|
Deník přírody - 8.7.2006 - 14.7.2006
Že trvá léto je nesporné - hovoří o tom hlavně teploty dosahující každý den hodnot mezi 25 a 30°C většina dní byla jasná až polojasná v úterý atmosféru zvlhčil noční déšť . Začátek července byl tentokrát netypický - obvykle je chladný a deštivý - tentokrát jsme si snad ani hezčí počasí na začátek prázdnin nemohli přát. Kvetení se přesunulo již prakticky výhradně do oblasti luk polí a mezí, výsypek a zanedbaných rumišť. V lesích je již pro většinu bylin příliš temno. Na lukách stále kvete řada vikvovitých rostli, zejména různé druhy jetelů, vojtěška, tolice a čičorka. V závislosti na vlhkosti louky se pak vyskytují různé typy "bodlákú" - pcháče, mléče, bodláky, bělotrn atd. Na čerstvých výsypkách bují merlíkovité rostliny a již předminule popsaný heřmánkovec nevonný spolu s vrbovkou úzkolistou. Na přistíněných zanedbaných místech začínají dominovat mohutné rostliny lopuchu plstnatého s šedivými poupaty a nádherně fialovými květy spol s kopřivou dvoudomou. Na trávnících se objevila také modrá čekanka na suchých mezích fialová chrpa rolní a žluté květy vratiče obecného spolu s rozličnými jestřábníky a starčeky a třezalkou tečkovanou. Pro nedávno rekultivované suché plochy jsou teď typické štětkovité trsy nízké trávy - ječmene myšího, které již oplývají množstvím osinatých zralých klasů a hojné porosty mrkve obecné kvetoucí hustými bílými okolíky. Skončilo období třešní, i když z třešní ptáčnic se ptáci ještě nějakou dobu budou moci radovat. Ve městě dozrávají moruše - malinovité plody lze vidět jak na moruši bílé , tak na moruši černé - morušové stromy v Bílině rostou cestou na Kyselku podél řeky Bíliny a také například kolem Domu dětí a mládeže. A když už jsme u malin - maliníky na okrajích lesních pasek již také dávají hojnost sladkých plodů. Dozrávají i některé plody na ostružinících podél železničních náspů a cest. Plejáda rostlin však tím není zdaleka vyčerpána, některé vytrvalejší si necháme na příští týden. Kromě obtížných bzikavek se začali i v našich krajích objevovat letošní komáři pisklaví rušící klid spáčů u otevřených oken. Naši drozdí dorostenci se už nevešli do hnízda a náhle je v sobotu opustili. Troufám si tvrdit, že teprve v tomto týdnu se na loukách a v lesích objevilo větší množství motýlů - bylo vidět několik druhů bělásků, hnědásky, babočky paví oka i babočky admirály. Expanze létajícího hmyzu vlivem vyšších teplot zvýšila aktivitu ptáků, kteří se tímto hmyzem živí - rorýsů, jiřiček a vlaštovek a břehulí. Zajímavé je v tomto ohledu zjištění jaký pozitivní vliv na rozšíření některých z těchto ptáků má důlní podnikání a městské podmínky. Kolonie břehulí říčních se tradičně uhnízdila na prvním skrývkovém řezu na povrchovém lomu Bílina - určitě je zde nejméně 30 hnízd v hlubokých norkách vyhrabaných ve výšce kolem 15 - 20 m přímo v řezu obřího kolesového rýpadla. Na západní stěně výškové budovy ředitelství Dolů Bílina se v okenních výklencích zase usadily desítky párů jiřiček obecných. Pro sídliště pražské předměstí jsou zase typická hejna rorýsů obecných s pronikavým vřískotem proletující mezi panelovými domy jako mezi skalisky. Vlaštovky obecné naproti tomu jsou vázány na venkovské prostředí - stodoly a kravíny a můžeme je pozorovat právě v menších obcích, zatímco ve městě je nespatříme. Do střední Evropy se tito ptáci rozšířili právě díky člověku. Na vesnici můžeme navečer pozorovat jejich skupiny, jak se vysoko na nebi honí za létavým hmyzem spolu s jiřičkami, nebo je spatříme na drátech elektrického vedení švitořící v drobných skupinkách. Úžasné je pozorovat jak vlaštovky za letu pijí - v prudkém letu neustále švitořící ptáci prolétnou těsně nad hladinou vodní nádrže, aby jen špičkou zobáku nabraly pár kapek z hladiny a nerušeně pokračovaly v letu. Na zem tito ptáci usednou pouze za účelem nabrání vlhké hlíny za účelem stavby hnízda.
Karel. M 14.7.2006
V odchytech ptáků jsme zatím nepolevili,
a tak se nám konečně začali chytat mladí, tedy letošní ptáci ve větší
míře než dosud. Je to dobré znamení, protože dosvědčuje, že poslání
přírody spočívající v reprodukci druhů bylo splněno, a že
tedy byla společenstva jednotlivých druhů posílena o mladé jedince,
kteří se už příští sezónu ve většině případů do rozmnožovacího
procesu zapojí. Tak tedy můžeme na snímcích představit mladé
jedince ťuhýka obecného, bramborníčka
hnědého, hýla obecného,
dlaska tlustozobého a pěnice vlašské.
Všichni tito ptáci se liší od dospělých různými znaky, které ale
budeme popisovat až v odborné části. A všichni tito ptáci byli
chyceni na radovesické výsypce, či v jejím nejbližším okolí. Zachráněno bylo i mládě černého
čápa ze zříceného hnízda, o kterém jsme psali, protože
iniciativy se chopili bílinští myslivci, zhotovili narychlo podložku
pro náhradní hnízdo a zdravé mládě na ní vysadili. Tím ho zachránili
před možným útokem divočáků či lišky a podle posledních zpráv
bylo mládě již vzletné. Dospělého čápa jsme zastihli na retenční nádrži
v Hetově a na hodně velkou vzdálenost jej vyfotili. Celou řadu přírodních výjevů samozřejmě
fotografovat nestihneme, odehrávají se často rychle, v podmínkách
nevyhovujících pro pořízení snímků. To byl třeba případ velké
samice krahujce
obecného, která zaútočila na hejno špačků
dospávajících v rákosí a před mými zraky si ze vzdálenosti 5
metrů jednoho odnesla. Ale také se jako predátor projevila kočka domácí,
která se vyšplhala k hnízdu s mladými kosy černými.
Ti naštěstí už byli tak velcí, že se z hnízda rozlétli, ale
jedno mládě přece jen zaváhalo a stalo se obětí tohoto útoku. Povyk
staré kosice byl tak silný, že se na událost přilétly podívat i dvě
straky obecné,
a i ty spustili silný varovný křik, přestože i ony mívají nejedno
kosí hnízdo na svědomí. Mláďata mají pochopitelně i savci, ale ti se většinou ukazují daleko méně, než většina ptáků, a tak máme zatím s „lovením“ snímků trochu problémy. Tak se nám podařilo vyfotit pouze mladého srnce, který ovšem už je na světě nejméně rok, možná i dva, a neoplývá nijak výstavním parožím.
Míra H.14.7.2006
|
