|
Deník přírody - 16.9 - 29.9.2006
Babí léto s úterními a středečními přestávkami pokračovalo i do třetího a čtvrtého týdne měsíce září. Kromě výše uvedených prostředků týdne, kdy místy intenzivně sprchlo opět nad krajem vládla tlaková výše s průvodními jevy, které tato situace přináší. Už od středy třetího týdne se začaly tvořily ranní mlhy , které se místy rozplývaly až v poledne. Slabý pohyb vzduchu přinesl zhoršení rozptylových podmínek a nad údolními částmi kraje se na pozadí modré oblohy vyrýsoval hnědošedý zákal atmosféry. Ranní teploty se pohybovaly od 10 do 12 °C, odpolední přelézaly 20 - 22°C. Pamětníci tak dlouhé babí léto údajně nepamatují. Kromě stromů, které jsme uvedli v minulém týdnu se žloutnutí listů projevilo intenzivně na javorech babykách, topolech osikách a karmínově červeně až fialově se zabarvilo listí svídy krvavé. Pomalu začínají dozrávat pozdní plané hrušky a jablíčka, pravda hrušky jsou už skoro všechny na zemi , zatím co jablíčka se ještě drží na větvích. Všem ladem ležícím pozemkům v pánevní oblasti vévodí mohutné trsy nebo celé souvislé porosty sírově žlutého kvetoucího zlatobýlu kanadského. Na několika místech v oblasti jsem si všiml, že právě bíle kvete i další cizí "invazní rostlina" - křídlatka japonská. Mirek v třetím týdnu v okolí radovesické výsypky pěkně zachytil výskyt krásně plodící kaliny obecné, kdysi běžného keře. Protože se jedná o věc ne zcela běžnou, rozhodli jsme se věnovat jí dva snímky. Za pozornost rovněž stojí v málo udržovaných lesích hojný výskyt různých druhů chorošovitých hub. Postupným padáním listí se teď lesy prosvětlují a na kmeny je lépe vidět. Návštěva ranního mírně zamlženého leza teď skutečně stojí za to i když hub moc neroste. Zem se v lese začíná postupně barvit padlým listím a prořídlé koruny s barevným listím předávají lesu svit nízko položeného slunce, čímž vzniká neobyčejně kouzelná atmosféra. Pozorování živočichů v tomto období bylo z naší strany skromné, protože nám zaneprázdněnost nedovolila dostat se pořádně do přírody. Během krátké vycházky jsem ještě v Žižkově údolí (správně Čistce) zachytil kvetoucí porost pomněnky bahenní podél potoka Syčivky a na jednom místě porost zevaru vzpřímeného s nápadnými ježatými plody. Ve skalce jsem pozoroval rejdění letošním malých ještěrek obecných, u vody již potkáte akorát skokana skřehotavého. Většina tažných ptáků již naše kraje opustila (zaregistroval jsem ještě například rehka domácího), výrazně se teď v přírodě projevují nápadné straky obecné a hejna drobných přetahujících pěvců, na polích posedává množství káňat lesních lovících vyorané hraboše polní. Nejsou to však tatáž káňata, která u nás žila během léta. Ta letní se teď vyhřívají někde na jihu a ty, co zde vidíme dnes jsou káňata severská, pro které je naše zima snesitelná. o V lese i v parcích opět začíná být výraznější křik strakapouda velkého a sojek a drobné pípavé zvuky indikující brhlíka a sýkory. Sojky si teď vytvářejí zásobárny žaludů zastrkováním těchto plodů do trhlin kůry dubů i jiných stromů. Na sklizeň čeká slunečnice a kukuřičné lány - toho řada zvířat využívá ke zpestření podzimní obživy - především ptáci a divoká prasata. Kuriozitou je zaregistrování dvou uprchlých papoušků v okolí Kozel - bohužel na dálku nebylo možno je identifikovat, oba však byli velikosti korely, jeden zcela žlutý s dlouhým ocasem (patrně korela), druhý naopak zelený. Ke konci třetího týdne jsem ve sklepě rozestavěného domu zaregistroval asi 20 baboček paví oko, kteří se sem uchýlili v domnění, že se jim zde bude dobře zimovat a pod Bořněm jsem na cestičce zachytil chrobáka obecného bezradně se snažícího obrátit na břicho. Uhynulého rejska obecného, který už asi doplatil na ubývající množství hmyzu již oblézali všudypřítomní mravenci.
Karel. M 29.9.2006
|
