|
Deník přírody - 27.5.2006 - 2.6.2006
Poslední týden května a zároveň první týden června pokračoval v duchu minulého týdne - pohybu jednotlivých front, které řídila talková níže nad britskými ostrovy. Velká oblačnost studených front často s deštěm se tedy střídala s krátkými epizodami nevýrazných tlakových výší, což přineslo poměrně velké teplotní výkyvy během dne a taky poměrně pravidelný až celodenní vítr. Teploty v druhé polovině týdně poklesly na nepříjemné 13 -15 °C odpoledne a 4 °C v noci. Zejména o víkendu na začátku týdne napršelo během dne až 2 cm vody, což vyvolalo povodňové stavy například na Mži a dokonce na Berounce. Pozitivem byly vynikající rozptylové podmínky. Z nově kvetoucích rostlin lze jmenovat především trnovník akát, který je v plném rozpuku v údolích a teprve začíná kvést ve vyšších polohách. Ze stromů, které teprve na květ nasazují již lze jmenovat pouze lípy, které si zatím dávají na čas a čekají až bude k dispozici dostatek opylovačů. V lesích teď začínají kvést především zástupci bíle kvetoucích liliovitých rostlin, většina kvetoucích rostlinek však již pod souvislým baldachýnem nového listí nemá dostatek světla. Hlavní rozvoj probíhá v lučních a stepních biotopech a na prosvětlených mezích. Na svazích Tobiášova vrchu jsme nalezli kvetoucí hvozdík kartouzek, šalvěj luční, mateřídoušku a hlavně hojnost ve větru vlajících ochlupených osin kavylu ivanova - nádherné středohorské trávy. Na lukách vrcholí kvetení jetelovitých - jetelu obecného, plazivého, ladního...... a jim podobných vikví a hrachorů. Zanedbaná místa obsadily zejména bíle kvetoucí mrkvovité krabilice, stále kvetoucí vlaštovičník větší a bohatého vzrůstu začínají dosahovat i kopřivy dvoudomé, které v nižších polohách již začínají kvést. Příští týden patrně začnou metat trávy, které v mnoha druzích vystrčily svá květenství vysoko na zem. Na kvetoucích mrkvovitých rostlinách nalezneme všude hojnou ploštici kněžici pruhovanou a různé druhy páteříčků, vikvovité rostliny intenzivně obletují čmeláci, ale stále je zřejmé, že opylovačů je letos málo., Chladno a vítr tyto dělníky přírody určitě velmi vysiluje a omezuje jejich aktivitu. Zato klíšťata se na vás přisají kdykoli se mihnete v delší trávě nebo si na chvilku do trávy lehnete. V úterý jsme provedli kontrolu 7 budek rozmístěných na svahu Kaňkova nad Výsluním. K naší radosti jsme ve 4 obsazených budkách napočítali 5 vrabců polních, 18 sýkorek modřinek a 10 sýkor koňader. Pohled na 10 mladých v budce je opravdu pohled za odměnu.
Karel M. 2.6.2006
Minule jsme se zmínili o mláďatech modráčků,
dnes se k nim vracíme obrázkem. Není třeba si dělat hlavu s tím,
že není moc vidět – ono to tak skutečně v terénu je, že hnízdečka
jsou ukrytá v porostu takřka dokonale, aby byla chráněna před
zraky „nepřátel“. Stejně je ovšem hnízdo nebezpečný domov pro
mláďata, ale i pro samičku, někdy i samečka, pokud se i on podílí
na vysezování vajíček. A to i u hnízd relativně dobře chráněných,
jako jsou třeba v budkách. U nás na Bílinsku je jistě největším
nebezpečím pro budkové hnízdiče plch velký,
nehojný hlodavec žijící v lesních porostech, který ovšem je
schopen vniknout i malým otvorem do dutiny a vypořádat se tam s ptačí
osádkou po svém. A tak jsme hned při prvních kontrolách budek našli
jednu takto „zpracovanou“, ve změti roztrhaného sýkořího hnízda
zůstaly jen zbytky letek a nožek mláďat. Většina z prvních kontrolovaných budek
ale splnila svůj účel, a tak jsme našli i 12 mladých sýkor koňader
v jedné budce, v dalších ale také mladé modřinky,
brhlíky lesní a vrabce polní.
Ale závěrečný účet si provedeme až po hnízdní sezóně. Jestli
ale máte pod svým opatrováním nějakou ptačí budku, dejte vědět a
zapojte se s námi do sledování dobrých činů k ochraně přírody. Dále jsme prováděli kontrolní odchyty na některých
lokalitách. Tentokrát jsme se zaměřili na křovinaté plochy a výsledky
byly překvapivě milé, i když podmínky k odchytům v posledních
14 dnech zoufalé. Tak přinášíme alespoň obrázek sedmihláska hajního
a krutihlava obecného.
Podařilo se nám odchytit i nádherného samečka bramborníčka černohlavého, ale dešťové spršky nás přinutily nechat
foťáky doma, takže jeho obrázky snad někdy jindy. To nejdůležitější, co můžeme nyní pro
ochranu přírody udělat, je nechat ji v maximálním klidu. Pokud
se někde nyní vysekávají křoviny, provádějí pozemkové úpravy,
dojde k požáru porostu nebo se jinak výrazně zasahuje do přírodního
prostředí, je to spjato téměř vždycky s likvidací menšího či
většího množství hnízd, ptačích i savčích mláďat, ale i dalších
druhů živočichů. A tak se snažme, aby naše lidská škodlivost, často
nevyhnutelná třeba při zemědělských pracích, byla co nejmenší. A
neopovrhujme přírodou, neboť i my jsme z ní vzešli a jsme její
součástí, ať chceme či nechceme.
Míra H. 2.6.2006
|
