14.5.2005 - jarní záchranný transfer ohrožených obojživelníků na Výsypce Pokrok. Bílinská přírodovědná společnost společně s Gymnáziem v Bílině uspořádala již několikátý záchranný transfer obojživelníků z ploch bezprostředně ohrožených sypáním zakladače  na výsypce Pokrok. Této akce se z našeho oddílu zúčastnili vedoucí, Martin, Honza, Marky, Lada, Andrea a ze starších členů junior klubu ještě Markéta. Pomohly nám tři studentky prvního ročníku gymnázia, Lucie Rychtrová (a její maminka) a Veronika Jarošová. Vcelku tedy téměř dámská jízda. Ostatní členy naší společnosti kosily nemoci, práce a vůbec jiné starosti a zájmy. Výsledek byl ovšem pěkný - 106 skokanů skřehotavých (většinou mladí z minulého roku), tři kuňky obecné, 14 čolků obecných a 5 čolků velkých, kolem 100 pulců některého z hnědých skokanů a  množství různých zástupců vodního hmyzu. Ulovena byla i jedna ještěrka obecná. Počasí tentokrát bylo ideální, nikdo nezapadl ani se nevymáchal ve vodě i toho bláta bylo na oděvech méně, takže akce skončila s celkovou spokojeností zúčastněných (viz foto níže). 

6 - 8.5.2005. Soutěž Zelená stezka - Zlatý list na terénní základně ZO ČSOP Tilia v Krásné Lípě. Po roce jsme se opět vypravili na naši oblíbenou soutěž. Počasí se tentokrát příliš nevydařilo, o  to lepší byly naše výsledky. Po páteční cestě vlakem jsme se v kompletním složení už za soumraku  ubytovali na terénní základně Buk. Kluci i holky byly na pokojích společně s Brontosaury z Ústí nad Labem. První noc nám mnoho odpočinku nedala - většinu jsme jí probděli. Po snídani jsme v sobotu vyrazili na výlet do skal v Kyjovském údolí. Poněkud jsme museli změnit trasu oproti loňsku, kdy jsme k ústí údolí mohli dojet autem, takže se nám to protáhlo na 10 a půl kilometru. Během této výpravy jsme intenzivně studovali hlavně místní rostlinstvo. Po návratu na základnu  jsme  se naobědvali  a po obědě vypukla soutěž. V naší kategorii se zúčastnilo 13 družstev včetně našich největších soupeřů - Výrů  ze Stráže pod Ralskem. Během soutěže jsme poznali, že přes to, že jsme se dost naučili, se občas ještě  necháme nachytat otázkami typu "kolik klade netopýr vajíček " nebo "kolik má pták zubů". Na spoustě stanovišť  ale obě naše družstva  získala plný počet bodů. Celkově bylo možno získat 80 bodů. Konečný výsledek - hlídka Sojky 1a (Marky, Katka, Jaromír) získala 69 bodů, hlídka Sojky1b (Lada a Andrea) 61 bodů, Sojky 2a (Luboš, Kuba, Lenka) 55 bodů a naši nejmenší (Martin, Honza a Robert) 51 bodů.  Po napínavé, ale konečně prospané noci, jsme se ráno při vyhlášení dozvěděli šokující výsledek:   Sojky 1 soutěž vyhrály a Sojky 2 byly třetí - mezi naše družstva se vklínili akorát Výři ze Stráže pod Ralskem. Dalších 10 družstev zůstalo za námi. Tenhle výsledek nás zavazuje k tomu, že nás čeká národní finále celé soutěže na Vysočině. Na zpáteční cestě jsme se svezli prastarým motoráčkem a supermoderním Pendolinem obojí byl také skvělý zážitek. Celkové výsledky soutěže najdete na stránkách Sdružení Tilia - organizátora soutěže. pod záložkou Akce/ Zelená stezka.

                                                       Bílinské sojky v plné sestavě

27.4  a 4.5 2005. Obě schůzky proběhly vzhledem k nepříznivému počasí  v klubovně nad hlavním tématem - příprava na Zelenou stezku - Zlatý list. Opakovali jsme si vše, co nás může potkat na soutěži a rozdělili jsme si svoje individuální úkoly.          

