|
Deník přírody - 19.8.2006 - 25.8.2006
V tomto týdnu pokračovala tendence počasí z minulého týdne. Počasí bylo proměnlivé, zpočátku týdne spíše oblačné a deštivé, ke konci týdne přibývalo slunečných dní. Odpolední teploty většinou příliš nepřekračovaly 20°C i když byly i dny s 23 - 25°C. Během týdne sprchlo asi 2 - 3x, obyčejně krátce ale velmi intenzivně. Stromy se pomalu vzpamatovávají z červencového sucha, takže zasychání nepokračuje. Spíše jsou teď zřetelné podzimní procesy především zrání plodů. Nejnápadněji se to projevuje na červenání plodů růže šípkové, hlohů a jěřábu obecného, modrání plodů na bezu černém a slivoni trnce, nalévání ořechů a oříšků na ořešáku královském a lískách a žloutnutí a hnědnutí plodů na lípách a javorech a habrech. Nejvýraznější jsou ale určitě bílé plody pámelníku bílého. Na loukách Stále kvete například mrkev obecná, lnice květel, řebříček lékařský, chrastavec, chrpa rolní, máčka ladní, bělotrn kulatohlavý, objevil se jestřábník okoličnatý, evergreenem je například sedmikráska chudobka. Na vlhčích loukách stále kvete sléz lesní a kakost luční. Břehy vod zdobí fialové květy kypreje vrbice. I když správný houbař sbírá houby po celý rok lze o tomto týdnu díky předešlým srážkám hovořit o zahájení houbařské sezóny. Plodnice různých hub se objevují všude, kde je nějaký zbytek rostlinné hmoty na které žijí a tak můžeme najít například obrovské plodnice choroše šupinatého přímo na dvoře Gymnázia, kde vegetují na starém jírovcovém pařezu, jehož zbytky jsou dnes již sotva patrné. Houbaři hlásí ze středohoří už i řadu jedlých hub. Do zahradního bazénku nám přiletěl samec potápníka vroubeného, díky slunci se nám ho podařilo vyfotografovat s neobvyklým zelenavě kovovým nádechem krovek. Na Kostrlíku jsme na vzrostlé lnici nalezli výraznou samici pavouka křižáka čtyřskvrnného. Pozoruhodné bylo, že mravenci po ní lezoucí ji vůbec nevzrušovali. Ve skalce jsem pozoroval již evidentně letošní mláďata ještěrky obecné. Mimořádně se musím zmínit také o geologických fenoménech. I když většina jevů je více méně trvalá, občas se vlivem přírodních procesů nebo lidské činnosti objeví nový pohled do země a odkryje se něco nového. Nejčastěji tomu tak bývá na povrchovém lomu Bílina, kde se těží hnědé uhlí. Tentokrát zde těžba uhlí odkryla ve fotogenické pozici regionální geologickou strukturu zvanou zlom Viktoria. Tento zlom vytváří výrazný skok (pokles) v hnědouhelné sloji. Dva pohledy na tento přírodní úkaz Vám přinášíme.
Karel. M 24.8.2006
S postupujícím podzimem se zase poněkud ztížily podmínky pro život zvířat v přírodě, prozatím zmenšením jejich životního prostoru. O tom jsme se zmínili již minule. Protože často zůstanou vegetační kryty pouze těsně u silnic, vzrůstá i nebezpečí střetu vozidel se zvěří. Někdy z toho mají řidiči radost, jsou i takoví, kteří si libují v honičce s vyděšeným zajícem, oslněným v noci dálkovými světly, ale pokud jim vběhne do cesty srna nebo divočák, končí to špatně pro zvěř, ale často i pro vozidla. A tak by asi na místě bylo poněkud více ohleduplnosti (přesto však neviníme všechny řidiče z úmyslných střetů). Často takový nepříjemný následek způsobí mladá, nezkušená zvěř, která se doposud s blízkostí nebezpečí silnic nesetkala – dokumentujeme to i snímkem zabité mladé lišky, tu jsme nalezli u Braňan. V předpolí dolu jsme také viděli mladé labutě, poklidně plující na hladině v důlní propadlině. Ale na vodách se již čím dál častěji objevují ptáci, kteří přeletují z jedné mokřiny na druhou. A to tím spíš, že začala doba lovu kachen, a ptáci často vyděšeně přeletují po krajině, aby nalezli kousek klidného místečka pro odpočinek i obživu. Naštěstí dnešní myslivci nevěnují tolik úsilí lovu drobné zvěře, jako to bývalo v minulosti, a tak se životní podmínky poněkud zlepšují, také díky tomu, že se snad zlepšuje i dohled na čistotu vody.
Míra H. 25.8.2006
|
