou M.Očkovou, zastupitelkou obce Hrobčice za PRO!Hrobčice strany zelených v Bílině jsme odbornou asistencí pomáhali třem desítkám občanů Hrobčic s vyvěšováním budek podél cesty z Hrobčic k rybníku Kocouráku. Budky-sýkorníky zajistila strana zelených (pan Pitek) obecní úřad obce Hrobčice, celou akci zorganizovala paní učitelka Očková. Nedělní odpoledne na začátku prázdnin nevyhovovalo většině sojek a tak se akce nakonec zúčastnil na půl hodinky M. Horák, a na zbytek akce K. Mach, Kuba, Kačka řečená Dýně a Péťa. M. Horák v úvodu akce místním občanům (odhadem 70 lidí), mezi kterými bylo plno dětí, s pomocí obrázků vysvětlil, jaký význam vyvěšování budek v krajině má a jací ptáci se v nich můžou uhnízdit. Celý dav se žebříky, kladivy a hřebíky a se pak vrhnul vyvěšovat dvacítku připravených budek. Ve volbě stromů a s umístěním budek radil a pomáhal K. Mach, Péťa nosil hřebíky a kladivo, Kuba a Dýně vyfasovali k venčení psy paní učitelky a pomáhali s organizací. Nakonec Kuba i Dýně vlastnoručně vyvěsili také jednu nebo dvě budky. Počasí bylo báječně jarní, místní lidé pohodoví, nadšení a pozorní a tak byly víceméně všechny budky na cestě k rybníku Kocouráku podél potoka na převažující topoly rozvěšeny. Na závěr akce jsme se s místními zúčastnili opékání libových buřtů a kolem páté hodiny jsme vyrazili domů. Tato naše spolutráce s obcí Hrobčice určitě není poslední, mimo jiné jí předcházely dvě terénní vyjížďky M. Horáka s vedením obce ohledně masivního vyřezávání remízků kolem cest v katastru obce a byla nám rovněž nabídnuta a vysvětlena spolupráce na budování naučné stezky za obcí.

24.1.2015 - burza minerálů v Praze

Již po několikáté jsme navštívili amatérskou pražskou mineralogickou burzu, konanou v ZŠ Barikádníků. Výletu vlakem se nakonec zúčastnilo 7 členů oddílu, takže jsme akorát zaplnili jedno kupé. Jako obvykle jsme všichni využili relativně nízkých cen na burze, abychom si vylepšili svoje sbírky minerálů a samozřejmě jsme se toho o minerálech zase dost naučili. Vždyť kde jinde jich člověk uvidí tolik pohromadě a může si při tom na ně sáhnout?

8.1.2015 - rekordní počet členů oddílu!

Na schůzky oddílu Bílinských sojek vcelku pravidelně chodí od 14 do 17 sojek ve věku od 8 do 17 let. Přihlášeno je 18 dětí. V kategorii starší spíše převládají dívky, mezi mladšími nám naopak zcela chybí. vysoký početčlenů je už v naší malé klubovně s jedním vedoucím organizačně těžko zvladatelný. Bohužel tedy již nepřichází do úvahy jakýkoli další nábor, pokud oddíl jiné dítě neopustí, nebo nebude k dispozici další vedoucí. V klubovně se připravujeme na letní soutěže, učíme se nové dovednosti, hrajeme hry a máme možnost navštěvovat také tělocvičnu, kde posilujeme svoje těla, rychlost, postřeh, obecnou šikovnost a schopnost spolupracovat. Těšíme se na léto, kdy zase bude možné vyrážet na celé odpoledne ven.

Ve spolupráci s třeboňským oddílem Volavek můžeme vyrazit i na týdenní letní tábor a to v termínu od 18.7. do 26.7.2015.

