Všechlapy –
kamenolom
Navigace:
Všechlapský kamenolom se nachází mezi obcemi Všechlapy , Štěrbina,
Straky a Hudcov. Dostat se tam lze jak ze samotných Všechlap,
tak z Hudcova (do Hudcova jezdí MHD z Teplic). Kamenolom se
nachází mezi těmito obcemi na jihozápadním svahu Kladrubsko –
Hudcovského návrší cca 500
– 700 m od silnice Hudcov – Všechlapy. U ústí lomu je umístěna
mohutná prášící drtička a správní budova firmy provozující
kalenolom. Geologie:
Poměrně rozsáhlý tříetážový kamenolom byl původně založen ve
spodní části rozměrného lávového proudu.
Přívodní dráha nebyla dosud identifikována, lze ji však předpokládat
kdesi v oblasti temene návrší, do kterého se kamenolom postupem
času vyšplhal. Těleso nefelinitu (alkalického čediče s významným
obsahem minerálu nefelínu a nízkým obsahem olivínu) má skutečně
tvar ztuhlého lávového
proudu, který zaplnil pravěké údolí svažující se postupně od severovýchodu k jihozápadu
(vchodu do lomu). Mocnost lávového
proudu v ose pravěkého údolí dosahuje přes 20 m. Čedič se
rozpadá do velmi tlustých sloupů.
Na povrchu lávového proudu plavaly až desítky metrů
velké shluky lávové
strusky, které jsou dnes zcela přeměněny na jílové minerály a pro
těžaře jsou obtížným balastem. Tyto úseky s hojnými úlomky
čediče s kalcitovými mandličkami však výborně dokládají
vulkanický původ tělesa, hlavně počáteční explozivní fázi. Zajímavostí je přítomnost úlomků cizích
hornin přímo v pevném čediči. Jedná se o podobné horniny (gabroidy) jako na Lysci v Dolánkách i když
je jich podstatně méně. Podloží tvoří slínovce – mořské
usazeniny křídového stáří s pláštěm červenavých jílových
zvětralin. Mineralogie:
V kamenolomu se v průběhu těžby objevily periodicky výskyty
různých minerálních modifikací CaCO3 a dalších
karbonátů a to především na puklinách mezi čedičovými sloupy,
kde během chladnutí tělesa intenzivně kolovaly teplé roztoky sycené
CO2 jak z chladnoucího magmatu, tak ze slínovcového
podloží. Tyto roztoky
rozkládaly chladnoucí čedič na směs jílových minerálů, která
je patrná v lemu puklin a obohacovaly se tak o Ca, Mg a Na a při
postupném chladnutí a poklesu koncentrace CO2
pak umožnily krystalizaci karbonátů.
Karbonátové výplně puklin mají v nejatraktivnější v formě
podobu vodově fialových krystalů aragonitu a jejich subparalelních
svazků nebo drůz na podkladu ze žlutobílého drobně klencovitého
kalcitu. Jednotlivé krystaly, či jejich svazky dosahují vzácně až
dvou decimetrů délky, nejběžněji se však vytvořily krystaly do 4
cm, což odpovídá míře otevření puklin. Dále jsou uhličitany známy
v podobě masivních výplní bílého kolmo na pukliny stébelnatého
až vláknitého aragonitu (na bázi čedičového tělesa až 10 cm
mocné žíly), až tří generací různých forem klencového kalcitu
a vláknitých ledvinitých
agregátů aragonitu a vzácně
i jiných karbonátů (pravděpodobně dolomitu – pouze slabě reaguje
s HCl). Vzácně se uvnitř
karbonátových žil vytvořily mandličky s krystaly křemene. Poznámka:
Kamenolom je bohužel pro amatérské sběratele bez vědomí
provozovatele nepřístupný. Jedná
se o činný kamenolom s intenzivním provozem, pravidelným prováděním
trhacích prací a pohybem
nakládacích a dopravních mechanizmů, více než pětimetrovými stěnami
– zkrátka o velmi nebezpečnou oblast. Kamenolom provozuje firma
Stone s.r.o.
|
