Deník přírody - 28.4.2006 - 5.5.2006
Začátek týdne se postaral o zásobu vody pro pučící rostliny a poměrně nízké odpolední teploty - pod 10 °C. Od neděle se však počasí umoudřilo a začalo se postupně oteplovat a první máj společně s celým zbytkem týdne byl slunečný a teplý. Týden lze nazvat týdnem rozpuku. Listí začalo pučet skoro na všech stromech a keřích a do konce týdne se všechno zazelenalo. Zahrady zaplavily bílé květy třešní, o tutéž bílou záplavu se na suchých stráních postaraly trnky, krušina a divoké třešně. Skončilo kvetení jilmu vazu - větvičky se obalily množstvím zelených penízkovitých plodů na dlouhých stopečkách. Teplé stepní stráně Českého středohoří zahořely žlutí různých druhů pryšců a mochen, které doplnily již dříve rozkvetlé hlaváčky jarní a na konci minulého týdne rozkvetlé chlupaté trsy koniklece lučního. Naplno začala aktivita hmyzu i když je patrné, že tuhá zima jej značně zdecimovala - na kvetoucích stromech i lučním kvítí je okřídlených opylovačů vidět podstatně méně než v minulých letech. Za zmínku stojí další pozorování užovky obojkové a množství ještěrek obecných na vyhřátých stráních. Karel M. 4.5.2006
Zatímco život savců probíhá dost skrytě, dá se pozorovat poměrně
málo jejich životních projevů a získání přehledu o savčí fauně
v našem okolí je poměrně obtížné, u ptáků je vše usnadněno
jejich aktivitou, zpěvem a dalšími životními projevy. A tak se tu
vlastně daleko častěji zmiňujeme o opeřencích, na úkor jiných
skupin živočichů, které by si také zasloužily pozornost. Snad bude
časem víc možností pro jejich pozorování. Ale v tuto dobu je stále
v popředí pozornosti přílet, předhnízdní chování i hnízdní
bionomie ptáků.
Takže k těm, kteří přiletěli během tohoto týdne, patří například
žluva
hajní, zástupce tropické čeledi pěvců, rákosiny
obsadili rákosníci,
drobní pěvci většinou nevýrazného zbarvení, a do Bíliny už také
dorazili rorýsi.
Pak je tu spousta ptačích druhů, které po deštivém víkendu
nastartovali při oteplení svou aktivitu a naplno o sobě dávají vědět.
To jsou již v minulém týdnu zmínění pěnicovití: pěnice
pokřovní i hnědokřídlá
a také cvrčilka zelená.
Také první zástupci rehků
zahradních, kteří se tu objevili v polovině minulého
měsíce, se naplno rozezpívali. Zpoždění
vegetace má už i určité negativní dopady. Asi nejzásadnějšího
jsem si všiml u drozdovitých
ptáků. Ti totiž staví poměrně velká a nepřehlédnutelná hnízda,
a protože podle jejich biologického kalendáře měli načasováno začít
hnízdění již v první polovině měsíce, nedokázali je většinou
dostatečně ukrýt do zeleně a stávají se tak opravdu dobrým terčem
pro všechny predátory – straky, sojky, domácí kočky, ovšem i člověka.
A tak z těch několika hnízd drozdů i kosů,
které jsem našel, byla většina zničena, s rozbitými vajíčky,
nebo i s opuštěnou snůškou. Ale potěšilo už i hnízdo s takřka
vzletnými kosy černými, takže by se měla nová ptáčata již brzy
objevit na scéně – a to tedy v době, kdy choulostivější druhy
ještě nedorazily. Z pozorování,
která udělala radost u srdce, bych chtěl ještě zmínit tok sluk
lesních a hýly obecné na loukách
pod Bořněm. Hýlové jsou tu celou zimu běžní, ale pro hnízdění si
přece jen raději vybírají porosty jehličin. Takže v čistě
listnatých částech krajiny jsou přece jen vzácnější. Skutečnou
bombou se ale stalo hlášení jednoho z pozorovatelů, který na skrývkovém
řezu dolu pozoroval sokola stěhovavého i s uloveným
holubem. Zároveň máme hlášeno, že mladí
krkavci na Bořni již jen jen vzlétnout. To jsou obrázky, které
se opravdu nenaskytnou každý den, ale zároveň malá naděje, že není
ještě vše ztraceno a že stojí za to bojovat o rozmanitost naší přírody,
chránit, co je možné a potírat zbytečné ochuzování druhové
pestrosti.
Míra H. 5.5.2006
|