Slepýš
křehký (Anguis fragilis)
|
©K.Mach
|
Ochrana
: Silně ohrožený druh
Popis:
Slepýš křehký je náš jediný beznohý ještěr. Bývá zaměňován
za hada,od kterého se však podstatně liší. Dosahuje velikosti 27 až
42 cm. Zbarvení slepýše je nenápadné. Hřbet je hnědavý až šedavý,
s jedním, dvěma i třemi pruhy tmavé barvy nebo je bez pruhu. Břicho
je zbarveno světle´ji samci zde mají úzký načernalý pruh, samice
ho mají po celé břišní části (a stejně tak mláďata). Vyskytuje
se též aberrace incerta - slepýš s modrými skvrnami na bocích a hřbetě.
V Čechách žije poddruh slepýš křehký severní, který se odlišuje
špatnou zřetelností ušních otvorů. Na konci ocasu má slepýš
trnitý výběžek.
Podstatné
rozdíly slepýšů oproti hadům souvisejí s faktem, že slepýši se
dali na "beznohou dráhu" mnohem později, takže u nich
nenastaly tak zásadní změny jako u hadů a jsou tak blíže k
ještěrkám:
Slepýš
má oční víčka, která je schopen zavřít - hadi mají oči pokryté
průhlednou šupinou a vlastně je tak mají stále otevřené
Slepýš
má na břišní straně 4 řady šupin v podélném směru, hadi mají
pouze jednu řadu širokých šupin.
Slepýš
má ocas delší než tělo u hadů je tomu naopak (ocas se měří od
kloaky ke špičce).
Slepýšovo
tělo je pokryto odlišným (cykloidním) typem šupin než u hadů.
Slepýš
se díky menšímu přizpůsobení kostry plazivému pohybu nemůže
omotat kolem větve nebo smotat do klubíčka jako hadi a proto jeho
pohyb vypadá poněkud méně ladně než u hadů a šplhání je
pro slepýše velkým problémem .
Slepýš
stejně jako další naši ještěři dokáže provést autotomii -
zbavit se ocasu, to hadi nedokážou.
Zbytky
končetin patrné na kostře nejsou odlišností od hadů - například
hroznýšovití mají patrné zbytky zadních končetin i na povrchu těla!!!!
Biologie
: Slepýš zimuje od listopadu do dubna, často hromadně
v zemi v hloubce až 50 cm. Krátce po probuzení probíhá páření.
Je vejcoživorodý, což znamená, že mláďata se líhnou z tenkých
obalů krátce po porodu (nakladení) a jsou již zcela vyvinutá.
Samci se chovají teritoriálně - soupeří s jinými samci o svoje
teritorium - vytlačují se vzájemným kousáním. Stejně se chovají
při boji o samice. Živí se drobnými bezobratlými živočichy. Sám
je hojně kořistí dravých ptáků a řady drobných šelem. Jako většina
plazů je aktivní za dne, na svoji provozní teplotu se zahřívá sluněním,
s oblibou na asfaltových silnicích, kde taky po té bývají nejčastěji
nalézány jejich rozjetá těla.
Výskyt
na Bílinsku : Slepýš vytváří nejpočetnější populace v
nadmořských výškách kolem 400-700 m je tedy reálný předpoklad,
že na něj na Bílinsku, zejména v oblasti českého středohoří,
narazíte často. Zkušenost autorů je však
taková, že je méně hojný než například ještěrka obecná. Mapka
v tomto smyslu není zdaleka kompletní. Na devastovaných plochách je
slepýš nalézán jen vzácně.
|