Vrch Trupelník u Kučlína 

 

  

MAPA Letecký snímek 1997 Celkový pohled Historie. Zkamenělý kmen. Stav lokality.
 GEO

 

 

Navigace : Vrch Trupelník se nachází několik set metrů východně od obce Kučlín a asi 2 km jihovýchodně od centra Bíliny. I Bílina i Kučlín jsou dobrými výchozími místy pro návštěvu této lokality. Z Bíliny se sem dostanete pěšky krásnou vycházkou "žižkovým údolím" (správně Čistce) podél potoka. Výchozím bodem je kostel Svatého Petra a Pavla na náměstí v Bílině. Za kostelem se dáte rohovým  průchodem pod farou a následně projdete jedinou zachovalou bránou do městských hradeb   a zamíříte směrem k plavecké hale tedy od brány přímo za nosem. Na konci údolí musíte po stráni vystoupat převýšení několik desítek metrů a prolézt spleť křovin abyste se dostali na lokalitu. Cesta z Kučlína je poněkud pohodlnější - na jižním okraji obce se dáte za zahrádkami po polní cestě vlevo pořád do kopce. První část lokality  - bývalý lůmek, dnes smetiště minete záhy vpravo hlavní část lokality je ovšem na vrcholu kopce.

 

Geologie :  Celé návrší Trupelníku  tvoří relikt původně rozsáhlejší vrstvy usazenin eocenního jezera, který je navíc částečně překryt deskou čedičového lávového příkrovu. Vrchní část jezerních usazenin tvoří rozsivková zemina místy zpevněná na silicit, která byla v minulém století předmětem těžby. Rozsivková zemina byla využívána k výrobě brusných a leštících přípravků.  Těžba sice přispěla k devastaci vršku, ale také k významným vědeckým - geologickým objevům a dnes se jedná o světově známou paleontologickou lokalitu.  Nejhlubší Bázi vršku tvoří  proterozoické ruly vystupující v Čistcích  a v malém výchozu východně od zahrádek v Kučlíně na úpatí vrchu. Na tomto podloží je uložena asi 100 m mocná vrstva křídových mořských usazenin - jílovitých vápenců a slínovců, které vycházejí na povrch především na svahu Trupelníka směrem k obci Kučlín. Vrstva  eocenních jezerních usazenin výše má mocnost asi 45 m. Na spodu ji tvoří spíše jíly a tufity, výše přecházejí do rozsivkové zeminy místy zpevněné až na silicit s mocností  do 20 m. Silicifikovaná zemina  se dá místy štípat na tenké destičky. Nejvyšší část profilu tvoří až desetimetrová čepička čedičového příkrovu, která svrchnoeocenní diatomity zachránila od eroze. Většina jednotek je uložena více méně horizontálně. paleontologickým výzkumem a absolutním datováním příkrovu čediče (38 mln. let) bylo odhadnuto stáří jezerních sedimentů do období  mladšího  eocénu.    

 

Minerály  a fosílie:  Lokalita není příliš známa jako mineralogická lokalita i když na severním svahu byla v rozsivkových zeminách zjištěna strmá puklina, vyplněná krystaly sádrovce a sádrovec byl zjištěn vrty v hlubších partiích ložiska. Podstatný je především význam paleontologický - lokalita je bez nadsázky světově proslulou již od dob Reussových, kteří sem chodili sbírat zkameněliny. Generace bílinských dětí na školních exkursích i dospělých zájemců o přírodní vědy a rovněž stovky zahraničních exkursí tuto lokalitu navštívily již v doprovodu Reussových, ale  hlavně v minulém století. Na lokalitě bylo nasbíráno mnoho dokladů o eocenním životě v naší oblasti - 106 druhů zbytků rostlin (semena, plody , květy, listy ale i mohutný prokřemenělý kmen stromu), několik druhů  hmyzu, ráčci, čtyři druhy ryb (jeden  - okounovitá ryba byl v 20 století pojmenován Bilinia), pozůstatky krokodýlů a želev a dokonce jeden exemplář drobného koníka. Složení rostlinstva a fauny ukazuje na stálezelené lesy velmi teplého mírného klimatu až skoro tropické klima. Zkameněliny mají většinou formu otisků, pouze u ryb jsou zřejmé dutinky po kostech. Fosílie z Kučlína získané především v dobách těžby na lokalitě má každé slušné muzeum. Význam lokality podtrhují hojné nálezy zbytků křídové mořské fauny na kučlínském svahu a úpatí vrchu. Běžně se zde dá najít ježovka nebo její ostny, úlomky schránek mlžů inoceramus a drobmé schránky ramenonožců, vzácné jsou například nálezy žraločích zubů. 

 

Poznámka : Značná část lokality je chráněným územím -  přírodní rezervací, sběr jakýchkoli přírodnin  s výjimkou povolených vědeckých výzkumů  je zde proto trestný. Pohádkový název vrchu  Trupelník vznikl zkomolením německého názvu Trippelberg, který znamená triplový vrch. Triplit je starý odborný  název pro rozsivkovou zeminu - leštivou břidlici, která byla na tomto kopci ještě v druhé polovině 20. století těžena.