Jinan
dvojlaločný (Ginkgo biloba)
Navigace
: Tento významný strom nalezneme vpravo (severovýchodně)
od hlavní lázeňské budovy na Kyselce při cestě z města.
Jedná se o výrazný relativně štíhlý kuželovitý strom z
jedné strany zastíněný obrovským jírovcem. Svým vzhledem v zimě
poněkud připomíná do výšky protaženou hrušeň.
Zdravotní
stav stromu :
Strom je v dobré kondici. Zatím se nepodařilo zjistit,
kdy byl vysazen - lze to odhadovat asi tak na roky 1950 - 1960. Na
začátku devadesátých let dvacátého století byl strom během likvidace starých akátů
v okolí poraněn těžkou mechanizací na kmeni - rána se postupně
zaceluje. Nebylo zaznamenáno kvetení, ale podle vzhledu stromu
lze usuzovat na samčí pohlaví.
Biologie
: Jinan
dvojlaločný (Ginkgo biloba) je stromem , který má svůj
původ v Číně odkud se dostal do Evropy v r.1727. Jedná se o velmi primitivní nahosemennou opadavou dřevinu,
současníka dinosaurů. První ginkga se objevily na planetě před 200
miliony let. Je dvoudomý - pohlaví jsou fyzicky oddělená.
Samičí stromy narozdíl od našeho stromu bývají nižší s rozložitější
korunou. Druhový název strom nese podle výrazných na dva
laloky rozdělených vějířovitých listů s vějířovitě uloženou
hustou žilnatinou. Olistění je monotónně světle zelené na podzim
nádherně zežloutne. Plodem je žlutá, zapáchající
peckovice. Samčí stromy na podzim opadávají o měsíc dříve
než samičí. Ve své domovině se ginkga dožívají až 2000 let.
Význam
: Náš exemplář stromu je významný především ojedinělostí v širokém okolí
(v Bílině naleznete už jen 1 - 2 exempláře mnohem menších
stromů na soukromých zahrádkách) a svým exotickým původem a
botanickým zařazením. Samičí stromy naleznete na několika místech
v Teplicích
Fosilní
záznam : Rod Ginkgo je znám jak z třetihorních
usazenin mostecké pánve v podobě drobných vzácných otisků listů
tak z druhohorních - křídových usazenin české křídové pánve -
na území Čech byl tedy jak součastníkem dinosaurů, tak třeba třetihorních
dinothérií. Vyhynul během dob ledových ve čtvrtohorách, kdy se
nedokázal přizpůsobit poklesu teplot. Na naše území se již tento
rod nedokázal přirozenou cestou vrátit díky vysokým pohořím, která
oddělují jeho současný areál rozšíření od Evropy.
|