Směr 18.5. 2004 a Bílinský zpravodaj roč. XIV č. 11 z 27.5.2004

(v mírně odlišných zněních - toto je znění ze Směru) 

 

Bílinští studenti zachraňovali ohrožené obojživelníky

 

Bílina – výsypka Pokrok. Studenti bílinského gymnázia a dětští členové Junior klubu Bílinské přírodovědné společnosti pod vedením  dospělých členů Bílinské přírodovědné společnosti  prováděli v neděli odchyt ohrožených obojživelníků v předpolí sypání zakladače na pokrokské výsypce mezi Duchcovem, Osekem a Lomem. Teritorium odchytu bylo stanoveno na základě průzkumu, znalostí o postupu zakladače v nejbližších měsících a v koordinaci s organizátory akce Scholy Humanitas a s podporou oddělení rekultivací Dolů Bílina (Severočeské doly, a.s.) tak, aby akce byla maximálně efektivní. Zachránění obojživelníci byly na svobodu  vypouštěni na rekultivované části vnitřní výsypky Dolu Bílina poblíž Ledvic. Přičiněním  24 nadšenců tak bylo před zasypáním zachráněno 112 skokanů skřehotavých, 6 kuněk obecných, 7 čolků obecných, 2 ropuchy zelené a cca 100 – 150 žabích pulců a kolem 200 žabích vajíček.  Všem zúčastněným (včetně dvou, kteří v hlubokém bahně výsypkových tůní zanechali své holínky) patří obdiv za to, jak se vypořádali se všude přítomným blátem a obtížným výsypkovým terénem. Podobné akce plánuje Bílinská přírodovědná společnost ještě dvakrát do konce roku, podle toho, jak se bude měnit druhové obsazení tůněk na výsypce, jak se budou vyvíjet larvy obojživelníků a jak se bude měnit ohroženost jednotlivých ploch. (ma) (km)

        +barevná fotka – vypouštění obojživelníků na rekultivované vnitřní výsypce dolu   

 

 Bílinský zpravodaj roč. XIV č. 12 z 10.6.2004

 

Bílinské sojky ukázaly, že přírodu znají

Přírodovědný oddíl „Bílinské sojky“ při Bílinské přírodovědné společnosti a DDM Bílina se nedal zahanbit při své premiérové účasti v krajském kole vědomostní přírodovědně  - ochranářské soutěže  Zelená stezka – Zlatý list. Soutěž proběhla  v překrásném prostředí na okraji pískovcových skal Českého Švýcarska v Krásné Lípě 8.května 2004. V konkurenci dvanácti  většinou zkušenějších družstev bílinští přátelé přírody Aleš Jílek, Katka Trang, Jaromír Täuber a Markéta Machová skončili na pátém místě. Ziskem 95 bodů zaostali o pouhé 2 body za třetím týmem v pořadí a o 1,5 bodu za čtvrtým.  Bílinské sojky při tom nebyly znevýhodněny pouze premiérovou účastí, ale také početním oslabením – družstvu bohužel chyběli dva členové oddílu do plného počtu. Sojky se už teď těší na příští rok, kdy je šance s nabranými zkušenostmi a v posílené sestavě (doufáme, že získáme i nové členy do oddílu) dosáhnout výraznějšího umístění. Kromě tohoto úspěchu si  šestičlenný oddíl  dětí (ve výčtu chybí Bára Rožičová a Šárka Bártlová) v tomto školním roce zapsal na konto další významné akce - záchranu ohrožených živočichů na výsypce Pokrok (září), uspořádání Dne země v DDM a úklid odpadků v národní přírodní rezervaci Bořeň (v dubnu, mimochodem návštěvníci Bořně  - styďte se ).  Oddílu se tak daří plnit  hlavní heslo ochránců přírody: „Poznej a chraň!“.        KM  

 

Směr 15.7.2004  

 

Turisté dostanou přírodovědné poznatky

 

 

Bílina – Zvyšovat přírodovědnou vzdělanost, směřovat k tomu, aby se životní prostředí Bílinska stalo turisticky atraktivním, i informovat zájemce v přírodovědném směru na internetu jsou jen některé z cílů Bílinské přírodovědné společnosti.

