|
Deník přírody - 12.8.2006 - 18.8.2006
Počasí tohoto týdne vypadalo jednoduše řečeno letně. Odpolední teploty se pohybovaly od 20 (z kraje týdne) do 27°C (koncem týdne). Začátek týdne byl spíše zamračený s občasným deštěm ke konci týdne bylo až polojasno a ve čtvrtek se už začaly zhoršovat rozptylové podmínky. Na řadě stromů se bohužel odrazila červencová sucha. Zejména javory mléče místy vypadají jako by byl již podzim - listí je uschlé. Hnědne od konců laloků směrem do středu listu. Listí začíná padat rovněž z jírovců, zde je ale důvodem klíněnkové napadení. Jírovce jsou teď celé hnědé. Většina ostatních dřevin nápor sucha vydržela, samozřejmě s výjimkou již v minulých týdnech jmenovaných nově vysazených stromečcích na rekultivacích, kde zaschnutí postihlo velké plochy často bez rozdílu druhu. Je to k nevíře, ale stále ještě najdeme v přírodě rostliny, které vesele kvetou, ba co více začaly kvést teprve v tomto týdnu. Z těch kvetoucích si každý všimne různých druhů, kvetoucích žlutých jestřábníků, modré čekanky, fialového sléze, bílého řebříčku dá se zaregistrovat i druhé kvetení smetánky lékařské. Zajímavostí je poměrně hojná vysoká květina s latou nenápadných růžových květů s kouzelným názvem sadec konopáč, jejímiž hlavními opylovateli jsou pestřenky. I když na chmelnicích již můžeme vidět na chmelu šištičky, v přírodě chmel otáčivý teprve začíná kvést hrozny žlutozelených květů. Díky dešťům to začíná být zajímavé v lese i pro sváteční houbaře. Zajímavá houba vyrostla na starém jasanové pařezu, bohužel se mi ji nepodařilo určit.
Karel. M 17.8.2006
Tak se zdá, že spousta věcí se v přírodě začíná otáčet nazpátek k tiché zimě. Ta je sice ještě daleko, ale některé jevy už ji nepřímo ohlašují. Vyjma ojedinělých hnízdění některých otužilých druhů ptáků už jsou všechna mláďata vyvedena, a některá už dokonce se svými rodiči opustila naše země. Ani jsme možná nepostřehli, že na přelomu července a srpna zmizeli z našich sídlišť rorýsi. Hlasitě ohlašované průlety jejich hejnek po obloze jsou nenávratně pryč a tito ptáci jsou již daleko na své cestě až do jižních končin Afriky. Také byl čas pelichání a v tom období se aktivita ptáků výrazně snižuje, neozývají se a mnoho se jich stěhuje do rákosin a jiných míst bohatších na potravu, což jsou různé porosty s bobulovitými keři, zaplevelené plochy, ale i sady s ovocem nebo i obilná strniště. S odchyty jsme se proto přesunuli hlavě do rákosin. Na radovesické výsypce nám v síti uvízli například mladí modráčci středoevropští, linduška lesní, rehek zahradní, rákosníci obecní, strnadi rákosní, bramborníčci černohlaví jiné běžnější druhy. Kromě toho jsme pozorovali bekasinu otavní, kulíky říční, vodouše kropenaté. To jsou zástupci bahňáků, kteří už přetahují do svých zimovišť. S malými i většími migracemi savců také musíme počítat. Někteří se stahují z rozoraných polí do jiných ploch, ať už jsou to divočáci, kteří přišli o krytinu v pšeničných lánech, myšovití hlodavci se stáhnou i do lidských obydlí, a mláďata některých druhů zvířat si prostě musí najít své místo pod sluncem, když je staří od sebe odpudí. Na přelomu měsíců také vrcholila srnčí říje, období, kdy srnci vyhledávají srny a snaží se s nimi pářit. Stále řidčeji se nyní ještě můžeme setkat se srnci, kteří honí srny, a to je také navzdory představám o srnčích rodinkách jediné období, kdy tuto zvěř vidíme v párech. O životě srnčí zvěře si toho více povíme ve speciální části, a tam si také tyto projevy objasníme zevrubněji. Někdy se zdá, že člověk nemůže nic zajímavého pozorovat, když není v nějaké přírodní rezervaci nebo v divoké džungli. To je ale velká mýlka. Některé zajímavosti můžeme objevit i ve svém obydlí, jako jsme například objevili křižáka pruhovaného v garáži. Je to pro českou faunu druh poměrně nový, spolu s jinými pavouky (např. třesavkou) se k nám dostal z jižních oblastí Evropy a je odrazem postupujícího oteplování našich krajin. Také nesmíme zapomenout, že hezké chvíle v přírodě může přinést i pohled na obyčejné rostliny. To už vám nabídl Karel v minulých příspěvcích, třeba o bodlácích. Mně zas udělal radost pohled na trsy kvetoucích starčeků, a jen hloupý životní chvat brání, aby hezkých pohledů na jevy i tvory okolo nás bylo víc, abychom je stačili vnímat a aby nám přinesli potěšení, chuť do života a …
Míra H 17.8.2006
|
