Dobrčice - těžebna porcelanitu

  

MAPA Stena lomu r.2000.  Stena lomu r.2005. Rekultivace r.2005.

   

 

Navigace :  Lokalita Dobrčice  - těžebna porcelanitu se nachází mezi obcemi Dobrčice a Korozluky. Z obou obcí je možno dostat se tam pěšky. Z komunikace Skrším - Dobrčice vede přímo na lokalitu, tvořenou dvěma bývalými,  dnes zrekultivovanými těžebnami porcelanitů polní cesta. Při cestě ze Skršína (nebo z Chrámců) do Dobrčic se tato odbočka nachází blíže k obci Dobrčice a pozná se snadno protože je zbudována právě z červených porcelanitů. Odbočujeme po ní vlevo dolů. Korozluky i  Skršín jsou na trase Most -Praha. Silnice Lužice - Dobrčice je po sesuvu její části mimo provoz.

 

Geologie :  Jedná se o jednu z klasických lokalit pálených třetihorních jílů - porcelanitů. Tyto vypálené nadložní jíly zde využívaly mostecké důlní podniky pro budování dočasných komunikací na povrchových dolech v okolí Mostu. Po vytěžení podstatné části ložiska Mostecká uhelná společnost a.s. tyto plochy zrekultivovala a na místě těžeben je dnes mladý les a zbytky lomových stěn s výchozy pestrobarevných vrstev vypálených jílů. Vrstva nadložního jílu byla vypálena přírodním požárem uhelné sloje poté, co přítoky řeky Ohře odhalily erozí samotnou uhelnou sloj u které došlo k přírodnímu zahoření. Vrstvy jílu nad uhelnou slojí byly v důsledku žáru produkovaného uhelnou slojí  vypáleny do podoby keramiky a tam, kde byl větší podíl těkavých látek až do podoby strusky. Úsek vypálených jílů oddělený od usazenin mostecké pánve   ukazuje kam až mostecká pánev sahala v třetihorách.    Druhý takový úsek se nachází pod silnicí Korozluky - Skršín zhruba na stejné výškové úrovni jako výskyt dobrčický. Porcelanit je zde patrný v malých rozhrabávkách a krtinách.  

 

Minerály a fosílie :  Lokalita je známa výskytem vějířovitých až ledvinitých agregátů aragonitu  jehličkovitými agregáty černého hematitu nabíhajícího do kovově modrých barev v dutinách strusek. Vypálením vrstviček, které byly v třetihorách bažinnými půdami a obsahovaly spleť kořenů rostlin vznikly jak barevně tak kresbou zajímavé  typy porcelanitu, které po naleštění působí velice dekorativně a na konci minulého století z nich byly dokonce experimentálně vyráběny šperky. Pozoruhodný je i fosilní záznam na lokalitě. Některé vrstvy porcelanitu, které lze štípat po vrstevních plochách v sobě skrývají otisky miocénních bažinných rostlin. Běžné jsou například otisky kapradin a olší.    

 

Poznámka : Lokalita je běžně přístupná (bohužel i pro lidi, kteří se zbavují různých odpadků) takže s trochou opatrnosti se zde dají učinit i nějaké nálezy. Pokud jde o porcelanity zůstane asi v budoucnu tato lokalita jako jediná, kde procesy vypálení jílů bude možno dobře studovat.