Deník přírody - 13.5.2006 - 19.5.2006
Začátek třetího květnového týdne nás potěšil poměrně teplým a většinou jasným nebo oblačným počasím. Díky tlakové výši a obrovské produkci pylu větrosprašných hlavně jehličnatých dřevin to alergici neměli vůbec lehké. V druhé polovině týdne se nad naší zemí začaly střídat fronty od západu a atmosféra se vyčistila. Kolem kaluží to pak vždy vypadalo stejně - objevily se zde stále se rozšiřující žluté lemy pylu. Teploty se většinou pohybovaly ve velmi příjemných mezích od 15 do 25°C. Do kvetení se v polovině týdne daly i první jehličnany - borovice lesní a smrky. Oproti loňsku mají týdenní zpoždění podobně jako jako šeřík, kterým bychom letos výročí osvobození rozhodně nemohli oslavit. Z důležitých stromů masivně vykvetl javor mléč, zatímco např. javory mléče jsou již jsou obsypány hrozny velkých plodů. Kolem kvetoucích jírovců na Kyslece se rojí drobounké klíněnky a je zřejmé, že ani letos nedají jinak zdravě vypadajícím stromům šanci. Z keřů vykvetly dřišťály, zimolezy, kaliny a další. Keře často dokládají, že opylovače je možno lákat i na dosti nepříjemný zápach. Louky zaplavila žlutá barva pryskyřníků prudkých a objevily se první květy vikvovitých (vikev plotní, hrachor). Na vlhkých místech se mohutné zelené trsy kostivalu lékařského obsypaly fialovými nebo bílými květy. V živočišném světě jsme zaregistrovali typický obrázek z našich krajů - zahrádkáři nám donesli mladou sotva 15 cm dlouhou užovku hladkou - typického plazího obyvatele sušších mezí pod Bořněm. Zbarvení této užovky poněkud připomíná zmiji a při odchytu se energickými výpady proti ruce tento had brání a někdy i kousne. Proto jej lidé často zabíjejí v domnění, že jde o zmiji. V tomto případě se tak naštěstí nestalo a mládě bylo po prostudování a vyfotografování opět vypuštěno do přírody z dosahu lidí. Užovky se od zmije zásadně liší štíhlejším a delším tělem, hladkými šupinami (zmije je má kýlovité) a hlavně při pohledu do očí hada zjistíme, že užovka má kulaté zornice, zatímco zmije má zorničky ve tvaru svisle postavené čočky, tedy jako kočka při dostatku světla. Od našeho pravidelného informátora L.H. z Bořně jsme se dozvěděli, že mláďata krkavce velkého již postupně opustila hnízdo. Jedno v sobotu, druhé v neděli.
Karel M. 18.5.2006
Někteří ptáci už budou mít hnízdění za sebou. Tak se nám podařilo
okroužkovat mláďata rehků domácích, našli
jsme hnízda zvonka
zeleného i dlaska tlustozobého,
ale z důvodů ochrany hnízda se kolem něj nesnažíme příliš šlapat
a tudíž ani fotografovat. Navíc, mělo-li by být hnízdo dobře
vyfotografováno, znamená to poněkud jej odkrýt, aby bylo dost prostoru
pro přístroj, a nainstalování krytu do původní pozice je většinou
obtížné. A jakékoli odkrytí hnízda pak znamená velké nebezpečí
pro jeho zachování, protože slídivé straky, sojky, ťuhýci, veverky,
někdy i lasičky nebo myšice a jiní predátoři si dobře všimnou každé
nepřirozenosti ve vegetačním krytu, a tchoři či kuny nebo lišky
dokonce dokáží sledovat stopu člověka až ke hnízdu. Využívají
prošlápnutých cestiček v často neprůchodné vegetaci, a pokud
mají zkušenosti, že ve stopách lidí se občas najde i nějaké to
sousto z pohozených zbytků potravy, dokáží ji sledovat záměrně
i za tímto účelem.Tímto odstavečkem
jsem chtěl jednak omluvit absenci fotografií hnízd, jednak upozornit na
to, že každý pohyb člověka v přírodě by měl být dostatečně
odpovědný a nepřinášet s sebou zmar a plenění za cenu pouhé
zvědavosti, nemluvě už o úmyslném poškozování přírodního prostředí.
Každý opravdu odpovědný pozorovatel přírody a milovník zvířat si
to jistě uvědomí a chová se podle toho. Míra H. + Jirka Vaník 8.5.2006
|