23.4.2005. "Den země" pod zemí. V sobotu jsme oslavili Den země  na skvělé výpravě do Českého krasu. Po brzkém ranním vstávání jsme se v plném počtu (spolu s vedoucím , Lucií Rychtrovou a Jaromírem Täuberem  tátou Jaromíra juniora) přepravili třemi auty do Berouna, kde jsme v doprovodu našeho místního  jeskyňářského vůdce - geologa Karla Žáka - shlédli v Berounském muzeu expozici objevování Českého krasu, stálou přírodovědnou expozici   a venkovní expozici hornin. Dozvěděli jsme se i spoustu informací o městě Berouně, jeho historii a povodních. Následovala přeprava na vrch chlum u Srbska přímo v srdci  NPR Karlštejn. Na tomto vrchu se nachází zaniklý  lom v devonských vápencích, který svojí těžbou odkryl vchody do místního jeskynního systému netopýří jeskyně.  Po svačině na místě následovalo převlékání a sestup do chladu a temna jeskyně. Během cca jeden a půl hodinové "procházky" jeskyní jsme vystřídali snad  všechny pozice od prosté chůze, přes lezeni po kolenou po břiše i po pozadích, popředu, pozadu,  nahoru i dolů. Během cesty jsme v největším sále (Dračí tlama) nalezli dosud neprobuzeného vrápence malého. Na konci jeskyně jsme poseděli při minutce ticha  a absolutní tmy kolem desítek hliněných figurek, které zde z jeskynní hlíny uhnětli návštěvníci před námi. Každý jsme přidali také svojí sošku. Cesta zpátky nám připadala o něco lepší a měli jsme chuť navštívit ještě nějaké chodby. Po odbahnění (většina z nás připustila, že špinavější jsme ještě nikdy nebyli), převlečení a svačině jsme vyrazili do Svatého Jana pod skalou - malebné vesničky s léčivým zázračným pramenem, kostelem z něhož lze vstoupit do jeskynní kaple ve které údajně před 11 stoletími pobýval poustevník Svatý Ivan. Během návratu domů většina z nás v autech spala.       

16.4.2005. Sčítání hlaváčků jarních pokračovalo na svazích pod Kaňkovem. V sobotu jsme se vlakem vypravili počítat hlaváčky do Želenic. Rozsáhlost lokality vyžadovala účast většího počtu hledačů, takže s námi byl velitel akce Pavel Jaroš, náš vedoucí a paní Jana Boršiová s dcerou. Za dopoledne trmácení po nerovných a místy křovím zarostlých stráních jsme v rojnici napočítali přes 550 hlaváčků. Nohy nás bolely, ale překonala to spokojenost nad dobře vykonanou prací, spokojenost s počasím a množstvím nových živočichů a rostlin, které jsme zahlédli. Zúčastněným  - Andrei, Lubošovi, Kubovi, Jaromírovi, Martinovi a Robertovi patří pochvala za výdrž a kázeň během celé akce. 

13.4.2005. Sčítání hlaváčků jarních na Trupelníku. Chřipka, hudebka a proběhlé třídní schůzky zdecimovaly naše řady. Na schůzku přišli pouze Jaromír, Luboš, Martin a Lada. Paradoxně nám neúčast ostatních pomohla v tom abychom neplánovaně provedli důležitou akci v rámci projektu SOP Adonis - sčítání hlaváčků jarních na Trupelníku u Kučlína. Přesunuli jsme se tam autem, abychom stihli i omrknout paleontologické lokality. Hlaváčky jsme našli pouze dva, zážitkem pro nás bylo dvojí setkání s cvrčkem polním a nález liščího doupěte. na výchozech jsme si každý sebrali několik úlomků zkamenělých křídových mlžů, ramenonožců, ježovek a mořských hub.

9.4.2005. Celodenní výprava do údolí Hasiny. V půl deváté byl sraz na nádraží odkud jsme se vlakem v doprovodu vedoucího, Pavla a Veroniky Jarošových ( a jejich malého Michala) vypravili přes Most a Louny do Lipence. Nedaleko Lipence začíná naučná stezka přírodní památkou - údolím říčky Hasiny. V Lipenci se k nám připojila Lucie Rychtrová. Stezku zřídili a udržují ochránci přírody z Loun a opravdu stojí za shlédnutí. Hned u první cedule jsme 10 minut sledovali pěnkaví samici, jak si staví hnízdo, nasbírali jsme si i několik zkamenělin křídového stáří, viděli jsme obrovské množství vajíček skokana hnědého v uměle vytvořeném rybníčku a vůbec jsme se na celé stezce důkladně poučili. Pavel naši procházku doprovázel zasvěceným vyprávěním o okolní květeně.Malý 4 letý Michal nás doslova odrovnával svými přírodovědeckými znalostmi a neúnavností. Cesta na nádraží do Postoloprt potom byla zpestřena prohlídkou zchátralého a částečně vypáleného mlýna, mysliveckého posedu a pozorováním řady ptáků a vytrvalostním pochodem přes velké pole. U Postoloprt nás zaujala linie obranných pevností ("řopíků") z druhé světové války v Postoloprtech krámek se zmrzlinou a jinými mlsky. Vlak, na který jsme spěchali nám sice ujel, ale za hodinu a půl jel další a chvíle v čekárně na nádraží nám zpestřila soutěž ve vázání uzlů. Domů jsme zablácení, unavení a spokojení dorazili v půl šesté.

