Regionální periodikum  Hlas 9.9.1988

Staletá kamenná žába

     Byla vylovena z Ohře u Mradic dne 24.8.1988 v 15 hodin 30 minut. Jde o zkamenělý pařez – araukarit – vyhynulého stromu, který je několik miliónů let starý a v Ohři se dochoval jako torzo do dnešních dnů. Výše uvedený kámen byl v okolí Mradic nazýván ,,Žába“, protože se objevoval nad vodou pouze při nízkém stavu vody v řece Ohři. Místní obyvatelé podle něj určovali kritický stav vody v řece.

     Celou akci zorganizoval a provedl Čs. svaz ochrany přírody a OV SSM za pomoci Okresní správy silnic v Lounech. Největší zásluhu o vyzdvižení araukaritu z řeky má MUDr. B. Zasadil, V. Jelínek, M. Pícha – pracovníci OSS Louny aj. Suchan – předseda OV SSM. Neobvyklá práce trvala jeden a půl hodiny, kdy za přispění autojeřábu byl vyzdvižen z řeky zkřemenělý kmen stromu o váze asi 3 tuny (výška pařezu 165 cm, obvod kmene v nejširším místě 415 cm).

     Šlo o zajímavou podívanou pro děti a osadníky chatové kolonie a obyvatele Mradic, ale i pro samotné pracovníky, kteří vlastní práci prováděli, neboť jde o vzácný a zajímavý exponát. O zajímavém a neobvyklém exponátu byli též uvědoměni pracovníci paleontologického oddělení Národního muzea v Praze (jmenovitě dr. J. Beneš),aby po odborné stránce zhodnotili tuto přírodninu. Širší veřejnost se s ,,Mradickou žábou“ bude moci seznámit na 15. ročníku výstavy Člověk v přírodě v Lounech ve dnech 10-18. září letošního roku. Araukarit se nachází před hlavním pavilónem na skalce. Z vyzdviženého zkamenělého kmene existuje 6 dalších odlomených kusů (špalků), které si z řeky přenesli mradičtí chataři do svých zahrádek. Bylo by jistě záslužné, přenést i tyto exponáty na lounské výstaviště k mateřskému pařezu.

                                                                                                                          J. Houda

 

 Mladá fronta Dnes – severočeská příloha       2.června 1999

 Louny budou mít unikátní muzeum

Louny (pjk) – Unikátní muzeum zkamenělých stromů, které v průběhu uplynulého čtvrtstoletí objevil a nasbíral lounský lékař Bořek Zasadil, se tuto sobotu otevře návštěvníkům lounských hradebních bašt.

     ,, Zkameněliny se mi hromadily na zahradě již delší dobu. Otevřením muzea se mi splnil sen  představit několik desítek miliónů let staré fosilie lidem,“ řekl sběratel.

      Městské prostory na hradbách slouží již dva roky minigolfu a s využitím prázdné bašty pro výstavní účely se stejně počítalo. Městská rada proto přijala Zasadilovu nabídku a na stavební úpravy a vybavení muzea přispěla. „Nevšední muzeum bude jistě dalším lákadlem pro návštěvníky města,“ věří mluvčí radnice Jan Kerner.

     Podobná muzea zkamenělin jsou v republice pouze tři a lounské se k nim připojí slavnostní vernisáží v sobotu v 18 hodin

 

Deník Lučan – severočeská příloha          4. června 1999

Na hradbách otevřeli nové muzeum zkamenělin

Unikát/Zkamenělé kmeny by mohly přilákat do města další návštěvníky

Táňa Vavřínová

 

Louny – Za účasti představitelů města a dalších hostů bylo v sobotu večer slavnostně otevřeno muzeum zkamenělých kmenů.

     Unikátní zkameněliny našly útočiště v horní baště městských hradeb, jež má v dlouhodobém pronájmu Barokní špitál, s.r.o. – zatím co první z věží městského opevnění slouží jako restaurace a láká návštěvníky mj. krbem a otevřeným ohništěm, pro druhou věž hledala společnost vhodné využití. Byla však předem neoficiálně určena k muzejním účelům.

„Mezi zkamenělými kmeny jsou skutečné unikáty, jinde těžko k vidění,“ řekla radní Milena Zikmundová. Podle ní by mohl nevšední exponáty přilákat do města zcela jiný okruh návštěvníků, než sem až dosud přijížděl.

     Spokojen byl i sběratel MUDr. Bořek Zasadil, jenž věnoval sběru pravěkých zkamenělých kmenů po řadu let svůj volný čas. Kmeny hledal na svých cestách v Poohří společně se svým synem. Louňané mají dosud v živé paměti nerealizovaný záměr na vytvoření přírodního parku v okolí nového vývodu minerálního léčivého pramene Luna v zahradě lounské nemocnice. Podle původních záměrů, zpracovaných zahradním architektem, měl pramen vyvěrat v jakési přírodní jeskyňce a jeho okolí měly zdobit zkamenělé kmeny.