           Společnost vznikla v únoru loňského roku a za rok a půl práce má za sebou úctyhodné výsledky. Její předseda Karel Mach se kromě dospělých snažil do aktivit zapojit i děti. Pro ty vedl v loňském roce přírodovědný kroužek v Domě dětí a mládeže. „Od září se ale přestěhujeme na gymnázium, kde budujeme Centrum enviromentální výchovy,“ připustil Karel Mach. Při centru by měl fungovat přírodovědně-turistický oddíl Bílinské sojky, který rozšíří stávající činnost kroužku o další aktivity, a především má předseda společnosti zájem nabrat další členy, zejména z řad žáků třetích a čtvrtých tříd základních škol.  S oddílem sojek pak plánuje na podzim další etapu transferu obojživelníků z míst v okolí dolů ohrožených těžbou nebo zasypáním. „Obojživelníky pak přeneseme do rekultivovaných míst, kde už jim nehrozí žádné nebezpečí,“ uvedl. Po létě a dnech, kdy už netráví tolik času v přírodě, čeká členy práce ve sklepení gymnázia, kde musí dodělat centrum. V současné době sem chodí zhruba třikrát týdně krmit ryby a obojživelníky. Od září si zde zřídí klubovnu.

           Bílinská přírodovědná společnost má ve svých stanovách čtyři hlavní body a cíle, které už uskutečnila nebo teprve zrealizuje. Její členové chtějí lidem ukázat, že Bílina a okolí není jen špinavé místo, ale je tu spousta přírodních rezervací, nádherné rekultivace, i v samotném městě pak řada stromů, které se vymykají v celém okrese. Zabývá se prací s dětmi „Rádi bychom přírodovědnou a ekologickou výchovu uplatňovali na školách,“ nechal se slyšet Karel Mach. Rovněž centrum se snaží zaměřit regionálně, to znamená, že zde vystaví minerály a zkameněliny z místního okolí a už zde chovají pouze středoevropské ryby, které v této oblasti žijí. Dalším cílem je zatraktivnit prostředí turistům. „Provádíme různé exkurze po dolech a do míst, kam se lidé normálně nedostanou. Průvodcovskou činnost rozšíříme i v rámci připravovaného Centra enviromentální výchovy,“ doplnil s tím, že vzdělání zde dostanou například vysokoškolští učitelé působící na Bílinsku, kteří sice přírodovědné vzdělání obecně mají, ale lektoři ze společnosti jim dají poznatky přímo ze zdejšího okolí, aby mohli žákům konkrétně danou látku vysvětlit a názorně ukázat.

 O aktivitách společnosti si zájemci mohou informace dohledat na internetových stránkách priroda.sdas.cz., kde je ucelený přehled o Bílinsku v přírodovědném smyslu. Lze tu najít informace z historie i ze současnosti, o tom, co kde roste, co kde žije. Stránky mohou zároveň

fungovat jako pomůcka pro žáky a učitele.  

           Bílinsko si členové společnosti definovali jako oblast v okruhu zhruba 10 km od Bíliny. Protože však směrem na západ tato oblast zasahovala příliš do devastovaných oblastí bývalého okresu Most, posunuli jsme pomyslný střed oblasti o několik kilometrů na východ , takže jej dnes v podstatě tvoří plocha Radovesické výsypky. Vymezená oblast tak zahrnuje celé správní území města Bíliny jako obce s rozšířenými pravomocemi a navíc do této plochy zapadá celé  město Duchcov s okolím a velké části Českého středohoří náležející k bývalým okresům Teplice, Louny a Litoměřice. Foto archiv společnosti                                                  Eva Pagová  

  

Směr 24.8.2004

 

U Bíliny porostou třetihorní dřeviny.