6.4.2005. Výprava na Hradiště a do Žižkova údolí. S herbářovými deskami jsme se vypravili na lov prvních jarních květin. V lese na Hradišti jsme našli hojné porosty orseje jarního , dymnivky duté, sasanky pryskyřníkokvěté i sasanky hajní, violky vonné vše doslova "na pětníku".Pourčovali jsme si také pár druhů stromů, zahlédli jsme budníčka menšího, kosici na hnízdě, prozpěvujícího samečka červenky, našli stopy po kančím rytí. Nesmírně nás pohoršilo vypálení louky vedle třešňovky ve vypálené trávě se daly najít stovky ulit uhynulých hlemýžďů. Cestu jsme si zpestřovali poponášením lehčích členů oddílu ve dvojicích na čtyřruké stoličce. Nejvíce se pochopitelně nosil Roberto. Navštívili jsme uměle vytvořenou jeskyni na konci Žižkova údolí a odnesli si odtud krásné vzorky žilného křemene. Na březích potoka se objevily poupata devětsilu. Schůzka všechny bavila, takže jsme ani nespěchali domů a skončili jsme o půl hodiny později. Na schůzce chyběli akorát nemocní Honza a Martin a Andrea, která musela na hodinu flétny.

30.3.2005. Schůzka proběhla venku v krásném slunečném počasí. Místem našeho zájmu byl Kyselský park, kde jsme pozorovali zbylé projevy zimy (strakapoudí "kovárničky" stopy jezevce po hledání potravy) a nastupující jaro (zjistili jsme kvetoucí čemeřici, plicník a několik dalších bylin). Výborně jsme si zde mohli prověřit naše znalosti stromů. Protože nám ten den došly poštou nově zakoupené stany pro naše výpravy, neodolali jsme, abychom je nezkusili postavit. Šlo to rychle i napoprvé a navíc stany jsou lehké, pro tři osoby, takže se s nimi ani moc nenadřeme.  

23.3.2005. Poslední schůzka vázaná na Klubovnu. Starší nakrmili zvířectvo a poté jsme se věnovali převážně organizačním záležitostem - upřesňovali jsme si naše jarní aktivity, soutěže a putovní tábor. Podobně to proběhlo s mladšími. Obě družiny měly naposled oddělené schůzky - od příští schůzky budeme chodit ven a abychom stihli někam dojít je potřeba schůzky spojit do jedné.     

16.3.2005. Schůzka proběhla v klubovně - řeč šla většinou o jeskyních a životě v jeskyních. Se staršími jsme se soustředili na to, jak jeskyně vznikají (včetně pokusů s vápencem a kyselinami) a kde všude vznikají a jak to v jeskyních vypadá. Většina z nás už nějakou zpřístupněnou jeskyni navštívila. S mladšími jsme si povídali hlavně o živočiších , kteří jsou na jeskyně vázáni. Starší sojky nakrmily naše zvířectvo. Téma jeskyně je aktuální protože se chystáme na jaře některou z méně přístupných jeskyní  v Českém krasu navštívit.  

9.3.2005. Schůzka se odehrála v historickém sklepení pod dvorem gymnázia. Na programu byla malá zkouška odvahy a sebeovládání. Každý dostal zdánlivě jednoduchý úkol - projít pouze s pomocí mihotajícího plaménku svíčky celé katakomby a vyhledat tam tři slova na třech seznamech. S použitím těchto slov - indícií bylo pak možno uhádnout slovo čtvrté, ke kterému měla ostatní slova nějaký vztah. Starší sojky překonaly tuto zkoušku všechny (i když báli se všichni dost  a ne všichni uhodli čtvrté slovo). Jako nejodvážnější se ukázala Andrea, která do temného sklepení vstoupila jako první. Mnohem více hecování a nářků jsme zažili s mladšími. Nejvíce se nechal motivovat nejmenší z nás - Robert - zvládl první část úkolu jako první a pomohl tak překonat strach i ostatním. Dále tři slova přinesl Honza (na dva pokusy) a Luboš (taky na dvakrát, když při prvním pokusu jsme museli dokonce rozsvítit světla, aby se ve zdraví vrátil). Martin a Kuba zatím strach ze tmy nepřekonali. Lámáni hlavolamu se slovy šlo sojkám s různým úspěchem, někteří se na to ukázali odborníky, jiní si ani neškrtli i když ostatní už to dávno věděli. Napovídat se nesmělo, každý měl jinou trojici slov. Ti, kteří celou zkoušku dokázali projít, si určitě uvědomili, jak pravdivé je heslo : "Čeho se bojíš, na to si sáhni". Výsledky zkoušky byly dobře bodově honorovány, takže ti, kteří to zvládli si velmi polepšili. Honza dosáhl 50 bodů a obdržel tedy do své péče oddílový batoh.