11.10.2014 - výlet do německého Obercarsdorfu na biofarmu Böhme

10 statečných s vedoucím a tlumočníky, vyrazilo v sobotu ráno na výlet do saského Obercarsdorfu, vesničky na německých svazích Krušných hor. Čekal nás tam pan Böhme, majitel a nadšený provozovatel biostatku (Bioenergiehof). Tuto exkursi nám sprostředkoval pan Zimmermann, Alčin dědeček, který nám také pomohl s tlumočením do němčiny a naopak. Svými znalostmi němčiny a pedagogickým dozorem pomohla také J. Machová. Doprava na místo byla časově náročnější, jeli jsme vlakem do Teplic a pak německou linkou Teplice - Drážďany přes Cínovec a Altemberg do Schmiedebergu, odkud nás čekala ještě asi třičtvrtěhodinka pohodlné chůze do Obercarsdorfu. Počasí vypadalo na české straně dosti děsivě, ale na německé straně se vyjasnilo a nakonec jsme celou exkursi strávili jen v tričkách. Pan Böhme nám představil svoje unikátní přístupy k hospodaření na svých 60 hektarech pozemků na stráních nad vesnicí. Ve spolupráci s Technickou universitou v Drážďanech vyvinul zcela novátorskou metodu přípravy kompostu a organického hnojení založeného zejména na mnohonásobném namnožení půdních mikroorganismů, které si pak po zapravení do půdy s jakostí půdy poradí daleko lépe než průmyslová anorganická hnojiva. Takovýmto hnojením se podle pana Böhma zlepšují jak vlastnosti půdy včetně obsahu humusu a kyselosti, tak i následně kvalita podzemní vody v okolí. Heslem pana Böhma je zdravá půda = zdravé životní prostředí = zdravé produkty = zdraví lidé.

Druhým tématem, kterým se pan Böhme zabývá, je produkce dřevní hmoty z rychle rostoucích topolů a vrb k ůčelu výroby ekologického téměř CO₂ neutrálního paliva - dřevní štěpky. Přesvědčili jsme se, že zemědělství se dá dělat nejen rukama ale také hlavou. Na statku jsme také mohli vidět řadu domácích zvířat, včetně čerstvě narozeného telete. Kdyby nebylo dlouhých čekání na dopravu, která v sobotu jezdí méně často, bylo by to lepší, ale i tak jsme si to velmi užili a poznali mnoho nového. Domů jsme dorazili až večer.

2.10.2015 - 9.10.2015 - spolupracujeme na vytvoření přírodovědného průvodce lokalitami okolí města.

Náš dětský oddíl a K. Mach spolupracují s J. Machovou na vytvoření a testování přírodovědného průvodce pro žáky základních škol a gymnázia po třech lokalitách okolí Bíliny. J. Machová průvodce pro základní školy zpracovává v podobě diplomové práce v rámci studia na pedagogické fakultě Univesity Karlovy v Praze. Průvodce zahrnuje lokality Bořeň, Zámecký park a Bezovku a lázeňský park na Kyselce. Náš oddíl se stal součástí testování toho průvodce. Bílinské sojky musely vyplnit pracovní listy k lokalitě lázeňský park, pak jsme zde vykonali exkursi podle připraveného postupu v průvodci a následně jsme test vyplňovali znovu. To proběhlo v říjnu 2014. Byli jsme tak prvním kolektivem, na kterém byl materiál testován.