     Na úpravu bašty přispělo město 50 tisíci korunami, za něž byla mj. osazena okna a mříže v nich. Jak ukázala sobotní vernisáž, byl nápad umísti milióny let staré zkameněliny do prostoru bašty, kde bylo zachováno přírodní kamenné zdivo, velmi šťastný. Nevšední exponáty mohou posloužit jak školákům, tak i zájemcům o přírodní zajímavosti.

 

Blesk   18.září 1999

Ohře skrývá unikátní nález

Mradice/Louny

     K ponoření do studených vod Ohře u Mradic na Lounsku vyhecoval v těchto dnech své kolegy Jan Zasadil, nejmladší člen zájmového sdružení Araukarit. Zdědil totiž po otci a dědečkovi zvláštní vášeň pro hledání částí zkamenělých stromů, araukaritů.

     „Přece tam ještě něco musí být,“ tvrdil o místě, které jeho otec prohledával naposledy před 25 lety. Už v roce 1961 byl totiž v této lokalitě učiněn první část zkamenělého primitivního tisovce vážícího 2,7 tuny. Další objevené a postupně ze dna vyzvednuté kusy staré desítky miliónů let jsou k vidění v novém lounském muzeu araukaritů Zkamenělý les.

     „Bylo to příjemné překvapení, když jsme hned první den našli půlmetrový kus o průměru asi 75 centimetrů. Vytáhli jsme ho za pomoci primitivní techniky a v neoprenových oblecích a s dýchacími přístroji jsme se pustili do dalšího hledání,“ líčí své čerstvé zážitky Honzův otec Bořek Zasadil. Jejich úsilí bylo korunováno úspěchem – postupně narazili na devět kamenných  >> špalků<<, z nichž nejdelší měřil 150 cm a má průměr 65 cm.

     „Skutečnost, že už známe sedmnáct kusů z jednoho stromu, nás přivedla na myšlenku pokusit se jej alespoň částečně zrekonstruovat a pak ho zpřístupnit veřejnosti,“ uvedl Zasadil.

     Vzhledem k tomu, že vyzvednutí dalších kusů bude ale technicky i finančně náročnější, dojde k němu možná až na jaře.

                                                                                                             Jana Ulrichová

 

Právo            22.srpna 2001

Z Ohře vytáhli pětašedesát miliónů let starý strom

Šárka Tonarová

     Celých pětašedesát miliónů let ležel v mokrém hrobě uprostřed řeky Ohře strom, který pamatuje poslední dinosaury. Ze dna řeky u Postoloprt ho o víkendu vytáhla skupina nadšenců ze sdružení Araukarit z Lounska, aby si mezi zkamenělými letokruhy přečetla nekonečné vyprávění o historii planety, která lidem patří tak směšně krátkou dobu.

Vytáhli z vody další kusy

     „O mradickém araukaritu se ví už dlouhá léta. Upozornil mě na něj můj otec, když se zakládala chatová osada Oharka v Mradicích. Při čištění dna se našlo pět z devatenácti kusů, na něž se strom rozpadl. Dva byly ukradeny. Největší kus, vážící přes 2730 kilogramů, byl z řeky vyzdvižen později, v roce 1986. o víkendu jsme z vody dostali dalších devět kusů,“ řekl Právu Bořek Zasadil z Araukaritu. Za jednoduchým shrnutím se skrývá moře práce. Ať už to byla náročná bitva s úředním šimlem, který přiděluje či zamítá povolení, nebo dřina v proudu řeky.

     „Tak legrace to tam dole určitě není. Proud je velmi silný, kmeny zarostlé do skal a dna. Každý z nich jsme museli nejdřív najít, pak vyhrabat, obsekat, přivázat na lano a vytáhnout. Váží několik metráků, takže na vyzdvižení už lidská síla nestačila,“ vyprávěl potápěč Zbyněk Malínek, který v neděli strávil pod vodou kromě dvou krátkých přestávek plných deset hodin.

Chataři mají výhrady

     Pracovat na uvolnění části kmene mohli potápěči jen jednou rukou. Druhou se přidržovali, aby je proud během několika vteřin neodtáhl daleko od zkamenělých kusů. Na břehu zatím jejich snahu komentovali přihlížející chataři. „Z protějšího břehu na nás řvali, jestli z toho co najdeme, zaplatíme daně. Prý rozrýváme dno a jejich děti se tam teď utopí. V místě, kde jsme pracovali, je přitom přes dva metry vody,“ unaveně mávnul rukou Malínek.

