|
Deník přírody - 20.5.2006 - 26.5.2006
Čtvrtý květnový týden se nesl ve znamení pohybu jednotlivých front, které řídila talková níže nad britskými ostrovy. Velká oblačnost studených front často s deštěm se tedy střídala s krátkými epizodami nevýrazných tlakových výší, což přineslo poměrně velké teplotní výkyvy během dne a taky poměrně pravidelný až celodenní vítr. Odpolední teploty pak místy vystoupaly až nad 20 °C, ke konci týdne se více zatáhlo a teploty klesly dost pod 20°C. Přes častý déšť zahrádkáři nebyli zcela spokojeni - celkový úhrn srážek nebyl dostatečný na to aby se země provlhčila - vítr obyčejně půdu rychle vysušoval. Jestliže jsme se minulý týden vyjadřovali v tom smyslu, že začaly kvést jehličnany s velkou produkcí pylu, tak v tomto týdnu se tato pylová exploze ještě rozšířila na ostatní druhy borovic a smrků a žluté lemy kolem kaluží se ještě rozšířily. Pamětníci tvrdí, že tolik pylu nepamatují. Již koncem minulého týdne, ale hlavně v tomto týdnu vykvetly hlohy. Intenzivně začaly nasazovat na květ různé druhy trav - je nejvyšší čas na první jarní senoseč. Ze zástupců výrazně kvetoucích rostlin se dají zmínit jetelovité a mrkvovité rostliny na loukách, modrý hadinec obecný a rozrazil ožankovitý a knotovka bílá, vesnovka obecná či jitrocel kopinatý a výrazné žlutě kvetoucí trsy borytu barvířského na mezích a trávnících mezi paneláky, kakost smrdutý, kopretina bílá na loukách společně s vikví plotní a ptačí, rudofialové hvozdíky a bílé jahodníky na teplých stráních. Většinou v umělé výsadbě ve městě do daleka září stromovití zástupci motýlokvětých - bílými hrozny květů začínají lákat hmyz trnovníky akáty a žlutě jsou v největším květu podobné štědřence. V sobotu jsme se vypravili zachraňovat obojživelníky do areálu Dolů Bílina. Povaha ohrožených míst byla odlišná od předchozích let a tomu odpovídala i poněkud jiná náplň odchytu. V centru našeho zájmu tentokrát byli pulci. Jejich přenos je totiž nejefektivnější formou záchrany. Na dvou místech jsme jich nalovili kolem 2000. Bohužel jsme v tom množství nebyli sto rozlišit jejich druhové zařazení, Vzhledem k odlišnosti lokalit mohlo jít jak o pulce ropuch obecných, tak skokana skřehotavého tak i pravděpodobně skokana štíhlého a ropuchy zelené. Mezi dospělci překvapil odchyt tří dospělých exemplářů skokana štíhlého v prostoru předpolí výsypky Pokrok a naprostá absence skokanů skřehotavých (i když během předběžného průzkumu jsme zachytili jejich výrazné hlasové projevy). Protože jsme nelovili přímo na výsypce, ale výhradně v předpolí výsypek, neobjevila se ani ropucha zelená v jiných letech běžná. Nezklamala vlhká zarostlá plocha mezi výsypkou Pokrok a severním svahem lomu - Odchytili jsme zde 4 exempláře kuňky obecné, 41 čolků obecných a 21 čolků velkých. Všichni živočichové včetně zástupců hmyzí říše (potápníci, vodomilové, znakoplavky, larvy potápníků a vážek) byli poté vysazeni do rekultivované vodní plochy poblíž Ledvic na vnitřní výsypce lomu Bílina. Zároveň proběhla průzkumná a kroužkovací akce ornitologická - v předpolí lomu Bílina poblíž bývalé obce Libkovice jsme odchytili a okroužkovali slavíka obecného, moudivláčka lužního, strnada rákosního a rákosníka zpěvného. Všichni tito ptáci jsou typickými obyvateli porostů v okolí vodních ploch, kde odchyt probíhal.
Karel M. 25.5.2006
Kromě
odchytu při transferu ohrožených živočichů se z chytacích akcí
moc nedělo. Takřka stálý vítr neumožňoval použít jemné sítě k odchytu.
Našli jsme několik spadlých hnízd, která nevydržela sice krátký,
ale ničivý náraz větru. Pokud se to přihodí na počátku hnízdního
období, ptáci obvykle zahnízdí znovu. U některých je dvojí hnízdění
normální, někteří už musí zahnízdit podruhé výjimečně. V předpolí lomu se nám podařilo
zastihnout dva ptáky, pro Bílinsko z našeho pohledu i znalostí úplně
nové –
jeřáby popelavé. Ti
se v poslední době díky důsledné ochraně i díky přikrmování
na tahových shromaždištích mírně rozšiřují, ale v každém případě
je jejich zástih moc krásná událost. Na Radovesické výsypce jsme okroužkovali 6 mláďat
modráčka středoevropského,
několik hnízd sledujeme v zahrádkářské kolonii pod Bořněm, hnízdo
s mladými rehky domácími nám zničila zřejmě
kuna skalní. Ani hnízdo budníčka menšího
jsme nemohli vyfotografovat. Je to tak ukrytá stavbička v trsu trávy,
že by na fotografii asi nic vidět nebylo. A tak jsme okolo něj příliš
nešátrali a nechali jsme jej v klidu. Brzy se ale vypravíme do jiných
ptačích domovů, do hnízdních budek, abychom zkontrolovali, jak přispíváme
k udržení ptačí populace i k biologické rozmanitosti. Ale
to už je téma na příště, budek máme na sledovaném území přes
stovku, a tak asi bude o čem psát. Dalších několik set ptačích
budek ošetřují kolegové ochranáři v těsném okolí, i tam se
dají nasbírat různé poznatky. A nemáte třeba i vy ve vašem okolí
ptačí budku, o které můžete něco zajímavého sdělit?
Míra H. 25.5.2006
|