23.2.2005. Schůzka proběhla v klubovně. Jak starší tak mladší sojky si převážně hrály se sněhem a vodou a samozřejmě jsme nezapomněli nakrmit naše zvířata. Starší sojky navíc pomáhaly s lepením krycích průvzdušných desek na terárka ze skleněných pásků a silonové síťoviny. Na konci kroužku jsme díky tomu mohli přesunout užovku do jejího nového terárka. S pomocí sněhu a vody jsme určovali teplotu tání ledu sledovali změny teploty vody během tání a nakonec i rozvrstvení tající vody v akváriu (na dně se nám nakupila voda s teplotou kolem 4 °C, zatím co ta nahoře měla kolem 0 °C). Ze sněhu jsme si také vymodelovali modýlky molekul vody s jedním atomem kyslíku a dvěma vodíkovými. Mezi tím jsme si povídali o spoustě dalších věcí souvisejících se sněhem, hlavně o dobách ledových.     

16.2.2005. Schůzka proběhla v klubovně. Protože byly jarní prázdniny a bylo zřejmé, že nás přijde "pět a půl", spojili jsme schůzky obou družin  dohromady. Nakrmili jsme naší havěť a v druhé části schůzky jsme se věnovali opět houbám. Zopakovali jsme si čím se houby liší od rostlina živočichů, čím jsou zvláštní lišejníky a nakonec jsme hráli soutěž o body, která spočívala v poznávání hub podle atlasu a v odpovědích na záludné otázky vedoucího. Vedoucí nám představil plán našeho letního putovního tábora, který jsme s nadšením přijali a od nadšení  nás neodradilo ani to, že v rámci tohoto puťáku nás čeká dohromady skoro 30 kilometrů chůze s "plnou polní".  Za to dobrodružství na řece Berounce a Střele to totiž stojí. 

9.2.2005. Schůzka proběhla v klubovně.  Starší sojky se věnovaly krmení živočichů v akváriích a teráriích, a potom jsme stručně probrali jedno stanoviště indiánské stezky - táborové ohně. Ukázalo se, že v tomto směru téměř všichni, to co je třeba znát, znají. Nakonec jsme si probrali důvody, proč jsou houby oddělovány do vlastní říše. Mladší sojky skoro celou schůzku připravovaly terárko pro naše nové zvířátko - ještěrku zední z Bulharska. Rovněž jsme si při tom probrali táborové ohně a způsoby rozdělávání ohně. Všichni jsme si společně domluvili 4 denní putovní tábor na druhou polovinu července. 

7.2.2005. Schůzka proběhla v mimořádném termínu na mimořádném místě.  Společně jsme vlakem vyrazili do Teplického domova dědí a mládeže za panem Tišerem a jeho zvířecím královstvím. Kromě nemocného Honzy a Jaromíra s Katkou, kteří tam byli minulý rok,  jsme byli opravdu v plné sestavě. Více než hodinu jsme poslouchali poutavé vyprávění pana Tišera hlavně o plazech a obojživelnících, které nám předváděl a na mnohé nás nechal  i sáhnout. Domů jsme si kromě dobrého pocitu odvezli také jeden živý exemplář ještěrky zední z Bulharska, pro kterou budeme muset zbudovat terárko. 

2.2.2005. Schůzka se konala v klubovně. Starší sojky musely nakrmit hladové živočichy v centru  a poté absolvovaly dlouho slibovaný test ze znalosti listů dřevin podle herbáře, který jsme sami stvořili během podzimu.Všichni se také pochlubili jedničkami na vysvědčení, za které jim přibylo velké množství bodů. Pro Ladu to přineslo odměnu v podobě dosažení 50 bodů v naší soutěži a tím pádem obdržení oddílového terénního batohu. Nakonec se sojky ještě něco dozvěděly o složení dřeva a kůry stromů a o tom jak strom roste. Mladší sojky se celou schůzku věnovaly dlouho očekávané pitvě ryby - pstruha duhového. Seznámili se se všemi orgány, které ryba potřebuje k životu a naopak zjistili, které orgány známé u člověka ryba nepotřebuje a tudíž je ani nemá. Odvážnými "patology" byli Luboš a Robert. Nakonec jsme naplánovali pondělní výlet do DDM v Teplicích.

