Otec a syn Reussovi 

       - významné bílinské osobnosti 18. a 19. století

zpět na úvod zpět o nás

   

     Život Franze Ambrose REUSSE v datech

 

1761 3.10.    narozen v Praze

1783 4.10.    doktorát lékařství na pražské univerzitě (před tím již doktorát filosofie)

1784              pobyt ve Freibergu (přednáška A.G.Wernera)

1785              panským a městským lékařem u knížete Lobkovice v Bílině

1788             vyšlo první větší dílo - o bílinské kyselce

1789 12.8.     mimořádný člen České společnosti nauk

1793-1797    vyšla Mineralogická geografie Čech (litoměřický a boleslavský kraj)

1797 3.9.      oženil se s Kateřinou Scheithauerovou, dcerou ředitele panství v Libčevsi

1801-1806    vyšla jeho učebnice mineralogie v 8 svazcích (4 díly)

1805             převzal vedení Lobkovicovy průmyslové a obchodní společnosti (Industrialamt)

1806             udělen titul c.k.horního rady císařem Františkem za zásluhy jako přírodovědec

1808            vrchním ředitelem Lobkovicovy ,,Industriale‘‘ a horního úřadu

1815           udělen stříbrný civilní čestný kříž

1829           čestným členem Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách sídlící v Praze

1830 9.9.     zemřel v Bílině

1830 11.9.    pohřben v Bílině na hřbitově u sv.Štěpána

1855            vyšla posmrtně kniha o teplických lázních

 

 

        Život  Augusta Emanuela REUSSE v datech

 

1811 8.7.    narozen v Bílině

1825           ukončil gymnázium v Praze - Malé Straně

1827           dokončil studium filosofie na pražské univerzitě (Zippeho přednášky z mineralogie a geologie)

1832           pomoc při epidemii cholery v Bílině

1833           doktorát lékařství na pražské univerzitě

1834           asistent očního lékařství na fakultě v Praze

1835          nástup na místo lázeňského, městského a panského lékaře u knížete Lobkowitze v Bílině

1840-1844   vyšla jeho první velká díla geognostických skic z Čech (okolí Teplic a Bíliny, křídový útvar západních Čech)

1841 16.2.    oženil se s Annou Schubertovou, dcerou zámečníka z Újezda u Bíliny

1845-1846    vyšlo základní paleontologické dílo o zkamenělinách českého křídového útvaru

1848             čestným občanem města Bíliny, řádným členem císařské akademie věd

1849            vyšlo jeho dílo o severočeském terciéru, jmenován prvním profesorem mineralogie na pražské univerzitě

1854           udělen rytířský kříž řádu Františka Josefa

1859          rektorem pražské univerzity

1863          jmenován profesorem mineralogie a geologie na vídeňské univerzitě

1870          udělen řád železné koruny III.třídy

1871          povýšen do šlechtického (rytířského) stavu

1873 26.11. zemřel ve Vídni pohřben na vídeňském hřbitově ve Währingu

                                   

                                                  

                                               Šlechtický erb Augusta Emanuela Reusse

 

(podle knihy Reussové z Bíliny vydané okresním muzeem v Teplicích r. 2001,  kterou Vám vřele doporučujeme pro další poučení o těchto úžasných osobnostech)

 

                                            Pomník Reussů v lázních Bílina odhalený v r.1898

 

 

                    

                     Pomník Reussů mezi zřídlem (v pozadí) a budovou lázní stav na jaře kolem roku 1928.

 

                     Pomník Reussů mezi zřídlem (v pozadí) a budovou lázní stav na jaře v roce 2003.

 

                    

                       Pomník Reussů z pohledu od zřídla k lázním zřídlem stav kolem  v roku 1915.

 

 

              

                                           Zadní strana pomníku věnovaná A.E.Reussovi

 

 

                              

                                               Přední strana pomníku věnovaná F. A. Reussovi

 

 

 

                              "Památce vysoce zasloužilých německo-českých učenců věnováno jejich  krajany" 

 

 

 

 

                          

                           Během devadesátých let a začátkem třetího tisíciletí byla v okolí pomníku odstraněna zeleň 

                           a s pomníku odcizena celá balustráda  z francouzského mramoru.