Bílina - Vědci chtějí nedaleko Bíliny na Teplicku na místě rekultivované výsypky Větrák zřídit arburetum s dřevinami, které rostly už v třetihorách.Byly by zde sekvoje, cypřišky, tisy, duby nebo habry podobné těm, které zde rostly před milióny let'' řekl včera zakladatel Bílinské přírodovědné společnosti Karel Mach.Přírodovědci by chtěli na vznik arboreta získat část peněz z 15 miliard určených vládou na projekty obnovy krajiny postižené těžbou uhlí na severozápadě Čech. Na ploše necelých osmi hektarů by mohl růst například i sekvojovec obrovský, rostliny z Floridy a delty Mississipi, ale také evropské dřeviny.Arboretum by mělo pomoci zkrášlit krajinu, kterou v minulém století měnila těžba uhlí, a zvýšit zájem turistů o město. ´´Vytvoření živé sbírky dřevin je vhodný doplněk k jednotvárného způsobu rekultivace, jakým je zalesňování. Navíc vznikne zajímavý úsek krajiny, který může sloužit i podpoře turistického ruchu v Bílině,´´uvedl Mach.                        (afi)

 

Na cestu do pravěku se vydáme na Bílinsko...

 

10-09-2004 Autor: Vilém Faltýnek 

- vysíláno českým rozhlasem 7 - Radio Praha (staženo z internetových http://www.radio.cz/cz )

Poslech 16kb/s ~ 32kb/s 

Vědci chtějí nedaleko Bíliny na Teplicku na místě rekultivované výsypky Větrák zřídit arboretum s dřevinami, které rostly v Evropě v třetihorách. O možnosti či nemožnosti uskutečnit tento záměr hovoří s Karlem Machem z Bílinské přírodovědné společnosti Vilém Faltýnek.

Cílem Bílinské přírodovědné společnosti, která vznikla loni v dubnu, je nabídnout prostřednictvím osmihektarového arboreta jedinečný zážitek: návštěvník se prý bude moci nadechnout vůně lesa, který pokrýval Evropu v teplých třetihorách, dávno před vznikem lidské civilizace. Na telefonu je Karel Mach z Bílinské přírodovědné společnosti. pane machu, jak konkrétně vypadá ta třetihoprní flóra, o kterou by se mělo jednat, a jak konkrétně se liší od té současné?

"Třetihorní flóra se v globálním měřítku od současné příliš neliší, na naší planetě se dodnes zachovala řada míst, kde fungují podmínky jako v třetihorách, ovšem evropská flóra během čtvrtohorních zalednění vyhynula. Takže třetihorní flóru Evropy úplně zrekonstruovat nelze, musí se skládat z rostlin příbuzných, druhově podobných, často se musí skládat druhů, které se musí do Evropy dovézt. My vycházíme z paleontologických nálezů na Bílinsku, nálezy zkamenělin za posledních 20 let hovoří o tom, že tady byly bažinné podmínky a ten biotop by se ze současných biotopů dal přirovnat k močálům v jihovýchodní části Spojených států."

Můžete uvést příklad konkrétních druhů, které u nás vyhynuly a vy se je pokusíte znovu uvést do české přírody?

"Nejtypičtějším představitelem třetihorních rostlin, které lze dne ještě na Zemi nalézt, je jehličnan tisovec, byly tady rostliny podobné sekvojovcům známým ze Spojených států, borovice jinan, kaštanovník, dub, javor, olše, topol... i když měly třeba tehdy jiný tvar, jiný vzrůst, jiný tvar semen, přesto se dají složit do podoby, která by mohla odpovídat přírodě před dvaceti miliony let. Mezi paleontologickými nálezy jsou doklady sto třiceti druhů rostlin a my jsme z toho museli udělat výběr těch, které jsou dosažitelné a mohou v našich podmínkách přežít."

To je další otázka, jestli je vůbec možné, aby se tady dařilo rostlinám, které tu nepřežily...

"My vycházíme z toho, že podmínky na Bílinsku jsou klimaticky podobné jižní Moravě, ač se to nezdá, vždyť jsme v severozápadních Čechách, je to tak. Globální oteplování teploty ještě zvyšuje. Takže věříme, že i ty rostliny, které dnes žijí v subtropickém nebo mírném teplém pásu, tady přežijí a byť se třeba nebudou moci rozmnožovat, vegetovat moci budou."

