|
Deník přírody - 2.9 - 8.9.2006
V prvním zářijovém týdnu nastal v počasí menší zvrat. Po sobotním dešti se obloha začala protrhávat pod vlivem tlakové výše šířící se do našich krajin od jihu. Přineslo to kromě až polojasného počasí intenzivní vzdušné proudění, takže první tři dny bylo i dost větrno. Teploty se odpoledne vyhouply až na 24°C (ve čtvrtek dokonce až na 26°C) ranní zůstaly kolem 10 °C. Tlaková Výše ve čtvrtek na jižním okraji Středohoří vytvořila mlhy zahalující i známé vrchy Milá a Oblík a celé Lounsko a V pánvi dočasně silně zhoršila rozptylové podmínky. Ty se zlepšily hned druhý den při přechodu fronty, který byl spojen s větrem a zataženou oblohou. Při procházce po posečené a znovu se zelenající louce jsem zahlédl pár zajímavých přírodních výjevů. Stále kvete kakost a jitrocel (jak širokolistý, tak kopinatý), pcháč oset, na břehu blízkého potoka pak kostival lékařský. Na kameni v potoce se doslova rozvalovala obrovská samice skokana skřehotavého, větší jsem asi ještě neviděl, zajímavé bylo i její zbarvení - její příslušnost k zeleným skokanům naznačoval hlavně typický zelený podélný pruh uprostřed zad. Nedaleko se na květu jitrocele pásl méně známý a menší druh zlatohlávka - zlatohlávek tmavý. Zbarvení je pro obecně přijatou pžedstavu zlatohlávka netypické, ovšem tvar těla je se známějším a větším zlatohlávkem zlatým naprosto srovnatelný. Na dalším stonku se v pěnovitém hnízdě skrývala larva pěnodějky. Po dešti se objevili i drobní slimáčci polní, relativně rychle lezoucí obávaní škůdci. Dvakrát jsem se na louce setkal s velikou kobylkou zelenou snažící se uprchnout pomocí skoků podporovaných zelenými křídly a pod nohami mi uskakovaly desítky sarančí zelených . Při managementové údržbě vršku Kostrlíku jsem na několika keřích našel pavučinu pavouka křižáka obecného, takže můžete srovnat v několika posledních třech týdnech zachycené druhy křižáků (obecného, čtyřskvrnného a pruhovaného). Bohužel na silnicích pokračuje masakr nezkušených divokých zvířat spojený s jejich podzimními migracemi. Na silnici Louny - Most u Bělušic jsme zaregistrovali přejetou mladou lišku, o kus dále mezi Odolicemi a Ranou to bylo divoké prase a mezi Žichovem a Chrámci u lesa Svinky to opět byla liška. Tyto smutné obrázky tentokrát nepřinášíme, protože Vám nechceme kazit náladu. Z oboru geologického tentokrát přináším obrázek konkrece minerálu markazitu - disulfidu železnatého, vyvětrávající přímo ve stěně jednoho z těžebních řezů v podloží uhelné sloje. Na konkreci jsou patrné krystalové plochy. Nedaleko odtud v podloží sloje vychází na povrch těleso na jíl zcela přeměněné vulkanické horniny - znělce. V oligocénu tvořilo malý vršek, na jehož svazích se usazovaly zvětralé úlomky této horniny i hornin jiných. Tyto úlomky spolu s tmavším jílovitým pojivem vytvořily dnešní zajímavou usazenou horninu - jílovcový konglomerát (slepenec).
Karel. M 8.9.2006
Po větrném a rozhodně ne pohodovém konci srpna se několik málo dní vyvedlo, takže jsme je využili ke kontrolním odchytům v rákosových porostech. Kromě rákosníků, již zjevně různého původu, se podařilo pochytat a okroužkovat moudivláčky, pěnice černohlavé, červenky i budníčky menší a větší. Radost nám udělala i cvrčilka slavíková, hodně skrytě žijící ptáček, příbuzný rákosníkům a pěnicím. S protahujícími hejnky ptáků se často objevují i krahujci obecní, neúprosně si vybírající svou daň v podobě ulovených ptáků. Jako každý dravec ale upřednostňuje lov nezkušených, poraněných, nedorostlých jedinců s horší reakcí na objevené nebezpečí. To samozřejmě není stoprocentním pravidlem, ale v zásadě to tak je. Už téměř úplně odezněl ptačí zpěv. Hlasy, kterými se nyní ptáci ozývají, už můžeme spíše řadit k vábení nebo varování, slouží tedy k varování před nebezpečím, k vzájemnému svolávání, k upozorňování na nalezenou potravu. Ale ani tady není vždy vše přesně podle jakési šablony – rehci domácí, červenky a někdy i jiní ptáci za pěkných podzimních dnů přednášejí své typické popěvky. Nevím, jestli už se podařilo tento jev spolehlivě objasnit, ale osobně se mi nejvíc líbí vysvětlení, jak ho podává ornitolog Veleslav Wahl (popravený v padesátých letech v politickém procesu), že totiž někteří ptáci zpívají prostě z radosti ze života. Toto tvrzení tedy jednoznačně a ne úplně vědecky hájím – jednak z úcty k onomu ornitologovi, jednak proto, že se mi prostě líbí. Někdy je třeba čistou vědu poněkud pošoupnout a upřednostnit hezkou myšlenku. V září také začali myslivci lovit divoké kachny. To se projevuje nejvíce tím, že vodní ptáci se dávají do pohybu, nejen za účelem tahu do příznivějších oblastí, ale také vyhledávají klidnější a bezpečnější vody, kde se neloví. Bývají to ojedinělé rybníčky i potůčky, často také ale voda ve městech a zabydlených oblastech, kde se lovit nesmí. Takovou typickou vodou je třeba duchcovská Barbora, různé nádrže na povrchovém dole, ale i řeka protékající Bílinou. A právě proto se už nad řekou ve městě prolétlo hejno kormoránů, z vody na vodu putují volavky popelavé, v příznivých místech se seskupují kachny březňačky, a ojedinělé rákosinky se občas na chvíli stanou lovištěm či nocovištěm drobných ptáků, kteří putují za obživou.
Míra H. 8.9.2006
|