26.1.2005. Schůzka starších sojek se odehrála převážně v přednáškové síni, kde vedoucí promítal z počítače obrázky dřevin rostoucích kolem Bíliny. Hádalo se určovalo, vysvětlovalo. Jaromír a Markéta, kteří dosáhli více jak 50 bodů v soutěži již druhým rokem a mají batoh z loňska byli odměněni svěřením do péče čelní svítilny, která se hodí kdykoli se ocitnete ve tmě a nechcete si ruce zatěžovat baterkou. Díky tomu, že svítilna produkuje světlo pomocí diod a nikoli žárovek, vydrží se třemi tužkovými bateriemi 80 hodin. Mladší sojky nejprve krmily živočichy (Robert si dokonce vyzkoušel, jak to vypadá, když si želva nádherná vysvětlí jeho prst jako nabízenou potravu) v centru a potom si rovněž prohlédli záběry některých dřevin z okolí Bíliny. Nakonec jsme z koutů vymetli pavouky a nakrmili s nimi masožravou láčkovku.    

19.1.2005. Schůzka se konala v klubovně a v přednáškové síni na Gymnáziu. Mladší i starší sojky shlédly na počítači připravený výběr z fotografií, které vznikly během našich akcí, schůzek a výletů. Většina se docela bavila při pohledu na směšné situace přibarvené vymyšlenými poznámkami vedoucího a při vzpomínkách na příhody, které jsme společně zažili. Mladší sojky během schůzky ještě nakrmily živočichy v chovném centru. Starší sojky si zasoutěžily.Během schůzek byl předán batoh letošním sojkám, které dosáhly 50 bodů v soutěži. Oddílový terénní  batoh si odnesli Luboš a Andrea.  

15.1.2005. Všichni momentální členové oddílu vyrazili s vedoucím na celodenní výlet do Prahy. Jako obvykle se jelo vlakem, takže bylo třeba brzy ráno vstávat. Cesta uběhla v pohodě. zabrali jsme dvě kupé.  po cestě si někteří z nás přišli na pěknou řádku bodů při soutěžích. V Praze jsme nejprve navštívili planetárium, kde jsme si prohlédli muzejní část a viděli krátký program v malém planetáriu. Při pohybu hvězdné oblohy nad námi se nám mírně houpala zem pod nohama. Z planetária jsme přeběhli do nedalekého Mořského světa, kde jsme s obdivem shlédli úžasnou expozici mořských tvorů v několika desítkách velikých akvárii. Když jsme se nabažili moře, přesunuli jsme se místní dopravou do ZOO, kde jsme konečně mohli navštívit tolik opěvovaný pavilon indonéské džungle. Bohužel v ZOO bylo nad očekávání mnoho lidí, což nám přineslo malé problémy v tom, že na indonéskou džungli jsme museli vystát frontu a také v tom, že jsme třikrát z naší výpravy někoho postrádali. Vždycky jsme se brzy našli, takže nakonec jsme stihli ten správný vlak domů. Do Kralup jsme sice stáli v uličce, ale pak jsme zase mohli rozjet naše hry a soutěže o body  v kupé.

12.1.2005. Schůzka se konala v klubovně. Holky s Jaromírem nakrmily naše zvířata v klubovně. Povídali jsme si o tlaku vzduchu, což jsme si následně vyzkoušeli na příkladu nafukovacích balónků.  Zopakovali jsme si všechno o tvorech které uvidíme v Mořském světě na sobotním výletu v Praze  tedy hlavně o láčkovcích , rybách, ostnokožcích, členovcích a měkkýších. Velmi podobně vypadala schůzka mladších sojek s tím rozdílem, že již nebylo co krmit, takže jsme se místo toho učili nové uzle.

5.1.2005. první schůzka v novém roce. Schůzka se konala v klubovně a na chvíli jsme také navštívili přednáškovou místnost. Kromě krmení ryb jsme si povídali o teplotě, tlaku vzduchu a atmosféře. Zopakovali jsme si rovněž druhy oblačnosti a naučili některé uzle. Někteří již dokázali zvládnout všech 12 uzlů, čímž získali do soutěže naráz 12 bodů a hodně poskočili v pořadí.  V přednáškové sále jsme se ještě podívali, jak se dá na internetu najít momentální družicový snímek Evropy i celého světa. mladší sojky se během schůzky zaměřily na brouky a další členovce a na učení uzlů.

8.12.2004. Schůzka se konala v klubovně a na dvoře gymnázia. Starší sojky si jedna po druhé prošly vedoucím připravenou orientační minitrasu po dvoře gymnázia. Všichni chůzi podle azimutu  zvládli na výbornou a pokud zrovna nedělali tak krátké kroky jako Lada došli přesně na místo, kde měli skončit. Mezi tím, co jeden pracoval na dvoře, ostatní společně nejprve ukazovali poslední znalosti z uzlů a při tom jsme si povídali o hmyzu a broucích obzvláště. Andrea a Lada byly první, kdo zvládl všech 12 uzlů. Mladší sojky v kompletně chlapecké sestavě si zopakovaly některé věci z práce s mapou a potom  si podobně jako starší vyzkoušeli (hromadně s doprovodem vedoucího) projít cestu vytýčenou na dvoře pomocí azimutů.

