|
Deník přírody - 3.6.2006 - 9.6.2006
V českých zemích se začalo hovořit o tom, že "pokud nám to srpen nezkazí" tak se nám ta zima letos opravdu vydařila". Je to odraz faktu, že teploty začátku června jsou opravdu velmi hluboko pod normálem. V tomto týdnu bylo většinou oblačno až zataženo a příliv studeného vzduchu od severozápadu znamenal nejvyšší denní teploty kolem 14 °C a noční se někdy dostaly i téměř k nule. Neustále je větrno a občas sprchlo, nikoli však výrazně. Teprve poslední dva dny týdne vypadaly jarně a odpolední teploty se vyhouply k 20 °C, když se nad naše území rozšířila tlaková výše. Nejvíce tímto trpí hmyz, kterého je nezvykle málo (vyjma přemnožených komárů v záplavových oblastech na Moravě a klíšťat na loukách v okolí Bíliny). Pod Rozkoší jsme potkali tesaříka dubového a zajímavou dlouhososku . Rostlinstvo si jede po své koleji a teploty jsou pro jeho rozvoj uspokojivé, takže postupně vykvétá řada dalších rostlin a některé další se již honosí zralými plody. Z těch které jsou v reprodukčním cyklu nejdále se zmíním o topolu černém, který v tomto týdnu pouštěl do větru svá vatově ochmýřená trpasličí semínka, naopak kvést začala například borovice vejmutovka. Na začátku je rovněž řada keřů a bylin. Nad Kyselkou na svahu Rozkoše jsme narazili na mohutné kozlíky lékařské. Na svahu Kaňkova se na nás smály mohutné zajímavé květy orlíčku obecného a to jak ve svém modrofialovém, tak i bílém provedení. Na loukách běžně žlutě kvetou jestřábníky se smetánce podobnými květy. Ruderální stanoviště a meze momentálně opanovaly mrkvovité rostliny v čele s bíle kvetoucí krabilicí ve stínu pod stromy pak začíná kvést bršlice kozí noha. Mezi keři jsme na mezích a okraji lesa zaregistrovali nenápadné květy brslenu evropského (o to zajímavější jsou pak na podzim plody) v rozpuku jsou rovněž svídy a dříny a rovněž růže šípková a v nižších polohách i bez černý. První ptačí odchovy mláďat už většinou končí, po lese a mezích hopká a poletuje spousta mláďat kosů, sýkorky při kontrole budky již samostatně odlétnou, své první letošní mladé už z hnízda vyvedli i rehkové domácí a zatím se o ně stále starají. K zajímavým nálezům od vody patří mršina cejna velkého v řece Bílině na Kyselce. Zda sem doplaval sám, nebo ho do řeky jako podměrečného hodil nějaký rybář se už nedozvíme.
Karel M. 9.6.2006
Kontrola hnízdních budek zatím přinesla víc radosti než starostí. Máme
totiž budky poměrně bytelné, s oplechovanými vletovými otvory a
ze silných prken, takže pro většinu predátorů, tedy strakapoudy,
kuny, kočky i veverky
jsou špatně dostupné. A tak nám jedinou větší starost dělají plši
velcí. Zatím jsme je identifikovali pouze ve dvou budkách, a i když
jsme ještě všechny neprošli, podle rozšíření v minulých
letech se dají předpokládat menší ztráty. Snad k tomu částečně
přispěla důsledná předjarní příprava, spočívající v desinfekci
Biolitem.
Daleko horší je to s volnými hnízdy ptáků. Tam se počet predátorů
výrazně zvyšuje. O tom jsme se již v minulých příspěvcích zmínili,
a tak jsme dnes pouze toto konstatování rozšířili o obrázek straky obecné, která představuje
velké nebezpečí zejména pro ptáky střední velikosti, tedy hlavně
drozdovité a měkkozobé. Straka je svým nápadným zjevem, rozšiřováním
hnízdních areálů i změnou chování v posledních desetiletích
velmi zajímavým studijním objektem, a tak by se jí dala věnovat velká
pozornost – ovšem to si vysvětlíme až u popisu druhů na jiném místě. Mnohem nepříjemnější skutečností ovlivňující letošní hnízdění je počasí. Ptáci sami nízké teploty přežijí bez nejmenších problémů, ovšem hrozí jim nedostatek potravy, neboť i poměrně přísně zrnožravé druhy se v těchto měsících živí hmyzem, a zvláště jej potřebují pro odchov svých holátek či kuřátek. Tak se nám podařilo najít již několik opuštěných hnízd, dokonce i rehka zahradního s mláďaty, jejichž rodičům se nepodařilo omladinu udržet naživu. Naštěstí se již lepší předpovědi počasí a tak doufejme, že příroda vše stihne napravit. Na lomech i pískovnách se již usadily břehule říční, vlaštovkovití ptáci hnízdící v zemních norách, které si již vyhrabaly na některých lokalitách. Jejich zmapování a spočítání je dalším naším důležitým úkolem.
Míra H. 9.6.2006
|
