|
Deník přírody - 21.4.2007 - 27.4.2007
Během víkendu bylo relativně slunečno - přeci jen byl stále cítit vliv tlakové výše - ale teploty na konci minulého týdne náhle klesly o cca 10°C na 8 - 13 °C odpoledne. Začátkem týdne se postupně oteplovalo a v noci z podělí na úterý dokonce slabě sprchlo z teplé fonty táhnoucí od západu (odpoledne už ale byla země stejně vyprahlá, jako den před tím, protože počasí vylo slunečné a dosti větrné. Přes slabý déšť začíná být velké sucho - objevují se požáry způsobené lidskou neopatrností. Dá se říci, že biologicky nastalo léto - vylíhli se krkavci na Bořni a v lesích už jen zbývalo aby se zápoj korun zatáhl závojem plně rozvitého listí dubů a jasanů. V úterý jsem zaregistroval kvetení dubů v Bílině. Poslední paprsky světla v lesním podrostu ještě využívají hrachory lechy a ptačince velkokvěté. Ptačince svojí bělostí nahradily povadlé sasanky hajní. Podél řeky Bíliny mezi Hostomicemi a Rtyní jsme zaregistrovali hromadné kvetení blatouchu bahenního. Na vlhké louce pod Tobiášovým vrchem jsem zaregistroval růžově bílé květy řeřišnice luční a dva druhy žlutých pryskyřníků. Registrovat se dal také začátek kvetení trav. Navštívili jsme rovněž Oblík na okraji naší oblasti. Tam nás zaujaly modré květy lnu vytrvalého a bílé květy rožce rolního stejně jako trsy květů heřmánkovitých rostlin, či vrba vypouštějící semena. U vody se dále nahromadili obojživelníci - nejnápadnější jsou na břehu posedávající skokani skřehotaví a stále nechybí ropuchy obecné. Ve smrku na skalce se zahnízdil zvonek - samička zde trpělivě vysedává na čtyřech vejcích. Pokud nám naše snahy nenabourá kočka, budem vývoj mladých zvonků sledovat. Během našeho výletu Do Českého Švýcarska jsme viděli kvést zajímavý podbílek šupinatý, knotovku červenou a devětsil bílý - rostliny, které v naší oblasti neznáme a také méně hojný šťavel kyselý a mokrýš střídavolistý.
Karel M. 27.4. 2007
Nikdy se nedá nic přesně předpovědět. A v současné době se často bortí představy o našich znalostech a schopnostech předpovídat věci přírodní s přesností, která by se na první pohled očekávala od nastoupeného třetího tisíciletí. To jsme si určitě moc dobře ověřili u uplynulé zimy-nezimy, a místo očekávaného jarního počasí, kdy jsme si říkali “jen aby mrazy nepřišli až teď v dubnu“, nasadil duben počasí takřka letní, a navíc i hodně suché. A tak se jistojistě už zas dost tvorečků stalo obětí jarních požárů trávy i křovin, které lidé úmyslně či neúmyslně zavinili. Minulý týden přinesl takřka přesně to, co se čekalo, máme-li na mysli návrat zejména v Africe zimujících druhů ptáků. Objevili se tu tedy budníček lesní, pěnice hnědokřídlá, a dokonce prý už byla slyšet i pěnice slavíková. Začínají cvrčet i cvrčilky zelené, vzdáleně připomínající cvrčení hmyzu – to ovšem jen u ledabylého poslechu jejich hlasového snažení. Do ptačí diskotéky se zapojují i ptáci, kteří tu mohou být od poloviny dubna, ale ne vždycky se hned pustí do zpívání. To platí zejména o rehku zahradním. Zato pěnice pokřovní už o sobě dává vědět alespoň dva týdny. Navíc se dají právě teď pozorovat třeba slavíci modráčci, kteří žijí po většinu roku poměrně skryti v rákosí, nyní se ale ukazují často ve své skutečné kráse při obhajování hnízdních revírů. Zatím nepříliš nadějné zprávy přicházejí o čápu černém. V zimě jsme mu sice obnovili za značné pomoci bílinských myslivců hnízdo instalováním podložky a částečnou “hrubou“ stavbou, což sameček vzal jaksi samozřejmě, ale zato se mu nevrátila doposud partnerka. Byl by to po nejméně 12 letech první rok bez hnízdění, ale co nadělat? Nezbývá než doufat, že se vše v dobré obrátí. Přestože zatím čekáme na další druhy, které se tu zatím neobjevily, nebo se tiše teprve usazují (nejsou doposud slyšet krutihlavi, neslyšeli jsme ještě slavíka obecného, kukačku), jiné už mají za sebou hnízdění a můžeme tedy spatřit i jejich již létající mláďata nebo je alespoň vidět v doprovodu rodičů. Takže už jsme zaregistrovali mláďata kachny divoké, zvonka zeleného, a také již solidně létající straky obecné. Určitě s naším malým počtem pozorovatelů nestíháme dostatečně objektivně posuzovat dění v celém vymezeném regionu. Tak nám například unikl přílet bělořitů šedých, kterých už je v lomu docela dost, nebo konipasů lučních, jen okrajově jsme zaregistrovali jarní tah bahňáků, a určitě i jiné jevy nám utíkají mezi prsty. Tak bychom přivítali každého, kdo nám spolehlivé informace může nějak předat. Příroda si určitě zaslouží, abychom se jí věnovali. Zdaleka neznáme všechno, a pokud bychom si mysleli že ano, nebo pokud se hloupě nadouváme, že takovéto bezpředmětné zkoumání my, páni tvorstva nepotřebujeme, vracíme se do dob minulých a zapleteme se znovu do slepých uliček lidského či nadlidského myšlení a jistě se pak dočkáme dalších ran, které nás zase vrátí zpátky na zem.
Míra H. 26.4.2007
|