       1.12.2004. Na schůzce v klubovně  starší sojky nejprve pomáhaly s umytím dvou akvárií, které poslouží pro pobyt želv v našem chovném centru a potom se učily zacházet s mapou a buzolou (orientovat mapu, chodit podle azimutu využívat všechny prvky busoly). Totéž s mapou a busolou prováděly i mladší sojky o hodinu později s tím, že hlavní důraz jsme kladli na orientaci mapy a určování světových stran podle přírodních jevů. Nakonec sojčata získala spoustu bodů za znalostní soutěže (hlavně Luboš a Martin). Několikrát během schůzek nás navštívila exkurse rodičů a dětí v rámci dne otevřených dveří na gymnáziu.Vůbec jsme se nestyděli a každému jsme vysvětlili, co děláme a k čemu je naše klubovna s akvárii.

24.11.2004. Na schůzce v klubovně  starší sojky dokončily hlavní část listového herbáře, naučily se nový uzel a zbytek schůzky jsme věnovali práci s mapou a mapovými značkami - povídali jsme si o různých druzích map a učili se základní pojmy z kartografie. Na závěr jsme si řekli něco o tvorbě map, prohlédli si letecké snímky Bíliny a ve stereoskopu si zkusili 3D pohled z letadla na důl Bílina. Mladší sojky měly náplň schůzky velmi podobnou akorát, že jsme se více věnovali práci v mapě. 

12.11.2004. Od tohoto dne jsme rozšířili naši činnost o fyzickou přípravu na indiánskou stezku. Tato příprava probíhá v tělocvičně na gymnáziu každý pátek od 15:00. Učíme se zde dovednostem v překonávání překážek, házení čehokoli na cíl i do dálky, práci s lanem, šplhání atd. Trošku si i zaposilujeme. Někdy je to docela fuška.  

10.11.2004. Obě schůzky proběhly v klubovně. Starší sojky skoro celou schůzku lepily další usušené listy do herbáře (už je to skoro hotové) a během toho prokazovaly svoji znalost uzlů a krmily naše živočichy. Na závěr jsme si prohlédli tři bedny zkamenělin, které vedoucí přinesl - řekli jsme si k čemu je dobrá paleontologie a jak starý je život na Zemi. S tím též začala a proběhla většina schůzky mladších sojek - mladší sojky získaly i několik bodů v soutěžních otázkách.  

3.11.2004. Schůzka starších sojek (kromě Šárky a Báry přišli všichni) se odehrála v klubovně. Nejdříve jsme si ověřovali svoje znalosti uzlů a nakrmili hladové krky v akvárkách, zkontrolovali bodové skóre, pak jsme  začali z listí nasbíraného minule, tvořit herbář a nakonec jsme si zopakovali naše kaprovité, lososovité a sumcovité ryby. Mladší sojky (v plném počtu) si také zopakovaly uzle a pak jsme si do konce schůzky povídali o atmosféře Země. Na několika pokusech jsme si ukázali, z  jakých plynů se vzduch skládá a jaký vliv mají na stav atmosféry teplota  a vlhkost vzduchu a co je to vlastně meteorologie.    

28.10.2004. Výlet vlakem do Prahy - prohlídka Botanické a Zoologické zahrady v Troji. Výletu, který začal i skončil za tmy (odjezd 6:25 příjezd 18:20), se zúčastnili převážně mladší sojky (Lenka, Martin, Robert, Luboš, Jakub, Markéta). Podobně  jako loni při výletu do Prahy jsme obsadili jedno kupé v rychlíku a cesta tam i zpět  nám tak při povídání, hrách a uzlování rychle uběhla. V Praze jsme navštívili nedávno otevřený skleník botanické zahrady v Troji - Fata Morgana, zaujala nás tam především dvě obrovská akvária, masožravé rostliny, obrovské kapradiny, epifyty a pouštní rostliny. V zoologické zahradě nás naopak zklamalo, že jsme ještě nezastihli otevření nového skleníku malajské džungle. V zoo probíhá mnoho oprav po povodni r. 2002, takže i tak jsme tam viděli spoustu nových expozic například "Afrika zblízka", obnovené  pavilony šelem, a goril. Přímo do vytržení nás uvedlo krmení tučňáků patagonských a vyder.    

27.10.2004. Vzhledem k faktu, že začaly podzimní prázdniny na schůzku starších sojek přišla pouze Maky a Lada, Holky nakrmily naše akvarijní a terarijní živočichy a oběhly přilehlé parky, kde sbíraly spadané listí za účelem založení herbáře dřevin. Mladší sojky přišly skoro všechny. takže jsme se mohli domluvit na výletu do Prahy na druhý den, udělat si několik puzzlových kvízů, vyzkoušet si znalost stromů na listech, které donesly holky, naučit se další nové uzly a ještě nakrmit ryby ve sklepení, vybrané listí jsme daly lisovat do starých časopisů.  