4.10.2014 - brigáda na arboretu

Po dvou letech jsme se staršími Bílinskými sojkami navštívili arboretum třetihorních dřevin na výsypce Dolů Bílina. Cílem bylo ošetření námi vysazených dřevin a hlavně celková rekognoskace, jak se vlastně vše vyvíjí, co je potřeba kde dosadit a jakou dále uplatňovat strategii. Bohužel to vypadá, že prospívá asi jen třetina původně vysazených stromů. Některé druhy časem zcela uhynuly, kvůli okusu nebo z důvodu nesprávného stanoviště, některé trpí zřejmě vysazením na příliš otevřených plochách, kde je také největší riziko jejich useknutí, při pravidelné údržbě travních porostů, který zde provádí profesionální firma. Nicméně máme již poznatky, které nám umožní další výsadbu lépe směrovat a dosáhnout tak lepšího přežití stromků. Některé druhy jsou velmi vitální - ginkgo bylo již 2x useknuto a přesto roste dál, rovněž okousaná metasekvoj již potřetí obrazila. Bílinské sojky - Kuba, Alča, Honza, Kamča, Klára a David všechno živé okopali a opatřili novými kolíky. Kuba s Honzou pokusně přesadili dva sekvojovce na jiné stanoviště. Během práce sojek na arboretu probíhal ještě nedaleko odchyt ptáků M. Horákem (sýkorky a králíčka, jsme si po okroužkování pustili) a uvnitř arboreta se nám navíc podařilo poopravit ještě dva poškozené sýkorníky. Během dopoledne bylo sice mlhavo a v trávě plno rosy, ale na práci to bylo počasí jako dělané.

2.10.2014 - rekordní počet Bílinských sojek

na schůzku Bílinských sojek došli další malí zájemci o členství v oddíle a vzhledem k tomu, že došli i všichni do té doby chodící členové, tak se stalo, že se na schůzce sešel historicky rekordní počet dětí - 17!!! A to se ještě další 3 zájemci hlásí. Bohužel, více členů již nabírat nemůžeme, kapacita klubovny je pro to nedostatečná a vedoucí jenom jeden. Pro další zájemce máme vzkaz, aby se přišli zeptat po novém roce, Nemůžeme vyloučit, že někdo po té, co zjistí, jak to v oddíle chodí odpadne, jako tomu bylo i v minulých letech.

27.9.2014 - 5. amatérská burza minerálů v Teplicích

Již popáté Z, Dvořák za pomoci svojí rozvětvené rodiny a dalších členů naší společnosti zorganizoval ve spolupráci s gymnáziem v Teplicích setkání téměř 50 vystavovalatelů minerálů spojené s jejich prodejem a vyměňováním. Účastníci akce byli s jejím průběhem tradičně velmi spokojeni, jinak ale zjišťujeme pozvolný úbytek návštěvníků z řad veřejnosti, přestože Zdeněk dělá pro propagaci a průběh akce opravdu maximum a akce je spojena také s burzou teplických terarisů a akvaristů a počasí bylo také vynikající. Na burze panuje pohodová atmosféra, prostory teplického gymnázia poskytují dostatek světla i prostoru a další možnosti jako sociální zařízení a pohodlné parkování. Studenti teplického gymnázia navíc nabízejí komentované exkurse po některých prostorách gymnázia a otevřena je navštívení i hezká místní minizoo. Oddíl bílinských sojek burzu přirozeně navštívil také - vždyť kde jinde než právě tady se dá tak levně pořídit vzorek minerálu do sbírky a naučit se některé minerály poznávat.

1.9.2014 - 18.9.2014 management na Kostrlíku

Začátek nového školního roku pro nás začal jako vždy "pěkně zostra". Tradičně na začátku září vyrazili starší členové společnosti (K. Mach a J. Vaník) posekat trávu a náletové dřeviny na Kostrlík. Sojky v téměř kompletním složení tam potom během dvou odpolední (11. a 18. 9.2014) sklidili posečenou biomasu a odklidili ji na okraj pozemku kde je kompostována. Už na druhém sklízení se objevil jeden nový člen oddílu - Pavel. Akci jsme tentokrát dělali zcela zadarmo, nepožádali jsme včas o případnou dotaci, proto jsme také pracovali jen asi na dvou třetinách celé plochy. Bohužel, nadále jen sledujeme další rozšiřování skládky stavebního odpadu kolem Kostrlíku zarůstající 2 metry vysokou lebedou a kopřivami.