Vrch Číčov u Hořence
Navigace : Vrch Čičov u Hořence (kóta 476.1) je mimořádně významnou lokalitou světového významu. Pro svůj význam byl zařazen mezi Národní přírodní rezervace a to nejen jako lokalita teplomilné stepní květeny, ale i jako lokalita mineralogická. Vrch Číčov se nachází cca 10 km jižně od Bíliny poblíž křížení silnic Most - Lovosice a Teplice (Bílina) - Louny. Nejblíže (cca 300 m) k lokalitě se nachází autobusová zastávka Kozly - rozcestí, nacházející se přímo na dotyčné křižovatce. Od této zastávky se tento kuželovitý holý vrch nedá nevidět a po cca 10 minutách chůze po silnici směrem na Lovosice a pak krátce přes pole jste na jeho západním úpatí. Tabule rezervace se státním znakem Vás neomylně přesvědčí že jste na místě. Protože se nacházíte na území ChKO uvědomte si, že mimo silnici nemůžete nikde parkovat, takže pokud vyrazíte na lokalitu autem, zanechte je radši v obci Hořenec na východním úpatí kopce a vydejte se na vrcholek z druhé strany.
Geologie : samotný vrch představuje vypreparovanou přívodní dráhu vulkánu. V době svého vzniku se celé dnešní těleso nacházelo pod zemí a nad zem vyčníval pouze kráter. Sám vulkán vznikl pravděpodobně během 2 - 3 krátkých explozí, protože samotné trubkovité čedičové jádro tělesa lemuje zóna vulkanické brekcie. Povrchové projevy tohoto vulkánu se do dnešních dob nezachovaly - byly erodovány za přibližně 30 miliónu let existence tohoto tělesa. Aragonitová mineralizace je vázána především na pukliny přímo v čediči, vzniklé kontrakcí magmatu během tuhnutí. Zdrojem kalcitu pro teplé roztoky, ze kterých krystalizoval aragonit, byly s největší pravděpodobností křídové vápencové horniny, rozšířené v širokém okolí ve stometrových mocnostech.
Minerály : lokalita je světově známá výskytem vínově až světle medově žlutých často průzračných krystalů aragonitu až 30 cm dlouhých. Dobře vyvinuté krystaly mají tvar šestibokých sloupečků. To neznamená, že by tento aragonit krystalizoval v šesterečné soustavě - jedná se o minerál kosočtverečný, což dosvědčují zakončení u krystalů pokud jsou na vzorcích zachována. velmi časté jsou některé typy dvojčatných srůstů krystalů, vyskytly se rovněž stébelnaté paralelní nebo vějířovité agregáty. Pro další informace o lokalitě a aragonitech Českého středohoří doporučujeme stránky M. Filipiho.
Poznámka : Hořenecký aragonit je světovou legendou, ne náhodou se určitému typu krystalů aragonitu říká krystaly hořeneckého typu a najdeme jej v každém významném muzeu. Bohužel pro sběratele statut rezervace hovoří jasně - sběr minerálů je na lokalitě zakázán. Většina výstavních vzorků byla nalezena v minulém století, především v jeho první polovině, kdy na Hořenecké straně Číčova fungoval malý kamenolom. Poslední významné nálezy pocházejí z první poloviny devadesátých let dvacátého století. Publikace o těchto nálezech hovoří o jejich získání na pozemcích (po dohodě s majiteli) na obvodu vrchu mimo rezervaci. Na samotném Číčově dnes lze najít pouze více méně drobné úlomky tohoto minerálu. O tom, že zákaz není dodržován svědčí příznaky kopání přímo u vrcholu a na jižní straně kopce, což je obzvláště zavrženíhodné a také neúčinné, neboť je jasné, že k největšímu rozevření puklin a migraci roztoků muselo docházet po obvodu tělesa (o čemž svědčí i poslední nálezy mimo vlastní kopec), tedy ne v oblasti dnešního vrcholu. Existují nedoložená tvrzení, že aragonit se vyskytuje i na táhlém zatravněném hřbetu směrem k jihu k vrchu Dlouhá. V posledních desetiletích se objevily snahy brusičů drahých kamenů tento minerál zpracovávat do brusů - viz například Drahé kameny - Osobní stránka brusiče drahokamů . Přestože zde minerál aragonit sbírat nebudeme, vycházka na tento vrch je nádherným zážitkem, především v době květu koniklece a vůbec během léta pro nádherný rozhled na všechny strany a neopakovatelnou atmosféru Českého středohoří. Těm, kteří by si odtud chtěli přeci jen něco odnést doporučujeme lokalitu navštívit časně na jaře nebo na podzim a po sestoupení z vrchu Číčova prochodit pole směrem k zastávce Kozly- rozcestí. Zde je možno sbírat české granáty, opál a jiné zajímavosti spojené se sousední lokalitou Sviňky bez jakýchkoli výčitek.
|
