Jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba

  

  15 Letní foto  Samotný strom - v létě. Podzim. Detail větve - léto. Kůra.
MAPA

 

Navigace : Tento významný strom nalezneme vpravo (severovýchodně) od hlavní  lázeňské budovy na Kyselce při cestě z města. Jedná se o výrazný relativně štíhlý  kuželovitý strom z jedné strany zastíněný obrovským jírovcem. Svým vzhledem v zimě poněkud připomíná do výšky protaženou hrušeň.   

 

Zdravotní stav stromu :  Strom je v dobré kondici. Zatím se nepodařilo  zjistit, kdy byl vysazen  - lze to odhadovat asi tak na roky 1950 - 1960. Na začátku devadesátých let dvacátého století  byl strom během likvidace starých akátů v okolí poraněn těžkou mechanizací na kmeni - rána se postupně zaceluje. Nebylo zaznamenáno kvetení,  ale podle vzhledu stromu lze usuzovat na samčí pohlaví.  

 

Biologie :  Jinan dvojlaločný  (Ginkgo biloba) je stromem , který má svůj původ v Číně odkud se dostal do Evropy v r.1727. Jedná se o velmi primitivní nahosemennou opadavou dřevinu, současníka dinosaurů. První ginkga se objevily na planetě před 200 miliony let.  Je dvoudomý - pohlaví jsou fyzicky oddělená. Samičí stromy narozdíl od našeho stromu bývají nižší s rozložitější korunou.  Druhový název strom nese podle výrazných na dva laloky rozdělených vějířovitých listů s vějířovitě uloženou hustou žilnatinou. Olistění je monotónně světle zelené na podzim nádherně zežloutne. Plodem je žlutá, zapáchající peckovice. Samčí stromy na podzim opadávají o měsíc dříve než samičí. Ve své domovině se ginkga dožívají až 2000 let. 

 

Význam : Náš exemplář stromu je významný především ojedinělostí v širokém okolí (v Bílině naleznete  už jen 1 - 2  exempláře mnohem menších stromů na soukromých zahrádkách) a svým exotickým původem a botanickým  zařazením. Samičí stromy naleznete na několika místech v Teplicích

 

Fosilní záznam :  Rod Ginkgo je znám jak z třetihorních usazenin mostecké pánve v podobě drobných vzácných otisků listů tak z druhohorních - křídových usazenin české křídové pánve - na území Čech byl tedy jak součastníkem dinosaurů, tak třeba třetihorních dinothérií. Vyhynul během dob ledových ve čtvrtohorách, kdy se nedokázal přizpůsobit poklesu teplot. Na naše území se již tento rod nedokázal přirozenou cestou vrátit díky vysokým pohořím, která oddělují jeho současný areál rozšíření od Evropy.