Slepýš křehký (Anguis fragilis)
Ochrana : Silně ohrožený druh
Popis: Slepýš křehký je náš jediný beznohý ještěr. Bývá zaměňován za hada,od kterého se však podstatně liší. Dosahuje velikosti 27 až 42 cm. Zbarvení slepýše je nenápadné. Hřbet je hnědavý až šedavý, s jedním, dvěma i třemi pruhy tmavé barvy nebo je bez pruhu. Břicho je zbarveno světle´ji samci zde mají úzký načernalý pruh, samice ho mají po celé břišní části (a stejně tak mláďata). Vyskytuje se též aberrace incerta - slepýš s modrými skvrnami na bocích a hřbetě. V Čechách žije poddruh slepýš křehký severní, který se odlišuje špatnou zřetelností ušních otvorů. Na konci ocasu má slepýš trnitý výběžek. Podstatné rozdíly slepýšů oproti hadům souvisejí s faktem, že slepýši se dali na "beznohou dráhu" mnohem později, takže u nich nenastaly tak zásadní změny jako u hadů a jsou tak blíže k ještěrkám: Slepýš má oční víčka, která je schopen zavřít - hadi mají oči pokryté průhlednou šupinou a vlastně je tak mají stále otevřené Slepýš má na břišní straně 4 řady šupin v podélném směru, hadi mají pouze jednu řadu širokých šupin. Slepýš má ocas delší než tělo u hadů je tomu naopak (ocas se měří od kloaky ke špičce). Slepýšovo tělo je pokryto odlišným (cykloidním) typem šupin než u hadů. Slepýš se díky menšímu přizpůsobení kostry plazivému pohybu nemůže omotat kolem větve nebo smotat do klubíčka jako hadi a proto jeho pohyb vypadá poněkud méně ladně než u hadů a šplhání je pro slepýše velkým problémem . Slepýš stejně jako další naši ještěři dokáže provést autotomii - zbavit se ocasu, to hadi nedokážou. Zbytky končetin patrné na kostře nejsou odlišností od hadů - například hroznýšovití mají patrné zbytky zadních končetin i na povrchu těla!!!!
Biologie : Slepýš zimuje od listopadu do dubna, často hromadně v zemi v hloubce až 50 cm. Krátce po probuzení probíhá páření. Je vejcoživorodý, což znamená, že mláďata se líhnou z tenkých obalů krátce po porodu (nakladení) a jsou již zcela vyvinutá. Samci se chovají teritoriálně - soupeří s jinými samci o svoje teritorium - vytlačují se vzájemným kousáním. Stejně se chovají při boji o samice. Živí se drobnými bezobratlými živočichy. Sám je hojně kořistí dravých ptáků a řady drobných šelem. Jako většina plazů je aktivní za dne, na svoji provozní teplotu se zahřívá sluněním, s oblibou na asfaltových silnicích, kde taky po té bývají nejčastěji nalézány jejich rozjetá těla.
Výskyt na Bílinsku : Slepýš vytváří nejpočetnější populace v nadmořských výškách kolem 400-700 m je tedy reálný předpoklad, že na něj na Bílinsku, zejména v oblasti českého středohoří, narazíte často. Zkušenost autorů je však taková, že je méně hojný než například ještěrka obecná. Mapka v tomto smyslu není zdaleka kompletní. Na devastovaných plochách je slepýš nalézán jen vzácně.
|