Pane Machu, jak vůbec vznikl ten nápad? Co vás inspirovalo k myšlence založit takové neobvyklé arboretum?

"Hlavním impulsem bylo to ohromné množství zkamenělin z období třetihor, které se tu nacházejí. My jsme nejdřív ty rekonstrukce krajiny malovali, snažili jsme se to nějak přiblížit lidem a nakonec jsme dospěli k názoru, že nejlepší bude využít nějakou zdevastovanou plochu, kterou bude stejně třeba přetvořit, a tam lidem připravit model trojrozměrný a živý, aby si mohli konkrétně představit, jak to tady v třetihorách vypadalo."

Přírodovědci počítají, že náklady by měly vejít do částky 700 000 korun. Pokud získají prostředky z Fondu národního majetku na zahlazení důlních škod, budou moci začít na jaře příštího roku. Hlavní část práce bude pěstební a potrvá zhruba 15 let.

 

 

Právo 22.9.2004  

 

Na Bílinsku možná třetihorní rostliny.

 

 

Na místě rekultivované výsypky Větrák na Bílinsku možná budou třetihorní rostliny. Vědci zde chtějí zřídit arboretum s dřevinami, které rostly už ve třetihorách, jako například sekvoje, cypřišky, tisy, duby, nebo habry podobné těm, které zde rostly před milióny let. vědci z bílinské přírodovědné společnosti chtějí část peněz získat z 15 miliard určených vládou na projekty obnovy krajiny postižené těžbou uhlí na severozápadě Čech.                    (mod)

 

 

Směr (Teplicko) 1.10.2004  

 

Škola otevřela brány přírodě.

 

S nápadem přišel bývalý student školy Karel Mach.

 

Centrum enviromentální výchovy

Iniciátorům pomohly peníze z ministerstva – finančně se na projektu grantem ve výši zhruba jednoho milionu korun podílel Státní fond životního prostředí.

 

Eva Pagová

Bílina – Vodní živočichy, geologické i paleontologické úkazy mohli ve středu zhlédnout hosté, kteří se zúčastnili otevření Centra envirometální výchovy na Gymnáziu v Bílině.

    Řadu měsíců trvalo, než centrum vzniklo, pokud je myšlený pochod od realizace projektu, kdy už se začalo bourat, uklízet a přestavovat. Další čas trvalo, než se od nápadu podařilo sehnat nezbytné finanční prostředky.

    Než vniklo centrum, vázala se prvotní myšlenka ke vzniku Bílinské přírodovědné společnosti, která je s projektem úzce spjatá. „ S nápadem, aby škola spolupracovala se společností, přišel náš bývalý student Karel Mach (předseda společnosti).“ Vysvětlila provázanost ředitelka Gymnázia Jana Mrázová.

    Na činnosti ji zaujala především práce s mládeží při fungování junior klubu. Rovněž s centrem spolupracuje kroužek zabývající se rybolovnou technikou vedený Jiřím Bílým.

    Finančně se na projektu grantem ve výši zhruba jednoho milionu korun podílel Státní fond životního prostředí, přibližně třiceti procentní účastí přispěl kraj, prostředky ze svého rozpočtu uvolnil Městský úřad v Bílině na dovybavení centra audiovizuální technikou a sponzorský dar věnovala rovněž nadace Duhová energie.

   Ředitelka představila vznik centra od nápadu po konečnou realizaci příběhem. „ Je to pohádka se šťastným koncem,“ zmínila se, ale ještě nekončila.

    Pohádka, která má pokračování, protože nyní se budou věnovat tomu nejúčelovějšímu a sice jak nejlépe centrum využívat. „ Máme dlouhodobý plán rozvoje. Centrum bude přístupné rovněž široké veřejnosti a i ona se bude moct podílet na několika projektech.“ Uzavřela ředitelka.