|
Deník přírody - 23.6.2006 - 30.6.2006
Týden pokračoval v podobném duchu jako minulý - byl ve znamení přílivu horkého vzduchu a tak denní teploty běžně překračovaly 25 místy i 30°C a v noci kolem 14 - 17°C. V druhé polovině týdne se poněkud ochladilo během přechodu dvou front na kterých pršelo. Při pozorování flory nás tento týden zaujalo okolí polí se zrající řepkou a kvetoucím obilím a blízká luka. Kolem pole se objevila řada heřmánkovitých rostlin např. heřmánkovec nevonný, heřmánek terčovitý a různé plevele typu pcháč oset. Ve stínu alejí polních cest se bylo možno setkat s ptačincem hajním a tam, kde bylo vlhčeji, daly se objevit květy mohutného šťovíku klubkatého. Sušší trávníky začaly rozkvétat léčivým řebříčkem obecným, žlutým svízelem siřišťovým a bílým svízelem povázkou Na loukách se objevila čičorka pestrá - krásná vikvovitá rostlina. Probudilo se také mnoho důležitých rostlin u vody - přímo na hladině rozkládá listy i květenství rdes vzplývavý a kolem břehů začal dominovat orobinec širokolistý. Horní část jeho květů - doutníků je tvořena prašníky(žlutá až hnědožlutá , spodní (zelená) bliznami. Na podzim zelená část zhnědne - vznikne tak známý doutník. Mezi stromy v tomto týdnu každého zcela určitě zaujaly lípy, zejména lípa velkolistá, která intenzivně kvetla a voněla snad ve všech polohách. Zajímavou asociací rostlin rozkvetla i stanoviště na výsypkách a skrývkových řezech Dolu Bílina - husté porosty zde vytvořil heřmánkovec nevonný a fialově kvetoucí vrbovka úzkolistá doplňované nenápadnými rdesny. Všichni návštěvníci plaveckých bazénů a koupališť si už zajisté všimli přítomnosti obtížného hmyzu - bzikavky dešťové lidově zvané "hovado" jejíž samičky s oblibou sají lidskou krev za toho nejparnějšího počasí. Zahdradní sudy s vodou a kaluže se zaplnily larvami komárů pisklavých. Mezi porostem vrby bílé jsem pozoroval několik exemplářů zvláštního brouka vrbaře čtyřskvrnného. Budeme vás teď zásobovat pravidelným zpravodajstvím z drozdího hnízda - v polovině týdne se z vajíček vykulila holá drozdí mláďata. V pátek minulého týdne a začátek tohoto pro nás byl rovněž ve znamení záchrany malého poštolčího mláděte, nalezeného na rušné ulici před naším sídlem. Marně jsme hledali hnízdo odkud mládě vypadlo, abychom jej tam vrátili. Po rodičích se také slehla zem, takže nezbylo, než mládě krmit a posléze nu sehnat umístění v záchranné stanici. Vše se povedlo a z malého dravečka snad brzy bude samostatný pták.
Karel M. 29.6.2006
Po dalším týdnu letních veder přišly opět prudké lijáky a bouřky. A zase to nejhůře odnesli tvorečci, kteří se nemůžou se svým potomstvem ukrýt. Tak jsme našli opuštěné hnízdo pěnice slavíkové, a některé ptačí páry po ztrátě svých hnízd s vajíčky nebo i nevyvinutými mláďaty opustily svá hnízdiště a již se neukázaly. Také ptáci, odkázaní na dobré potravní možnosti, nedopadli nejlépe, což jsme zaregistrovali u krutihlavů obecných, i když jsme je ve dvou budkách nalezli. Ale mláďata ptáků i savců, která se již mohou samostatně pohybovat, se už dokáží nepříznivému počasí ubránit. Na Radovesické výsypce jsme viděli srnu se srnčetem starým asi dva týdny, mladí bramborníčci černohlaví se po celých rodinkách, tedy i se svými rodiči pohybují ve vyvinutém rostlinném krytu, tedy v křovinách nebo rákosinách. Mláďata samozřejmě nejsou tak pestrá jako samečci, ale samičky vypadají ještě nenápadněji. Rehek domácí ukrýval svá mláďata v hromadě kusovitého jílu, což se vlastně podobá jeho původnímu prostředí skal a sutí. Na Bílinsku obývá poměrně hojně jak tyto prvotní biotopy (Bořeň), tak druhotné přírodní (lomy a výsypky), tak i druhotné člověkem vytvořené, tedy antropogenní (budovy, skládky materiálu, odstavené stroje a jiné). Tento třetí typ jeho biotopu je v současnosti u nás v republice nejčastější, což vyjadřuje jeho druhové jméno, ale i lidový název „kominíček“. Pěnkava obecná je v šatu samečka krásně vybarvený ptáček, a i přes její hojnost to mnohého překvapí. Protože se nám ji podařilo odchytit, ukazujeme ji zblízka. Dalším úlovkem, který jsme vyfotili, bylo hejno hus velkých v Mariánských Radčicích. Ty ovšem už jsou „vzaty“ z větší dálky. Ale jejich přítomnost na vodách v našem okolí je sama o sobě krásná skutečnost, a ukazuje na částečně pozitivní trend v ozdravení přírodního prostředí.
Míra H. 29.6.2006
|