     Zkamenělý strom, pro nějž latina vybrala název Taxodioxion Gybraceum, by se skutečně mohl stát zlatým dolem. Pokud by nálezci jeho v průměru téměř metrový kmen rozřezali na pláty, vyleštily a prodali. Jenže oni to nemají v úmyslu. Už léta se pokoušejí ve volném čase a za vlastní peníze vytáhnout strom ze dna, aby jej kousek po kousku poskládali dohromady. Stařičký zkamenělý jehličnan pak dostane čestné místo ve sbírce zkamenělých stromů v lounském muzeu. Přes svůj vysoký věk patří sice k relativně mladým kusům, unikátní však bezesporu je, a to svou velikostí. Průměr kmene, na němž se dochovala patra větví, se totiž pohybuje od 68 do 96 centimetrů

Splnil jsem si dětský sen

     „Asi to vypadá trochu bláznivě, ale já jsem si v neděli splnil svůj dětský sen. Kameny sbírám odmalička. Znám každé pole v okolí, kde se dají najít zkamenělé stromy nebo polodrahokamy. Jen bych trochu potřeboval posunout Krušné Hory tak o pět kilometrů dál, to by se hledalo o hodně líp,“ usmál se Malínek. „A na stará kolena si koupíš chatu v horách, vytáhneš krumpáč a celá je překopeš,“ odtušila jeho žena Radka, která s manželovým koníčkem už léta svádí tichou bitvu. Časem si zvykla, že rodina tráví dovolené obvykle jen tam, kde se dá něco najít. Dokonce neprotestuje ani proti času, který Zbyněk věnuje hledání. Jen do domu jí kameny nesmí.

     „Chtěl skleník na ty nejhezčí kusy. Znám to. Jak povolím tři kameny, do týdne jich máme plný dům. Určitě by tu chtěl celé ty tři tuny, co má v dílně,“ usoudila.

      Hledání krásy, kterou umí vykouzlit jen příroda, je droga. Pro Malínka, Zasadila, jejich společníky i amatérské hledače nenápadných pokladů. Původními profesemi mohou být chirurgové, účetní nebo truhláři. Bez ohledu na věk a profesi svorně tvrdí, že kdo neviděl, ten nemůže pochopit. Pětičlenné sdružení Araukarit dodává : Kdo chce vidět, nemusí hodiny klopýtat po nalezištích. Máme muzeum.

     Muzeum Zkamenělý les sídlí v Lounech, v prostorách horní bašty středověkých hradeb z patnáctého století. Více než stovka zkamenělých stromů a jejich části pochází většinou ze sbírky Bořka Zasadila. Unikáty jsou staré 20 i 250 miliónů let. Na některých kmenech se dochovaly větve, suky, chodbičky pravěkých brouků nebo vydlabaná hnízda. Zdálky vypadají stromy jako živé. Až ten, kdo přijde blíž, zjistí, že je to kámen. Od května do září je sbírka otevřena na požádání po celý den.

 

 

Severočeský denník      22.srpna 2001

Vědci : Strom z Lounska je výjimečný  

Postoloprty, Praha (jp) – O zkamenělém stromě, který po částech vytáhli amatérští paleontologové nedaleko Postoloprt na Lounsku v neděli z řeky Ohře, se ve vědeckých kruzích vědělo – dokonce i v době, kdy byl ještě v řece. I profesionální vědci nález považují z a cenný.

     „Běžně se nacházejí v náplavech kusy velikosti pěsti nebo cihly, ale jestli někdo objevil celý strom, tak to už je vzácné,“ hodnotí nález Jindřich Hladil z Geologického ústavu Akademie věd.

     Jinde ve světě, zejména v Řecku na ostrově Lesbos a v Yellowstonském národním parku, se nacházejí zkamenělé stromy dokonce zachovalé nastojato, vykopané ze sopečného popela a tvoří pak monumenty, kterými se oba státy chlubí turistům.

     „U nás je nalezišť pramálo. Nejzajímavější jsou permo-karbonské kmeny v Nové Pace. Další lokalita je u Kadaně. Strom araukarit z Nové Paky je sice popraskaný, ale pořád drží pohromadě. Nevešel se do žádného muzea, protože měří asi osm metrů, a tak je uchován ve vitríně u fotbalového hřiště,“ říká Zlatko Kvaček z Přírodovědecké fakulty University Karlovy.

     Mnohem běžněji se nacházejí ve skrývkách hnědouhelných dolů zuhelnatělé stromy.

     „Lounský nález nám mimochodem dává představu o mohutnosti podobných kmenů, takže se dá přibližně zrekonstruovat, jak vypadal celý třetihorní les,“ uvedl ještě Kvaček.

     Oba přírodovědci potvrdili, že podobné paleontologické nálezy jsou skutečně „obchodovatelným zbožím,“ na kterém lze zejména na burzách v západních zemích slušně vydělat. „Záleží na sběrateli, jak s fosiliemi naloží, ale takový obchod už nemá s vědeckým zpracováním mnoho společného. Podobné kusy podle mě patří spíše do muzea,“dodal Kvaček.