|
Deník přírody - 31.9 - 6.10.2006
Nastal deštivý podzim. Pouze poslední zářijový den měl charakter slunečného dne, kdy se ještě podařilo nasnímkovat hmyz sající z květů. Další dny jeden jak druhý byly zatažené pouze s občasnou větrnou oblačností, někdy s krátkými přestávkami pršelo i půd dne. Teploty odpoledne klesly i na 15 °C (maximum kolem 18°C), noční se pohybovaly kolem 5 - 8°C. Přineslo to zlepšení rozptylových podmínek, zejména množství prachu silně pokleslo. Příčinou vylo ustoupení tlakové výše pod náporem oblačných front od západu a jihozápadu. Většina stromů je stále ještě zelená nebo má část listí zežloutlou. Hromadně se uvolňují ořechy z pukajícího zeleného oplodí u ořešáku královského. Šišky na jedlích se již po utržení rozpadají na jednotlivé šupiny, pod borovicemi se po poryvech větru uvolňují předloňské šišky, které teprve letos dospěly do stadia zralosti. Než spadly na zem uvolnila se z nich semena. Například pod borovicí pružnou rostoucí v sídlišti Pražská II se chodník mastí rozšlapanými olejnatými až půlcentimetrovými bezkřídlými semeny, vypadlými z protáhlých silně pryskyřičnatých šišek. Na změnu počasí zareagoval platan javorolistý u husitské bašty tím, že se z něho začala intenzivně odloupávat plátovitá borka v kusech až 40 x 20 cm velkých. Snad již tradičně na předchozí babí léto zareagovaly některé jírovce, které vykvetly a nasadily nové listy. Pod týmiž stromy se dá letos sbírat poměrně slušná úroda kaštanů - zdá se, že letošní rok přeci jen tolik nepřál klíněnce a jírovce tak dokázaly vytvořit již dost velké množství dostatečně velkých plodů. Kaštany jsou oblíbeným objektem dětských her, lze je i sbírat a po usušení v zimě podávat vysoké a černé zvěři na zpestření potravy. Stále ještě kvetou některé rostliny, například vlaštovičník větší nebo sedmikráska. Liána přísavník pětilistý (psí víno) se již zbavila listí, zatímco její příbuzná přísavník trojlaločný má ještě většinu listí zelenou a pouze některé listy se barví do nádherné karmínově červené barvy. Živočichům všeho druhu začíná krušnější část roku, kdy se budou omezovat zdroje potravy, budou klesat teploty a zkracovat se den. Někteří z nich to přežijí v hibernaci, takže potravu přijímat vůbec nebudou, někteří budou žít z vlastnoručně nashromážděných zásob potravy, někteří už radši odtáhli jinam a ty největší bojovníci se budou protloukat jak to půjde. Teď využívají bohatých podzimních zdrojů k tomu, aby si vytvořili dostatečné tukové zásoby. Některé druhy drobných ptáků se sdružují do velkých hejn ve kterých táhnou krajinou mezi poli. Už je zase více vidět sýkorky, strnady, stehlíky, brhlíky, sojky, vrabce, kosy, straky, strakapoudy a káňata. Na silnicích je teď stále více vidět přejeté ježky, kteří intenzivněji putují za potravou. Obzvláště jde o letošní nezkušená mláďata. Ty nejmenší z letního vrhu pravděpodobně zimu nepřežijí, protože nedokážou nabrat dostatečnou váhu, nutnou pro přežití zimy v částečné hibernaci. Na kvetoucí popínavé rostlině jsem za slunečného počasí prvního dne týdne ještě zastihl několik zástupců dvoukřídlého hmyzu,hledajícího poslední nabízený nektar...
Karel. M 6.10.2006
|
