|
Deník přírody - 10.6.2006 - 16.6.2006
Počasí se nás v celý týden snažilo přesvědčit o tom, že přeci jen je léto - dočkali jsme se konečně letních teplot s více jak 25 °C odpoledne a s teplými nocemi přes 15 či dokonce 20°C. Způsobila to tlaková výše, která se sem k nám rozšířila u jihozápadu Evropy. Rozptylové podmínky a dohlednost při tom zůstaly z kraje týdně velice příznivé díky slabému větru. Na řadě stromů a keřů vesele zrají plody. Javory a jasany jsou obsypané hrozny okřídlených nažek v již téměř zralé velikosti, zatím ale zelené barvy. Plody se již objevily například na kalině tušalaji a peckovinách všeho druhu. Naopak kvést ještě nezačaly lípy i když podpůrné listeny s poupaty květů již lipové stromy zhusta zdobí. V květu jsou pámelníky bílé (květy jsou drobné a růžové bílé budou až kulaté plody - známá hračka dětí), a také svída krvavá a bez černý. Z minulého týdne pokračuje v kvetení brslen evropský. Mezi bylinami nás zaujmou především krásné bílé liliovité rostliny konvalinka vonná v Bezovce, okrotice bílá v lese kolem golfu na Kyselce a bělozářka liliovitá na Bořni. V lese na Bořni i na Kyselce se stále setkáme smohutným kvetoucím kozlíkem lékařským na Bořni teď dominuje tolita lékařská, na vrcholu jsme taky zdokumentovali "záhoneček" půvabné violky trojbarevné. Kokoříky vonné tamtéž se již honosí kuličkovitými plody. Sušší místa září žlutí různých druhů jestřábníků (květ podobný smetánce). Teplé počasí dalo definitivní impuls ke kvetení trávám všeho druhu. Konečně začíná být vidět také více hmyzu - na vrcholu Bořně nás například přivítali honící se otakárci (ovocní i fenykloví), ploštička pestrá na tolitě lékařské a mravenčí královna spěchající najít vhodné místo pro založení mraveniště. Z nohou jsme museli obrat několik velmi drobných klíšťat. Po cestě z kopce dolů jsme narazili na kovově lesklého chrobáka. Při přehazování hromady kamenů jsem narazil na velikého krajníka a řadu dalších menších střevlíkovitých brouků a mládě užovky obojkové velké jako větší žížala.
Karel M. 15.6.2006
Konečně se počasí přehouplo z velmi nepříznivého až k mnohem letnějšímu, přišly teplé dny a živočichové odkázaní na hmyzí potravu přestali mít nouzi. Pro vyvedené bramborníčky hnědé i černohlavé, hnízdící poměrně hojně v předpolí i na výsypkách, je to životně důležité. A je otázkou, co udělají ostatní druhy. Ťuhýci obecní mají zpoždění ve hnízdění dobré dva týdny, a podobně se to dá čekat i u pěnic, možná rákosníků a dalších druhů. Zatím největší překvapení, ke kterému jsme došli, byla totální absence krutihlavů obecných v hnízdních budkách. Znamená to, že vůbec nezahnízdili ve svých obvyklých dutinách, což se nám za dlouhá léta stalo poprvé. Je otázkou, zda se vrhnou na hnízdění o trochu později, nebo zda letošek úplně vynechají. To ještě zjistíme, ale u volně hnízdících ptáků to bude obtížnější. Podařilo se nám odchytit mlynaříka dlouhoocasého, maličkou roztomilou sýkorku, ale také rozezlenou samičku ťuhýka obecného, která se vehementně snažila uklovnout mi prst. V tenatech pak skončil i drozd zpěvný. Exkurzi za hranice naší sledované oblasti jsme si udělali na Chomutovsko. Na staré důlní lokalitě jsme sledovali mláďata racků chechtavých, hodně nepodobných bílým dospělým elegánům, pozorovali jsme ale i malé potápky černokrké, husy velké, a tradičně jsme část druhů zjišťovali odchytem. Mezi raritky patří odchycený rákosník obecný se znaky albinismu. Na severních svazích jsme mohli pozorovat lišku obecnou s liščetem, v předpolí lomu v Libkovicích zase selátko prasete divokého. Na vnitřní výsypce našli dělnice srnče, tedy mládě srnce. Na Radovesické výsypce krmí mladé konipasi luční, našli jsme i další páry modráčků středoevropských, hojně rozšířen je tu i rákosník obecný, cvrčilka zelená, lindušky luční i lesní, pěnice hnědokřídlé. I užovku obojkovou, vyhřívající se na kusu starého gumového pásma, se nám podařilo objevit, bohužel ne vyfotit. Nejmenujeme ovšem všechny druhy, jen ty, které se právě teď nejvíc ukazují, nebo se projevují akusticky, nebo jsme je třeba jen náhodou zahlédli
Míra H. 15.6.2006
|