20.10.2004. Rozdělení na skupiny již v praxi. Starší sojky "omylem" navštívily galerii " Kostela" (vedoucí se domníval, že se zde měla nacházet výstava fotografií rekultivací avšak ta byla již v pondělí zrušena a nahradily jí obrazy jisté umělecké skupiny). Omyl však nebyl na závadu, protože i troška umění nám neuškodila,  jak všichni  shodně konstatovali. V klubovně jsme si zopakovali keře z minula a také jsme se tvrdě učili uzle. Někteří už dosáhli takové znalosti uzlů, že již dokázali řadu z nich samostatně předvést. nakonec Maky udělala přednášku o poznávacích znacích ryb. Mladší sojky už na výstavu nešli, protože měli co dohánět jak ve znalosti keřů, tak v uzlování a rovněž bylo třeba vyčistit několik akvárek a nakrmit některé živočichy. Mezi uzlováním jsme si popovídali o našich plazech a rozdílech mezi hady a ještěrkami.  

13.10.2004. Na schůzku přišel rekordní počet dětí  - 15. Dosavadním členům přibyly dvě děvčata z gymnazijní primy - Lada Musilová  a Jana Čeledová. Klubovna praskala ve švech a tak přišla k duhu procházka do Bezovky spojená s exkursí ve firmě Aquaria, kde končí chov tropických rybek pro akvaristický trh. Nejen že jsme si mohly prohlédnout tento provoz se spoustou různých druhů  rybiček v desítkách akvárií ale také jsme si odnesli výslužku v podobě tří pytlíků s rybičkami, které jsme po návratu do klubovny  umístili do tří již připravených akvárií. Konec schůzky se nesl ve znamení  poznávání keřů, jejichž větvičky vedoucí v okolí Bíliny nasbíral - seznámili jsme se s 15 druhy keřů a to nejen s jejich listy ale také s pestrobarevnými plody. Vedoucí rozhodl, že v tak početném obsazení se dále nemůžeme scházet a je nutné rozdělit se do dvou skupin. Nakonec to dopadlo tak, že v první skupině jsou žáci primy gymnázia  a Jaromír  a v druhé skupině zbytek členů. Schůzky budou následovně: I. 14:15 - 15:30, II. 15:30 - 16:45. Navíc v pátek se budeme od 15:00  do  16:30 scházet v tělocvičně.  

9.10.2004. Parádní akce - festival ptactva s panem M. Horákem se skutečně vydařila. Přes nedobrou předpověď počasí a ranní chlad všechno proběhlo podle plánu a nakonec i s pěkným počasím. Bylo nás osm (Maky, Martin, Luboš, Andrea, Radek, Jaromír, Kuba, Robert) a na setkání u gymnázia jsme všichni přišli přesně. V Žižkově údolí (správně v Čistcích) jsme navštívili jeskyni, určili si několik stromů a keřů, které jsme potkali. Na konci údolí jsme se setkali s panem Horákem, který mezitím nachytal do sítí řadu drobných ptáčků. Ukázal nám jak se tato křehká stvoření kroužkují, jak je s nimi potřeba zacházet a každý z nás si alespoň jednoho z nich podržel v ruce a mohl ho vypustit na svobodu. Seznámili jsme se tak s několika budníčky, sýkorkami modřinkami, červenkami a jednou pěnicí černohlavou. Pan Horák umí o ptácích nádherně vyprávět, takže nám do hlav jen tak mimochodem nasypal spoustu nových vědomostí. Zpátky jsme to vzali přes třešňovku a zámecký park, kde jsme si zase určili několik stromů,  zazávodili v běhu a povídali o slovanském hradišti s pohřebištěm našich dávných předků.   

6.10.2004. Schůzka se vyznačovala především tím, že přišli skoro všichni mimo Roberta a navíc se objevil ještě nový zájemce o navštěvování našeho kroužku - Radek Bečvařík - spolužák naší gymnazijní pětky z primy. V důsledku toho nám skoro nestačily místa kolem stolů. Po krátkém úvodu, kdy jsme si především cvičili uzlování  jsme proto vyrazili ven na hřiště na Výsluní cvičit se ve střelbě lukem a také nově ve střelbě prakem. Opravili jsme si chyby, které jsme při tom dělali minule a některým z nás už šípy a kamínky lítaly opravdu parádně - hlavně Andree, Jaromírovi a Katce. Bohužel jsme se už naučili tětivu  napínat tak dobře, že ke konci tréninku došlo ke zlomení  luku.  Nakonec jsme se domluvili na sobotní akci (9.10.2004 v 9:00 u gymnázia) - festival ptactva ve spolupráci s panem M. Horákem - bílinským ornitologem.

