Zpřístupnění historických chodeb a jejich přebudování na muzeum Během opravy opěrné zdi na gymnáziu v roce 2000 byly zpřístupněny podzemní chodby, nacházející se kolem 3 m pod povrchem gymnazijního dvora, zahrady a hřiště. Po zpřístupnění, které zahrnovalo především vyklizení, následovalo zavedení elektrického osvětlení (leden 2003) a v rámci pomoci Severočeských Dolů gymnáziu měřickou skupinou Dolů Bílina (pod vedením hlavního důlního měřiče Ing. Pavla Strahlheima) bylo provedeno prostorové zaměření a vytvořena mapa sklepení. Zaměření ukázalo, že se jedná o poměrně rozsáhlý systém zpočátku zřejmě nezávislých historických sklepení. Půdorys a výškové poměry prozrazují, že původně zřejmě existoval do tohoto systému větší počet vstupů z různých zemědělských nebo obytných stavení, která dnes neexistují, a celý systém tvořily tři sklepy sloužící k uskladnění potravin - hlavně vína, jehož pěstování je v Bílině v oblasti Bezovky a Čistců (Žižkova údolí) historicky i archeologicky doloženo. Jan Pudil ve své stati o Bílině v " Památkách archeologických" roč.X v roce 1876 doslova píše :"V předměstí Mostském jest : knížecí dvůr řečený Štěpánský, rozsáhlé panské a městské sklepy, dle stavby pro ukládání vína původně určené ...."a dále " Za starých časů pěstovalo se i ve zdejší krajině víno.V purkrechtních knihách od roku 1665 nacházím zmínku o vinicích v Debří (dnes Bezovka), Čistcích (dnes zkomoleno na Žižkovo údolí), v Žilině (údolí řeky Bíliny pod Bořeněm) a na Bílé hoře, však že jsou již (1665) z většího dílu zpustlé." Z těchto údajů vyplývá, že sklepení na víno muselo existovat před rokem 1665 ale nejspíše ještě mnohem dříve. Pravděpodobně kolem roku 1767 bylo vytvořeno propojení horní a spodní úrovně sklepů, jak vypovídá letopočet v omítce nad portálem schodiště do hlubší části sklepení. Zaměření rovněž ukázalo zjevnou souvislost západního ukončení tohoto sklepního systému s havarijním propadnutím podlahy tělocvičny gymnázia v r.1994 a 1996, jež bylo nákladně sanováno v letech 1996-1999. Původní alternativní vstupy a propojení do prostor směrem pod tělocvičnu jsou dnes zazděny nebo zasypány.
Není vyloučeno další propojení celého systému od tělocvičny směrem do Skleničkovy ulice a k bývalému kostelu Sv. Jakuba naproti ZŠ Lidická (dnes parčík). Naopak další propojení směrem k městu neexistovalo. V novodobé minulosti bylo sklepení rovněž využíváno jako sklad CO. Stěny jsou většinou vyzděny z rulových kamenů nebo cihel a jsou omítnuty vápennou omítkou. Stropy pronikají jemné kořínky stromů, které v oblasti rostou nebo v minulosti rostly.
Jak ukazuje pohlednice z konce devatenáctého století, (pohled je veden z radniční věže směrem ke Kyselce) na místě dnešního dvora gymnázia nebyla vždy souvislá stavební proluka. Téměř lze říci, že v celé čtvrti nezůstal dodnes kámen na kameni. Pro orientaci : roh dnešní Břežánské ulice je obsazen patrovým domem se zelenou věžičkou, lávka (vlevo dole) spojující náměstí se Skleničkovou ulicí dnes neexistuje.V prostoru dnešní školní jídelny se nalézají tři menší domy a mezi nimi a dnešní budovou gymnázia (vpravo za hranicí obrázku) stojí na obrázku několik domů, ze kterých mohlo být využíváno naše sklepení. Záměr vybudování muzea Během zpřístupňovacích
prací vznikla a později byla rozšiřována myšlenka využití tohoto
sklepení k vytvoření muzea s geologickou tematikou. Ze
záměru vytvoření tohoto muzea vznikla i myšlenka založit právní
subjekt, který by vybudování muzea prosazoval. Tak vznikla Bílinská
přírodovědná společnost a její spolupráce s Gymnáziem Bílina.
Podstatnou a bohužel
zřejmě neodstranitelnou vadou tohoto sklepení z hlediska
muzejnictví je vysoká vlhkost hlavně v hlubší části sklepení (v
lednu 2003 došlo dokonce k zatopení nejnižší části sklepení
cca 15 cm vody) a trvale nižší sklepní teplota. Tyto závady se můžou
přeměnit ve výhody v momentě, kdy budeme vystavovat exponáty
které pro svoje zachování vlhkost a chlad naopak potřebují.
Proto navrhujeme ve spodní části sklepení vytvořit muzeum
vzniku uhlí (které se v normálních pokojových podmínkách rozpadá)
a malý vodní svět, kde by v akváriích byly chováni sladkovodní,
studenovodní živočichové a rostliny, což rovněž za normálních
pokojových podmínek možné není. V horní, sušší části
navrhujeme vznik geologicko-paleontologického muzea navazujícího na
uhelnou část muzea. Pokud by se našlo dostatečné množství prostředků
vzniklo by pak muzeum, které nemá v naší zemi obdoby. Pro další
použitelnost sklepení je třeba zlepšit přístup opravou schodišť,
zajistit větrání a vytvořit odvodňovací systém. Společnost
se pro tento projekt snaží, zatím neúspěšně, podporu ze strany
evropské unie. Než budou vytvořeny předpoklady pro veřejné navštěvování
muzea, přijměte zatím pozvání na malou procházku a nahlédněte do
středověkého bílinského podzemí objektivem fotoaparátu.
(Autorem fotografií na
této stránce je K. Mach).
Vchod do sklepení ze dvora gymnázia.
Hlavní chodba vyšší etáže směrem k tělocvičně.Zde bychom chtěli vytvořit expozici minerálů a zkamenělin
Ukončení vyšší etáže pod tělocvičnou. Bývalý další průchod je zazděn.
Pohled z jednoho z bočních sklípků v nižší etáži do sklípku protějšího přes hlavní chodbu. Výklenky a chodbičky by mohly být využity pro expozici vzniku uhlí.
Zavalené ukončení chodby pode dvorem gymnázia
Jedna z křížových chodeb ve východní části sklepení určená ke skladování vína. Tyto části sklepení mají vynikající předpoklady pro to stát se mini ZOO studenovodních středoevropských živočichů.
Z průběhu měřických prací
Projekt muzea "Carbo genesis"
|