2.10.2004. Víkendová výprava se odehrála v údolí Bezovka, kde probíhal výlov chovného rybníka. Začátek schůzky byl náročný pro ty, kteří si v sobotu rádi přispí, protože jsme měli spicha u gymnázia už v půl osmé. Přesto nás bylo šest (Marky, Martin, Andrea, Luboš, Kuba, Robert). Během čekání na vypuštění rybníka jsme proběhli les a učili se poznávat stromy keře i některé byliny - především ty rostoucí u vody. Někteří z nás během soutěží získávali i cenné bodíky. Pak jsme shlédli vlastní výlov, během kterého jsme viděli 4 druhy ryb - kapra, lína, karase a amura. Jeden z trofejních kaprů měl 15 kg!    

22.9.2004. Schůzku jsme věnovali převážně přípravě na soutěž Indiánská stezka. Vedoucí nás seznámil s výsledky testíku a potom jsme si dali několik poznávacích soutěží o body. Zkusili jsme si vázání několika druhů uzlů a potom  jsme vyrazili na Výsluní, kde jsme na hřišti docela úspěšně cvičili střelbu lukem. na schůzce nás bylo málo - pouze 4.

15.9.2004. Schůzka se konala mimořádně až o 16:00 a začala v klubovně malým testíkem. Byl úplně stejný jako před rokem a vedoucí se chtěl přesvědčit jak pokročili "mazáci" a co je v nováčcích. Pak jsme se v devíti  rychlou chůzí přemístili do parku  na Kyselku, kde jsme začali trénovat některé disciplíny indiánské stezky - hlavně hod oštěpem na cíl. Také jsme získali cenné bodíky do soutěže v hodu na lahve od mléka kaštanem - dvěma expertům  se podařilo srazit všechny 4 lahve s pomocí 10 kaštanů - blahopřejeme Jaromírovi a Lubošovi k vynikajícímu výkonu. Holky budou muset ještě dost trénovat, zatím (kromě Šárky) jim to lítá trochu mimo. Po cestě a v parku jsme se seznámili s některými dřevinami a liánami. 

11.9.2004. Výlet za českými granáty do Českého středohoří. V 9 hodin ráno se nás sedm včetně nováčků (Maky, Martin, Jára, Katka, Andrea, Luboš, Lenka) vypravilo Vláčkem do Třebívlic. Po 3 km chůze, ochucených výbornými jablky ze sadu, jsme dorazili pod skalnatý vrch Kuzov, kde jsme v tamním potůčku pomocí rýžovacích misek hledali české granáty - pyropy. Vody v potoce bylo tak málo, že jí bylo možno nalézt pouze místy v malých tůňkách - na rýžování to ale stačilo. Přímo na místě jsme si pak opekli buřty a posíleni vystoupali na vrchol Kuzova. tam jsme  si zahráli několik  hádankářských soutěží. Po cestě dolů jsme nečekaně narazili na divočáka. Lekli jsme se všichni včetně prasete, které kolem nás prosvištělo jako dělová koule. V krásné vesničce Dřemčice jsme posléze zanechali rybám v rybnících zbytky svačin od maminek (viděli jsme za ten den mřenku, kapry, pstruhy duhové a karasy). Po modré značce jsme se pak vrátili na nádraží, odkud nás motoráček spolu s partou brigádníků (česali jablka) odvezl do mostu a pak domů. Každý jsme si přivezli několik granátů a hlavně - nezapomenutelné zážitky. 

8.9.2004. První schůzka v nové klubovně a s novými kamarády. Kromě starých členů (Báry, Markéty, Katky, Šárky a Jaromíra) i známých nečlenů (Martin) se na schůzku přišli podívat další zájemci o naší činnost - Andrea Krupková, Luboš Hošek,  Lenka Koktová, Kuba Chrastina  a Robert Ferenc. Na schůzce nás tedy bylo 11. Schůzka začala krmením chovaných ryb a obojživelníků. Seznámili jsme se s představami vedoucího o tom, co budeme v tomto roce dělat, zahráli si několik her a  letem světem si vyzkoušeli poznávání živočichů žijících kolem vody. Na naší ropuše jsme si vysvětlili podstatu obojživelníků. Navštívili jsme rovněž historické sklepení s dalšími akvárii, kde jsme nakrmili ryby. Seznámili jsme se také s faktem, že po sobě budeme muset v klubovně uklízet a tak poznáme, co je to smeták a hadr. Nakonec jsme se domluvili na výletu na české granáty do Třebívlic. Odjezd Z Bíliny v sobotu 11.9.2004 v 8:57 vlakem, návrat v 18:00.